“Moment Slánský”

19.9.2019
Matyáš Zrno

vondraJistě znáte příběh Rudolfa Slánského, generálního tajemníka Komunistické strany Československa. Celý život věrně sloužil myšlence komunismu, namočil si přitom ruce po lokte (i výše) od krve, aby ho nakonec vlastní soudruzi postavili ke zdi s odůvodněním, že je vlastně – imperialistický agent.

Takový moment dnes zažívají někteří lidé, kteří konzistentně léta budovali a podporovali demokratickou a prozápadní  Českou republiku –  najednou na nich visí obvinění, že vlastně nahrávají zájmům Ruska. Stačí mít kritický pohled na některé politiky Evropské unie, klima nebo třeba manželství homosexuálů. Logika je jasná: nepodporuješ (plně) Brusel, podporuješ Moskvu!

Nejnovější obětí této hysterie se stal Alexandr Vondra.  Čerstvě zvolený europoslanec  dal rozhovor týdeníku Respekt. Dalo se čekat, že to bude trochu střet světů.  Vondra je konzervativec, který jako svou povinnost vidí postavit se vlně progresivismu, zástupce šéfredaktora Respektu Marek Švehla, který rozhovor vedl, pravý opak. Rozhovor to byl ostrý, škoda jen, že si  Marek Švehla nevzpomněl  na svůj komentář o Vondrovi z roku 2016, kde se mu vysmíval za větu:  „Teď zakazují kouření, zítra řídit automobil.“ Zjistil by, že Vondra po třech letech není daleko od pravdy….

Když vás cituje Sputnik

Vondra se k rozhovoru následně na svém Facebooku  vrátil, připomněl, že první redakce Respektu sídlila v roce 1989 u něj doma a popsal ideový odklon Respektu od klasického liberalismu k progresivismu a taky, že se jeho redaktoři berou trochu moc vážně (to mohu potvrdit, v Respektu jsem kdysi jako vedoucí zahraniční rubriky pracoval a s Markem Švehlou sdílel kancelář).  Tenhle Vondrův v zásadě laskavý příspěvek (kde mimo jiné Švehlu pochválil za jeho knihu o Ivanu Martinu Jirousovi – Magorovi) následně využila česká jazyková mutace ruského státního zpravodajského webu Sputniknews, která jeho statut převzala s několika krátkými vysvětlujícími doplněními a mírně dryáčnickým titulkem. A strhlo se peklo…

Všiml si toho Jakub Kalenský, toho času naše hlavní hvězda boje s ruskými dezinformacemi. Původní profesí  novinář pracoval v týmu šéfky diplomacie EU Federicy Mogheriniové pro boj s ruskou propagandou, nyní přechází do USA pracovat pro Atlantic Council Eurasia a nedávno svědčil v Kongresu USA na slyšení týkajícím se ruských útoků na prezidentskou volbu. Je také častým hostem českých médií coby klíčový expert v této oblasti.  Co udělal Jakub Kalenský? Na svém Facebooku sdílel článek ze Sputniku s výrazně zakroužkovaným zdrojem,  snad jako upozornění, že Vondra  a Sputnik jsou v jakési symbióze.  Následná debata velmi dobře ilustruje myšlení novodobých inkvizitorů. Předtím si ale shrňme fakta: Alexandr Vondra, disident, Chartista, poradce Václava Havla, velvyslanec v USA, ministr, vicepremiér atd. atd. byl člověk, který zde třicet let pracoval na naší euroatlantické integraci, vstupu do NATO či podpoře amerického radaru. Spojit zrovna jeho s ruskými dezinformacemi je právě ten „Moment Slánský“, o kterém píšu v úvodu. To samozřejmě leckdo Kalenskému vytknul, včetně toho, že Sputnik prostě převzal jeho příspěvek, aniž by se ho vůbec ptal. A z Kalenského začaly padat perly.

Nižší míra zavinění…

„Kdyby neplácal tyhle nesmysly, tak to Sputnik zajímat nebude. Jasně, je to nižší míra zavinění, než jim posílat op-edy, ale soudruzi propagandisti si opravdu pečlivě vybírají, co budou citovat – buď Tě chtějí promovat, nebo na Tebe chtějí poslat svou trollí úderku. Plácat kraviny, který už i Sputnik považuje za vhodný šířit, to mi prostě přijde, že za to do značný míry může.“

Tezi, že je tvou vinou, pokud tě cituje nevhodné médium, pak znovu potvrdil o kousek dále: „…ano, do značný míry může za to, že říká takový věci a takovým stylem, že to chce šířit i Sputnik… Jeho plácání vhodnou municí pro hlásnou troubu kremelské propagandy.“  A kdyby nebylo jasno, jakých prohřešků se vlastně Vondra ještě dopustil, tak vězte, že i kritika Respektu vás staví někam do řad KGB.  „… člověk v době informační agrese by měl vědět, že delegitimizováním solidních médií a důvěryhodných zdrojů informací (kterým Respekt rozhodně je) pomáhá kremelské propagandě.“ A taky se nesmí kritizovat EU: „jeho paranoidní dřysty o Jourové jako cenzorovi etc. s gustem taky cituje celá prokremelská scéna.“

Hm, kdybych byl ruský propagandista, začnu nyní citovat na Sputniku  Kalenského.  Jeho soudruzi by ho následně dle jeho vlastních jakobínských zásad měli exemplárně popravit.  I když „míra jeho zavinění je nižší…“

Myšlenkoví jakobíni

Podtrženo a sečteno, ruským slouhou“ nižšího zavinění“ se stanete pokud kritizujete Respekt, kritizujete nějakou aktivitu Evropské unie a pokud Vás cituje jakýkoliv dezinformační web a to i bez toho, abyste mu k tomu dali souhlas. V ten okamžik se maže Vaše dosavadní činnost, úspěchy a zásluhy.

Samozřejmě, řešit, co kdo sdílel na Facebooku by se celkem oprávněně mohlo zdát dětinské – asi jako, když něco plácnete v hospodě. Pokud se ale někdo rozhodne stát veřejně činnou osobou, má jistý vliv a komentuje tam veřejné dění, stává se to součástí veřejné diskuse.  A navíc se ono obvinění z nahrávání ruským zájmům (to je takový hezký terminus technicus:  ještě nejste úplně ruským agentem, ale jen – možná nevědomky – Kremlu nahráváte) stává na sociálních sítích stále častějším nešvarem. Asi jako v Německu každého spolehlivě vyřadíte z debaty, když ho obviníte, že je fašista, tak se v jistých kruzích u nás používá ruský agent.

Tohle celé přitom znevažuje reálné nebezpečí, které Rusko představuje.  Rusko se skutečně snaží ovlivňovat veřejnou debatu, skutečně tu existují hodně odpudivé dezinformační weby a Rusko se skutečně snaží rozeštvávat země na západ od jeho hranic. Ale proti tomu se nedá bojovat tím, že kritika čehokoliv v EU se stane tabu.

Hodně velké sebezapření

Fakt, že řada lidí kritizuje častěji EU než Rusko je přitom naprosto pochopitelný. Pokud se konkrétně nezabýváte Ruskem nebo nejste čtenářem dezinformačních webů, tak Váš život (zatím) Rusko nijak neovlivňuje. Zatímco Evropská unie ano. Jste střelec? Díky nesmyslné zbrojní směrnici vám hrozí omezení práva na zbraň. Jste myslivec či rybář? Hrozí vám zákaz olova do broků a na závaží. Jste zastáncem tradiční rodiny? Musíte sledovat miliony eur, valící do z Bruselu do podpory genderových projektů. Obáváte se migrace z Blízkého východu? Unie vám nutí kvóty. Jaký div, že máte větší pifku na Brusel…

Těžko říct, zda si tihle myšlenkoví jakobíni boje proti dezinformacím uvědomují, jak moc je jejich postoj kontraproduktivní…  Protože i když považujete Rusko za nebezpečí, tak stát na jedné straně barikády s někým jako je Jakub Kalenský, vyžaduje hodně velké sebezapření.

Jeden příspěvek - “Moment Slánský”

  1. Karel Mrzílek : 19.10.2019 v 1.24

    Rusové, spíše východní Slované ať je budeme kritizovat či se jakkoliv stavět k jejich jednání, zůstanou vždy pouze tím čím jsou. Východním příbojem. Jsou potomky těch, kteří před staletími někde v horním Povolží se začali usazovat. Usazovat proto,že některé trávy,jak poznali, přináejí jedlé zrno ze kteréého s vodou jde dělat jídlo. Placky. Daleko dříve před jejich příchodem před narozením Krista se v nedohledných evropských a asijských stepích podle ročních období objevovali a stěhovali kmeny nomádů. Ti usedlí nebyli, naopak pohybovali se volně v této nedozírné oblasti a tam kde se objevili na svých rychlých koních s vynikajícími luky ovládli vše kde se objevili. Slované se stávali “vděčným ” terčem. Bylo nutno se bránit, stavět palisády, obranné valy. Nomádi kde se objevili brali co chtěli. Kožešiny, med, vosk, které směňovali povolští s lesními kmeny, zrno, dívky, chlapce do otroctví které prodávali Byzanci v oblasti Malé Asie, kde ještě nebyl islam. Šla staletí. Vliv nomádů pozvolna pohasínal.Přišli další expanzionisté Mongolové. K těm do města Saraj se sjížděla první ruská knížata, aby pokorně lojálně a podřízeně odevzdávala tribut dostávajíc za to různé tituly, že mohli vládnout místo Mongolů v ruských knížectvích. Jiní ne dostatečně vděční přišli někdy i o hlavu. Džingischán ve třináctém století odešel na věčnost i jeho Zlatá a všemocná horda oslabovala, také proto, že odvedené dívky Slovanů zakládaly rodiny tam kam byly uneseny. vznikala tak smíšená společnost dvou rozdílných etnik. Zbylo pár chanátů Astrachšký a další. Co jiného se mohlo stát, než že východní Slované po staletí “vychovávaní” drsnou absolutní mocí nomádských a mongolských chánů opláceli. Zabírali bývalá mongolská území minulých i současných kmenů Sibiře. První carové povolávali ještě Mongoly pro zjednání pořádku bouřilo-li se některé z mnoha ještě nesloučených slovanských knížectví. Po nomádech, Mongolech přicházeli Kozáci, po nich první Rusové a tak v 16 století západní i východní Sibiř byla opanována prvními ruskými obchodníky, kteří majíce za sebou dostatečnou vojenskou sílu si podrobovala nesčetné kmeny. Byla obsazena i Kamčatka. Carové přirozeně vládli také absolutní mocí.Ta se přenášela a uplatňuje se dodnes. Jsme toho svědky. Neustálá potřeba východních Slovanů rozšiřovat svůj prostor a po obsazení považovat jej za svůj patří geneticky k povaze Rusů a nemá nic společného s pozdější ideologií,která je jen jakousi visačkou pro důvěřivce věřící ve světovou revoluci.

Napsat komentář k Karel Mrzílek Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nabídka publikací

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?