Udělal jsem si vlastní tipování, který ministr či ministryně této vlády zaútočí první proti občanům a bude jim chtít vzít nějaké právo či omezit nějakou svobodu. Neuhodl jsem to však. „Vítězem“ v této „soutěži“ se stal ministr školství za ČSSD Marcel Chládek, přičemž mým tipem byli jiní dva členové této vlády. Měl jsem ho však v první třetině nejpravděpodobnějších „omezovačů“ svobody.

V Česku je domácí škola – právo rodičů vzdělávat své děti doma – zákonná na prvním stupni základních škol a experimentálně povolena i na druhém. Zkušenosti s ní jsou vynikající. Děti pravidelně docházejí na přezkoušení do „kamenné“ školy, v níž jsou přihlášeny, přičemž jejich studijní výsledky patří k nadprůměrným.

Absolvují také kroužky mimo domov – například hudební, výtvarné či sportovní –, díky čemuž se setkávají s ostatními dětmi, a ve skupinkách s rodiči, kteří učí doma své děti na úkor vlastního času či finančního příjmu, často navštěvují muzea, výstavy a pamětihodnosti. Tito rodiče jsou navíc silně motivovaní.

Nové připomínkové řízení 

V novele školského zákona, kterou připravilo ministerstvo školství (MŠMT) Nečasovy vlády, bylo právo na domácí školu zakotveno i na druhém stupni základní školy, neboť se experiment osvědčil a žádné potíže nezpůsobil. Návrh novely bez problémů prošel i meziresortním připomínkovým řízením a měl jej už jen schválit Parlament.

Pak se však loni Poslanecká sněmovna rozpustila, odehrály nové volby, ustavila nová vláda a její ministr školství Chládek poslal znovu návrh novely do připomínkového řízení jednotlivých resortů – tentokrát však bez práva na domácí školu na druhém stupni. (Ta by mohla být opět povolena pouze jako ministerský experiment, který může kterýkoli ministr kdykoli zastavit a zrušit.) A narazil na rodičovskou veřejnost a narazí i na resorty.

Proč to ministr Chládek udělal? Proč zbytečně zaútočil proti rodičům, kteří jemu samotnému ani nikomu jinému nic neudělali a chtějí jen v klidu doma svobodně vyučovat vlastní děti? Proč vyvolal boj s rodiči? Proč chce omezit jejich svobodu a nedovolit jejich právo?

Ideologický důvod 

Proti domácí škole v podstatě neexistuje rozumná námitka. Funguje a její výsledky jsou nadprůměrně dobré. Lze proti ní použít pouze ideologickou námitku – děti patří státu!

To tvoří základ ideologií nacismu, komunismu – všech totalitarismů. Ve svobodné společnosti však primární odpovědnost za děti patří jejich rodičům, nikoli státu.

Samozřejmě, že rodiče nemohou se svými dětmi dělat cokoli – například je týrat, zanedbávat jejich vývoj či vzdělání nebo vyučovat ke „ctnosti“ sebevražedných atentátů. Pokud by toto činili, měl by stát zasáhnout. To však není případ domácí školy v České republice. Existuje však ještě jeden ideologický důvod, proč nedovolit domácí školu – snaha vytvořit masu, dav, zglajchšaltovanou společnost, uniformitu, nudu a šeď.

Rodiče, kteří doma učí své děti, mají rádi rozmanitost, pestrost, různost a svobodu – alternativní způsoby života. Neučí své děti průměrnosti, šedi a závislosti na státu, což jsou tři pilíře socialismu, ale výtečnosti, originalitě a samostatnosti. Proto z těchto dětí jen obtížně vyrostou socialističtí voliči. Je to snad důvod, proč ministr Chládek chce být, pokud jde o domácí školu, kazimírem, kazisvětem a „omezovačem“ svobody?

Zátěž pro sociální demokraty 

To však ministr školství Chládek neměl dělat. Vytvořil zbytečně další odpůrce nejen sobě, ale i své sociální demokracii. Pokud se sociální demokraté diví, že jim prudce klesají preference, a jsou z toho zoufalí, není to nic ve srovnání s tím, až se proti nim obrátí rozzlobená rodičovská veřejnost. A budou za to moci „poděkovat“ i ministru Chládkovi.

Smyslem demokratické politiky je vytvářet koalice a nové spojence, nikoli si zbytečně dělat další nepřátele. To však ministr školství Chládek udělal, a proto není pro svou sociálně-demokratickou stranu a její preference přínosem, nýbrž zátěží.

Budou-li se měnit ministři, šéf resortu školství Chládek je pro ČSSD, pokud má pud sebezáchovy, jedním z hlavních adeptů na výměnu. Koaliční partneři sociální demokracie pak nyní mají vynikající příležitost získat si nové spojence a přátele mezi rodiči. Stačí jen, když v meziresortním připomínkovém řízení udělají tu správnou věc.

Vyšlo na www.ceskapozice.cz