Matyáš Zrno byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Hovořil o situaci v Afghánistánu i o svých zkušenostech z Provinčního rekonstrukčního týmu v Logaru.

Rozhovor s Matyášem Zrnem o situaci v Afghánistánu
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Do letošního července chtějí afghánské bezpečnostní síly převzít od NATO odpovědnost za prvních 7 oblastí země. Oznámil to afghánský prezident Hamíd Karzáí. Má jít o v podstatě klidná místa, ale na seznamu je i správní centrum stále nebezpečné jižní provincie Hílmand. Jen Spojené státy stojí válka v Afghánistánu ročně 113 miliard dolarů a je pro ně vůbec nejdražším konfliktem v dějinách. I americký prezident Obama proto už loni prohlásil, že do roku 2014 chce kompletně stáhnout bojové jednotky. Proces tedy začal. Je na něj ale afghánská vláda opravdu připravena? Začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Pozvání do studia dnes přijal bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar Matyáš Zrno. Vítejte.

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Dobrý den.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Aby posluchači chápali pozici, ze které budete o Afghánistánu hovořit, řekněte, jak dlouho jste tam byl a co jste tam dělal?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Jsem byl v Afghánistánu rok, vrátil jsem se před několika týdny a působil jsem jako vedoucí civilní části našeho provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar, což je taková malá provincie jižně od Kábulu. A provinční rekonstrukční tým se snaží o to, co už je v tom názvu, tedy rekonstruovat. Je to rekonstrukce, rozvoj, klasická taková činnost jako stavět mosty, opravovat školy a tak dále v té provincii. Ale tím, že ta provincie je dosud poměrně neklidná, tak kromě toho týmu civilní expertů, kterých je v tuto chvíli 12, tak je tak i přes 250 vojáků české armády, kteří tam slouží především k naší ochraně.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Připomeňme historii toho už zhruba 10 let trvajícího konfliktu. Spojené státy zaútočili na Afghánistán vlastně krátce po teroristických útocích 11. září 2001, protože Afghánistán tehdy poskytl útočiště Bin Ládinovi, ale za celou dobu trvání té války se vlastně ani jedna strana nedočkala nějakého výrazného vítězství. Myslíte si, že teď Karzáího vláda a tamní bezpečnostní síly jsou opravdu připravené začít přebírat velení těch klidnějších oblastí?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Je pravda, že někde k tomu připraveny jsou. Takovým příkladem, kdy už to nějakou dobu funguje, jestli se nepletu, tak asi 2 roky je koneckonců hlavní město Kábul. Ono se o tom moc nemluví, ale Kábul už je delší dobu zcela v rukou afghánských bezpečnostních složek a situace je tam poměrně bezpečná. Tam dokonce žijí bez vojenské ochrany lidé ze západních států, kteří pracují pro neziskové organizace a podobně, takže jde to. Ale je pravda, že existuje nebezpečí, aby nebylo přání otcem myšlenky. To znamená to, že na Západě je poměrně značný tlak z té války co nejdříve vycouvat. A pak je tlak samozřejmě i na to, aby se ty provincie předávaly a někdy ten tlak může být vyšší, než je reálná připravenost různých oblastí Afghánistánu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Víte, ten tlak je především finanční, nebo je víc politický? Je to kvůli nechuti už i třeba Spojených států, jejich civilních obyvatel?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Zcela jednoznačně. Ta válka není příliš populární nikde, jako ostatně žádná válka, a koneckonců je to administrativa prezidenta Obamy, která zvítězila s heslem, že ukončí ty takzvané Bushovy války a proto zcela pochopitelně se snaží z Afghánistánu dostat co nejdříve. Je to logické, je to dokonce i správné, protože tu válku nemůžeme vést donekonečna my, to je válka, kterou by měli vést Afghánci, afghánská vláda a afghánská armáda za sebe sama. Ale zároveň by sme měli velmi opatrní v tom, abysme nevycouvávali příliš brzy a Afghánistán se opět nepropadl do toho chaosu, do jakého se propadl po roce 1992.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
On i vlastně ve zvláštní zprávě pro americký Kongres varoval americký generál a velitel mezinárodních sil v zemi David Petraeus, že navzdory nesporným vojenským úspěchům z posledních měsíců a zastavení tedy postupu povstalců Talibanu musí spojenci v Afghánistánu teď s příchodem jara očekávat tvrdý boj. Nemůže to tedy celý ten proces předávání oblastí ještě kompletně zastavit?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Tak on ten, on ten harmonogram není nějak předem daný, takže zatím to je 7 oblastí a z toho jenom 2 jsou kompletní provincie, to je Bamján a Paktíja, ostatní jsou různé oblasti v různých provinciích, takže je to, skoro bych až řekl, symbolické předávání v tuto chvíli. A s dalším předáváním se uvidí právě podle toho, jaká, jaká bude situace. A to, že na jaře se dá očekávat vypuknutí dalších tvrdých bojů, o tom, myslím, nepochybuje nikdo. Tak to probíhá v Afghánistánu každé jaro.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
A pokud tedy tvrdý boj, které oblasti budou těmi nejžhavějšími?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
To se přiznám, že nedovedu odhadnout, jaká bude plánovaná taktika Talibanu. Řekl bych, že z dlouhodobého pohledu se zdá, že tím, jak jsou vytlačování ze svých bašt na jihu díky masivní koncentraci amerických a částečně britských jednotek, tak se přesouvají do dalších oblastí, které byly do té doby relativně klidné a to především na severu a na východě, takže bych očekával, že tam to bude poněkud, poněkud horší, než jsme tomu byli dosud zvyklí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Jaká je vlastně pozice Karzáího vlády? Ten jeho mandát je po posledních volbách relativně slabý, navíc v Afghánistánu žije zhruba 200 národností, existuje tam několik směrů vyznání islámu. Ne všichni lidé jsou gramotní, je asi velmi složité tam, aby porozuměli nějakým principům. Přesahuje v takové zemi moc prezidenta výrazně hranice hlavního města?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Tak je pravda, že vládnout Afghánistánu bylo vždycky obtížné. V dějinách měli dokonce jednoho panovníka, který odtamtud raději utekl s tím, že téhle zemi se vládnout nedá. A Karzáí to zažívá, řekl bych, dnes a denně. Navíc on po těch letech v úřadu, obávám se, že čím dál tím více je odtažený od reality a poněkud paranoidní. Nicméně neřekl bych úplně, že jeho moc nepřesahuje hlavní město Kábul. Ty doby, kdy se mu přezdívalo, že je starostou Kábulu, už jsou přece jenom pryč, protože po těch 10 letech budování státu prakticky z nuly, přece jenom nějaká základní struktura tam je. Máme tam fungující armádu, víceméně fungující policii, jakýs takýs fungující systém státní správy, takže jeho moc rozhodně není jenom moc nad Kábulem. Ale je pravda, že je křehká. Je křehká a obávám se, že Afghánistánu bude neustále hrozit to, že to, co se stalo v 90. letech, že po pádu komunistické vlády, se rozpadl do těch jednotlivých celků, které byly částečně podle etnických hranic a částečně podle vlivu jednotlivých vojenských velitelů, a to samozřejmě tam hrozí neustále. A i proto je nutné, aby nějaká forma západní vojenské přítomnosti  zůstala zachována, protože oni jsou pak jako nejsilnější strana takovým arbitrem mezi těmi jednotlivými mocipány v zemi.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Víte, řada Afghánců také stále ještě dává přednost vládě Talibanu, k čemu to připisujete?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Ono jich, popravdě řečeno, moc není, protože vláda Talibanu se ukázala být naprosto katastrofální. To byla jedna, řekl bych, z nejhorších vlád vůbec v dějinách, protože oni nedokázali v podstatě vládnout. To byla skupina pologramotných studentů náboženských škol z těch nejprimitivnějších oblastí země.  Většina z nich v životě nebyla ve městě a najednou dobyli shodou okolností celou zemi a vůbec nevěděli, jak mají vládnout. Takže třeba ministr financí vládl tak, že měl ve skříni pytle s bankovkami a to rozdával, vždycky když někdo něco potřeboval, tak mu dal nějaký svazek. V podstatě totálně se zhroutil systém zdravotní péče, vzdělávání, a i velmi společensky konzervativní Afghánci nebyli dvakrát nadšeni z toho, že například nemůžou ani malá děvčata posílat do školy, ani, řekněme, do prvních pár tříd základní školy. Takže to všechno způsobuje, že ta vláda byla dosti neoblíbená. Nicméně měla jednu výhodu a to neopomene připomenout skoro každý – byl pořádek. To znamená, že ta vláda byla velice krutá, ale byla předvídatelná. Zatímco v dnešní době, kdy je mnohem větší chaos, tak sice to nemusí být tak konkrétně kruté, ale ta nepředvídatelnost toho, že nevíte, jestli vás zastaví policajt a bude chtít úplatky, jestli vás zastaví nějaký povstalec na kontrolním stanovišti, nebo jestli vám nevtrhne nějaké americké komando do budovy, že hledá zbraně nebo něco podobného. Prostě nevíte, co na vás přijde. Kdežto tehdy byl jakýs takýs pořádek a na to lidé vzpomínají dodnes. Nicméně většina lidí, se kterou jsem já v Afghánistánu mluvil, a za ten rok jich bylo poměrně hodně, i když nepatřili k příznivcům vlády, protože ta vláda je velmi zkorumpovaná, velmi neschopná, tak si nepřáli návrat Talibanu právě z těch důvodů, které jsem říkal, a také proto, že oni vidí velmi viditelný ekonomický rozvoj té země. Vidí nové silnice, nové školy, nové nemocnice, a to je něco, co si přeje každý normální člověk na celém světě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Kdo by ale tedy podle takových lidí měl vládnout v Afghánistánu, když to není Karzáího zkorumpovaná vláda, když to není Taliban?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Tak oni obecně nemají zas ten příliš úzký vztah k té vládě jako máme třeba my. Pro nás ta vláda je něčím dosti uchopitelným. Všichni hlasujeme ve volbách, víme, že na Pražském hradě je prezident a pod ním je parlament a tak dál, ale pro Afghánce ta centrální vláda je dosti vzdálený pojem. Pro ně je mnohem bližší třeba guvernér v jejich vlastní provincii. A oni nemají  nějaké vyhraněné politické názory, že by byli pravičáci, levičáci nebo islamisté, neislamisté. Oni chtějí především někoho, kdo jim zajistí základní služby a kdo nebude zkorumpovaný víc, než je nezbytně nutné. To, že by byl někdo nezkorumpovaný, je prakticky vyloučeno, ale že by, že by nebyl zkorumpovaný takovým způsobem, jakým je to tam zvykem. A to je to, co by si přáli, jakou vládu by si oni přáli.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Víte, i Američané, vy už jste to zmiňoval, spojence varovali před příliš rychlým, unáhleným odchodem kontingentů. Jaký nejlepší výsledek, tedy při vědomí toho všeho, co jsme řekli, by vlastně podle vás mohl Západ v Afghánistánu čekat? Nastolení demokracie to zřejmě nebude.

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Demokracie, klasická demokracie přece jenom vyžaduje určité předpoklady. Obvykle by třeba voliči měli být gramotní a tak vůbec. V zemi, kde většina lidí žije z dolaru na den a neumí číst a psát se o skutečné demokracii nedá, nedá příliš mluvit. Ale myslím si, že nějaká forma vlády, která zajistí jaksi základní služby a bezpečnost svým občanům a která není nepřátelská k Západu, je pro nás zcela vynikající výsledek. Navíc vláda, která by umožnila, aby území Afghánistánu mohlo být bezpečně využito pro nezbytné nově budované ropovody, plynovody ze střední Asie tak, aby se pomohlo zapojit celý středoasijský region do celosvětového globálního trhu, takže to by měl být ten ideální výsledek.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
A ten ideální výsledek se blíží, anebo je ještě stále velmi vzdálený?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Já se přiznám, že bych všechny své úspory na to nevsadil, ale pochybuji, že by se Talibanu podařilo tu zem znovu obsadit. Taliban je poměrně nepočetná složka, jestli těch bojovníků je 30, 40 tisíc v celé zemi a ta země má přes 35 milionů obyvatel, takže to je poměrně malá skupina. Ovšem v tom takzvaně asymetrickém konfliktu stačí malé množství povstalců, aby vázalo velké množství vojenských sil, takže spíš bych se bál toho, aby po odchodu Američanů se nerozpadla ta centrální vláda na ty jednotlivé mocipány v jednotlivých provinciích. To považuji jako skoro větší nebezpečí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Kdo by mohl, kdy by mohl být předán Lógar a jak konkrétně tam vypadá bezpečnostní situace? Zeptám se šéfa českého civilního rekonstrukčního týmu v Lógaru Matyáše Zrna. Poslouchejte dál Dvacet minut Radiožurnálu. Tak tedy konkrétně v Lógaru, jak tam vypadá bezpečnost, bezpečnostní situace?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
No, Lógar je takový zvláštní v tom, že jeho dvě části, severní a jižní, se od sebe poměrně dramaticky liší. Severní polovina je relativně bezpečná, relativně prosperující. Je to blízko Kábulu, takže třeba pro zemědělce je tam možné vozit své výrobky do Kábulu, což je velký trh, čtyřmilionový trh. Ale ta jižní část je poměrně nebezpečná a ze značné části i pro nás nepřístupná, takže já si myslím, že ta severní část by mohla být takovým adeptem na předání pravomocí afghánským bezpečnostním složkám.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Byla by třebas i vhodným adeptem i proto, že je dobře viditelná, dobře známá a udělala by, dejme tomu, dobré jméno afghánské vládě tím, že by dokázala udržet Lógar?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
To bezesporu, je to jižní brána ke Kábulu, takže pro ně je to velmi podstatné, ale týkalo by se to jen té severní části a i ta, si myslím, že by to chtělo ještě nějaký čas. A já si myslím, že ten, že by to chtělo spíše, spíše období třeba jednoho roku než jenom několika měsíců. A v té jižní části tam si netroufnu, netroufnu odhadnout. Ta bude vyžadovat ještě hodně práce.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Při vaší práci konkrétně spolupracovali s vámi tamní třeba předáci, lidé, co jste museli udělat pro to, aby ta spolupráce nějakým způsobem fungovala? Museli jste se třeba vůči našim evropským podmínkám nějak výrazně přizpůsobovat?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Tak pochopitelně, protože to je, to je naprosto odlišné  než jsme zvyklí. Největším problémem je v podstatě identifikovat ty skutečné lídry, protože ono už to není tak, jako to bývalo před 30 lety, než vypukla válka, kde opravdu každá vesnice měla nějakého svého předáka, každý kmen měl svého, svého stařešinu kmenového a ti lidé měli nezpochybnitelnou autoritu. Těch 30 let války způsobilo takový rozvrat, že dnes tam takovéto přirozené autority nejsou. Ti lidé často buď padli, zemřeli, odešli do, do exilu a v současnosti je to taková naprosto rozvrácená atomizovaná společnost, kde sice kde kdo vám může říkat, že je předákem vesnice, ale hned přijde někdo jiný a řekne, že to tak není, že je to on, a to ta jednání velmi komplikuje. A oficiální představitelé, to znamená úřady, ty ne vždycky jsou schopné, ne vždy jsou ochotné spolupracovat a ne vždycky mají mezi lidmi autoritu, takže je nutno velmi opatrně vyjednávat, identifikovat ty přirozené předáky, pak do toho zatáhnout i představitele afghánské vlády, které tam koneckonců my máme podporovat a ovšem informovat i naše koaliční partnery, protože my jsme na americké základně, kde máme americké jednotky, jordánské jednotky, máme tam afghánskou armádu, afghánskou policii, takže je to takový institucionální guláš, že těch partnerů je v tom velmi mnoho a samozřejmě to všechno trošku zpomaluje tu efektivitu té práce, která by mohla být samozřejmě daleko, daleko vyšší.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Vy jste řekl hezkou, hezkou věc, že jste vlastně přes ty předáky něco dohodli a pak o tom tedy informovali vládu. To také naznačuje.

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
To, to chce tak nějak simultánně, aby se, aby se neurazili vládní předáci, že nebyli informováni a zároveň.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Takže vláda je ale stále taky bokem tady u toho vyjednávání nebo u nějakého řešení rekonstrukce.

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Není, není bokem, ale samozřejmě když ta vláda není často schopna ani identifikovat pořádně , ty projekty. Někdy nám dává dobré návrhy k projektům, ty my potom projednáváme přímo s lidmi v terénu a někdy za námi přijdou přímo lidé z terénu, z vesnice, z nějaké oblasti a jednáme s nimi, ale skutečně se snažíme tu vládu do toho, do toho zapojit od samého počátku. Problém je, že jaksi ta vláda není vždycky úplně na té jaksi úrovni a schopnosti, jak bysme my očekávali, jakoby jsme byli zvyklí, ne snad od nás, ale, řekněme, z nějaké méně vyspělé země. Ale vždycky člověk musí mít na paměti, že 30 let války, 30 let naprostého rozvratu způsobilo svoje, takže nemůžeme očekávat od těch lidí víc než prostě jsou schopni.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Co se vám tam podařilo zařídit? My stále hovoříme poměrně virtuálně pro posluchače, hovoříme o projektech, řekněte konkrétně, čeho jste tam dosáhl za ten rok?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Tak já nemůžu říct úplně, že bych dosáhl já, protože jednak těch lidí nás tam bylo víc a jednak řada těch projektů, ty začaly ještě ty předchozí týmy a naopak řadu projektů, které jsme začali my, tak, tak ukončí ty týmy po nás. Ale řekněme, že v tom období, kdy já jsem tam byl, tak se podařilo například zahájit stavbu střední zemědělské a mechanické školy, což je segment vzdělání, který tam úplně chyběl a v oblasti, kde se 90 % lidí živí zemědělstvím, je to, je to velmi podstatné. Každý, každý nejen třeba i most, ale stačí pěší lávka, kterou postavíme, a několik jich bylo, tak umožní několika tisícům lidí, aby si třeba zkrátili cestu o několik hodin k lékaři, do školy, na trh a tak podobně. Zemědělská školení, to samozřejmě není tak viditelné, jako když něco postavíte, ale umožní to lidem, kteří nemají potuch o jakýchkoli nových metodách v zemědělství, aby poměrně výrazně třeba zvýšili svou produkci. Sběrná centra na mléko jim umožní, aby nejezdili s každými 10 litry nadojeného mléka v nějakém špinavém kanystru na trh, ale aby to společně celá vesnice skladovala v jedné budově, kde projde to mléko nějakou základní úpravou a pak se už upravené vozí na trh, kde za to dostanou samozřejmě větší, větší hotovost. Více k policii, která provádí naše výcviková skupina vojenské policie, kdy vycvičila několik set afghánských policistů, kterým zase my jako civilní experti jsme postavili kontrolní stanoviště, administrativní budovu a tak podobně. To jsou všechno příklady projektů, které se podařilo v té době mého mandátu, tedy mezi loňským a letošním únorem dosáhnout.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
A z jakých peněz je vlastně tato práce financovaná, odkud jdou prostředky?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Prostředky jdou od posluchačů, ty jdou z českého státního rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků. Nicméně sem tam nějaký projekt financujeme i z amerických peněz, protože americká strana má těch peněz samozřejmě více, ale zase nemá tolik těch expertů, jako máme my, takže někdy uděláme takový, takový týmový projekt, že my do toho dáme tu expertízu, dáme do toho naše inženýry a oni to zaplatí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Ještě velmi krátce zmiňme, mnoho lidí vnímá islámské země a jejich úroveň nějakého proevropského přístupu podle postavení žen. Jaké je postavení žen v Afghánistánu?

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
No, přiznám se, že bych nechtěl být úplně ženou v Afghánistánu. Nikdy jsem nebyl nějakým zvláštním příznivcem nějakých radikálních feministických názorů, ale přiznám se, že v Afghánistánu by alespoň mírné zlepšení jejich stavu opravdu neškodilo, protože to uhodí každého do očí, že například vy prakticky ženu nevidíte. Oni ve veřejném prostoru skoro nejsou, to znamená, že i na ulicích nebo takhle vidíte v podstatě v 90 % pouze muže, anebo děvčata do nějakých 11, 12 let věku. A pokud nějaké ženy vidíte, tak jsou v burce a popravdě řečeno, když si člověk tu burku zkusí zvláště třeba v létě, když je, když je velké vedro, tak, tak vám nezbývá než ty ženy litovat. A když jsme dělali nějaké projekty samozřejmě velmi opatrně, na zvýšení vědomosti žen o tom, aby vůbec věděly, že třeba můžou jít k volbám, nebo že je nemůže manžel beztrestně mlátit, nebo že mají vůbec nějaká základní práva, tak jsme byli kolikrát překvapeni, že oni v podstatě i 10 let po pádu Talibanu často nemají potuch o tom, že vůbec ony jako ženy nějaká práva mají a to garantovaná afghánskou ústavou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
To asi taky hodně ilustruje situaci v zemi. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu hovořil o své práci bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar Matyáš Zrno. Díky za váš čas, na slyšenou.

Matyáš ZRNO, bývalý šéf týmu českých civilních expertů v provinčním rekonstrukčním týmu afghánské provincie Lógar
–––––––
Na slyšenou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
–––––––
Od mikrofonu Radiožurnálu se loučí Štěpánka Čechová.

Vysíláno 22.3.2011