Obyvatelé Kosova si tedy vybírají poslance do parlamentu, a to v předčasných volbách. V květnu vládu shodila hádka o hranice s Černou Horou a spory v Kosovu vyvolává také vztah k Srbsku a práva srbské menšiny. Tamní situaci nám teď přiblíží balkanolog a publicista Matyáš Zrno z Občanského institutu. Dobrý den.

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

Dobrý den.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

Jaké šance zůstat u vlády má podle vás Demokratický svaz Kosova a jak si stojí kosovští nacionalisté?

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

Zatím to vypadá, že vítězství ve volbách si pravděpodobně odnese koalice tří stran, které všechny vedou bývalí velitelé Kosovské osvobozenecké armády. Tedy ti, co bychom asi spíš označili jako nacionalisty. Na druhou stranu to byli taky lidé, kteří dokázali překvapivě vstřícně reagovat na různé srbské hlasy a jednat s Bělehradem, takže já bych je zas až tak úplně nedémonizoval. A vypadá to, že Demokratická liga Kosova, která je chápaná jako spíše umírněnější, tak ta ve volbách spíše ztratí a skončí, skončí v opozici.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

Jak je to s veřejností a jejím přístupem k Srbsku? Rezonuje u ní spíš to, že pokud třeba Ramuš Haradinaj, někdejší velitel kosovských povstalců, mluví o válečných zločinech Srbska, ohlédnutí do minulosti, anebo spíš takové ty snahy porozumět si se sousedem?

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

No, především my ty volby vnímáme mnohem víc jako nějakou srbsko-albánskou záležitost. Když sledujete tu volební kampaň, tak je to mnohem víc o ekonomice, o nezaměstnanosti, možnosti cestovat do zemí Evropské unie a mnohem méně o těch velkých tématech, které zcela přirozeně vnímáme spíše tady. Není to tak, že by to samozřejmě úplně nerezonovalo. Nicméně ekonomika trápí lidi mnohem více – je to země, kde 50 % lidí je nezaměstnaných a to je důležitější než, než ta velká témata.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

Znamená to, že tahle situace i posiluje evropské aspirace Kosova a tedy mohla by přispět ke sbližování se Srbskem?

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

Ony ty evropské aspirace, to už je taková trošku prázdná floskule. Protože nikdo úplně nevěří, že v nějaké historicky dohledatelné době Kosovo do Evropské unie vstoupí (eventuálně i další země západního Balkánu) a to nejen kvůli situaci v nich samotných, ale kvůli situaci v samotné Evropské unii. Leč určitá vize toho, že, že možná se to jednou stane, tak ta samozřejmě způsobí jako akcelerátor nějakých reforem a nějakých pokusů o nalezení nějakého kompromisu s Bělehradem. Připomínám, že v podstatě veškeré ty dohody, takzvané technické dohody s Bělehradem, které spočívají v tom, že ty dva státy se sice neuznají, ale reálně spolu nějakým způsobem komunikují, tak všechny přijaty díky prostřednictvím Evropské unie. A byly také podepsány v Bruselu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

Pokud srbská menšina v Kosovu požaduje větší práva, v jaké oblasti?

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

Oni mají v současné době poměrně velmi rozsáhlou autonomii.  Spíše to není ani tak, co by chtěli, jako to, co by nechtěli. Srbská menšina nechce například to, aby se bezpečnostní složky Kosova změnily v klasickou armádu, což naopak by ráda většina kosovských Albánců. A to jedno takové velké téma, které celkem rezonuje mezi kosovskými Srby. Jinak jde spíše o to, aby ty dohody opravdu platily a aby oni třeba nezažívali nějakou neformální diskriminaci při jednání s úřady.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

A k té diskriminaci někdy dochází?

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

Tak Kosovo je přece jenom státem, který je primárně albánským státem, budovali ho Albánci v takové nacionalistické euforii a ačkoli ta situace je výrazně lepší, než byla v minulosti, tak je prostě jasné, že to jsou Albánci, kdo tam hrají první housle. A řekněme velké státní zakázky spíš dostane albánský podnikatel než třeba srbský, i když tam nejde samozřejmě jen o národnost, ale také o konkrétní politické či rodinné vazby.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

Pokud ale slyšíme kosovského prezidenta Hashima Thaçiho vyslovit obavu, že Srbsko chce obsadit část severního Kosova a srbský premiér Aleksandar Vučić se zase nechal slyšet, že se obává útoku na Srby v Kosovu, lze to brát jako politickou vyhrocenou rétoriku zvláště před volbami, anebo jsou reálné obavy o bezpečnost v Kosovu případné?

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

To je opravdu spíš takový předvolební folklor, protože před těmi volbami vždycky musíte trošku postrašit tím druhým. Jak Hashim Thaçi, tak Aleksandar Vučić jsou lidé s velmi ostrou nacionalistickou minulostí, ale ukázali se být překvapivě pragmatičtí. A paradoxně to byli oni –  nikoli jejich, řekněme, více občansky nebo liberálně orientovaní protivníci – kdo dokázali dovést Srbsko a Kosovo do toho stavu, ve kterém jsou aspoň nyní, že jsou schopni spolu nějakým způsobem komunikovat. Takže to vidím jako opravdu předvolební folklor, navíc se ukázalo, že k žádným mezietnickým, žádnému mezietnickému násilí na Kosovu nedošlo ani před volbami, ani během voleb.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

Tak dobrá zpráva na závěr v rozhovoru s Matyášem Zrnem z Občanského institutu, balkanologem a publicistou. Děkuji vám, na shledanou.

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

Na shledanou.

Vysíláno 11.6.2017