Mého slovenského dědečka za Uherska maďarský učitel mlátil za každé slovenské slovo. Jsem snad proto protimaďarský? Bratra mé slovenské babičky popravili Němci během Slovenského národního povstání. Jsem snad germanofob? Můj moravský pradědeček bojoval za císaře pána na srbské frontě; ustupující Srbové otrávili všechny studny. Připravuji proto bombový atentát v Bělehradě? A kdybych se náhodou dověděl, že kdysi ve středověku mojí pra-pra-…pramáti znásilnili Turkotataři, mají se mě obávat v Ankaře, Istanbulu či Kazani?

Protože jste rozumní lidé, na každou z otázek odpovíte ne. Kdybyste však byli panem Zaorálkem, v levicových kruzích familiárně přezdívaným Zao Ce-tung, zřejmě byste na ně odpověděli ano.

Pan Zaorálek totiž 14. června na konferenci Pražský evropský summit promluvil o „radikalizaci“. To je diplomatický eufemismus pro islamistický terorismus. Dle Zaorálka za „radikalizaci“ můžeme my, Západ, Evropa, naše koloniální minulost.

Jak se chovali Britové v Indii, Francouzi v Maghrebu, Belgičané v Kongu, atd., strašné. Ne lépe než fašisté. A tamější mladí lidé se to vše dovídají. Proto se „radikalizují“.

Tato hypotéza je nejen věcně mylná, ale navíc ohrožuje naši bezpečnost. Mohla by totiž zavdat příčinu k dalšímu útoku.

Dějiny zločinů

Nechci argumentovat slovy „podívejte, co dělala druhá strana“ nebo například tím, že ještě na začátku 19. století bylo jižní pobřeží Evropy téměř vylidněno kvůli neustálým islámským pirátským nájezdům ze severní Afriky za účelem získávání otroků a především sexuálních otrokyň. Tyto nájezdy se netýkaly jen Francouzské riviéry, nýbrž sahaly až k jižnímu Irsku, takže nakonec evropská kolonizace severní Afriky byla jedinou možností, jak je utnout.

Nechci argumentovat ani pozitivní stránkou kolonizace, tj. kolik škol a nemocnic postavili Evropané v koloniích. Chci argumentovat mnohem hlouběji – židovsko-křesťanským dogmatem o dědičném či prvotním hříchu. Všichni lidé jsou nedokonalí a bohužel dějiny lidstva jsou dějinami zločinů. Páchali je všichni, žádný národ nebyl páchání zločinů ušetřen. To není omluva, jen konstatování. Unikátnost Západu však tkvěla jednak v tom, že díky své racionalitě a vynalézavosti získal technické prostředky, moderní zbraně, rychleji a dřív než ostatní. Proto dobyl téměř celý svět. Kdyby ty prostředky získali ti druzí, udělají totéž, ovládnou nás, zotročí a budou se k nám chovat ne lépe než Evropané k nim v koloniích. Možná hůř; první neevropská země, která ovládla západní technologie, bylo imperiální Japonsko. Ana dobytém území se chovalo hůř než nacisté a komunisté v Evropě, jakkoli se zdá být nepravděpodobné, že je to ještě možné. Viz nankingský masakr.

A za druhé je Západ unikátní taky v tom, že se za své zločiny vůči druhým stydí. To nedělá žádná jiná civilizace. Zeptejte se: „Udělali jste v dějinách něco špatného? Například ty zotročené evropské křesťanské ženy? Masakry bělochů při dekolonizaci? Masakry bělochů v Zimbabwe dodnes?“ A oni vám odpovědí: „Ne, nic, my jsme nikdy nic špatného neudělali.“
Západ je unikátní v tom, že je schopen sebereflexe.

Sebemrskačství

Malér nastane, když sebereflexe přeroste v masochismus a sebemrskačství. Zaorálkova diagnóza je mylná, tudíž nutně mylná je i jím navrhovaná terapie. Není to tak, že „radikálové“ nenávidí Západ kvůli tomu, co v minulosti spáchal. Oni nenávidí Západ v první řadě a pak mají jen dvě možnosti: buď jej respektovat, anebo jím – námi – pohrdat. Apohrdání je provokativní; provokuje je k útoku proti nám.

V době, kdy byl Západ ještě sebevědomý, v padesátých a v první polovině šedesátých let – to byl Západ Churchilla a deGaulla – žádná protizápadní „radikalizace“ neexistovala. Vůči Churchillovi a de Gaullovi si ji nikdo nedovolil. Těmi nikdo nepohrdal. Svět nás respektoval. Problémy a pohrdání námi nastaly až od konce šedesátých let, kdy na Západě nastoupila Nová levice a sebemrskačství. Lidé s mentalitou, kterou ve svém projevu obnažil Zaorálek, jsou ve skutečnosti ti, kdo za „radikalizaci“ našich nepřátel – jejich pohrdání námi, a tudíž ochotu vrazit nám další ránu, další facku, další pecku – reálně mohou. A pak z toho viní Západ, naši minulost.

Zaorálek samotný si svůj projev asi nepsal sám, coby ministr na to zřejmě nemá čas. Napsal mu jej nejspíš nějaký zakomplexovaný fanatický ideolog Nové levice. Ale kdyby byl pan Zaorálek skutečný státník, tu napsanou verzi hodí do koše a vyžádá si od jiného autora projev nový. Pozice Nové levice totiž neúprosně a logicky směřuje od nenávisti k vlastní civilizaci přes nenávist k vlastní společnosti až k nenávisti vůči vlastní zemi.

A to není dobrý návod na to, jak vyhrát volby.

Vyšlo v LN 21.6.2017