29. června se v prostorách malostranského Kaiserštejnského paláce uskutečnila každoroční konference Občanského institutu věnovaná rodinné politice, tentokrát jejímu vztahu k agendě rovnosti žen a mužů. Akce moderovaná ředitelem Občanského institutu Romanem Jochem se uskutečnila za velkorysé podpory Konrad-Adenauer-Stiftung. Úvodní příspěvek přednesl místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Ten zdůraznil především nutnost vycházet v rodinné politice z principu svobody. Stát by podle jeho názoru neměl za žádnou cenu zasahovat do autonomie rodin v rozhodování o záležitostech rozdělení rolí mezi mužem a ženou, otcem a matkou. Následovala referát senátora Martina Mejstříka, který důrazně kritizoval snahy feministické agendy dosáhnout rozložení řádu, na němž stojí západní společnost. Poté vystoupil poslanec a předseda sněmovní Komise pro rodinu Tomáš Kvapil, který promluvil věcně o aktuálních problémech rodinné politiky u nás.
Po politickém bloku a následujícím krátkém uvítání hostů ze strany zástupce Konrad-Adenauer-Stiftung Milana Šimůnka následovala demografická přednáška Tomáše Fialy z Vysoké školy ekonomické, který promluvil o současném populačním vývoji v ČR a možných očekáváních do budoucna a zmínil se i o kulturně-civilizačních souvislostech probíhajících procesů. V následujících třech příspěvcích byla tematizována současná podoba agendy rovnosti žen a mužů. Vhled do situace v činnosti evropských institucí přinesl Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku. Jeho příspěvku následoval referát Jana Jireše z Filosofické fakulty UK o pojetí rodiny ve feministických programech. Poslední přednáška tohoto bloku, přednesená Michaelou Freiovou, byla věnována cílům feministického programu.
Druhý blok konference se věnoval již přímo rodinné politice v souvislosti s agendou rovných příležitostí. Jaroslav Šturma z Česko-moravské psychologické společnosti navázal příspěvkem o tom, nakolik je rychlý návrat rodičů do práce v souladu se zájmy dětí. Podle jeho závěrů se zmíněné cíle současných programů rodinné politiky ocitají v protikladu s ochranou dítěte a podporou rodinné soudržnosti. Poslední příspěvek bloku předsedený Jakubem Křížem, předsedou Mladých křesťanských demokratů, se věnoval v zahraničí často diskutované otázce volebního práva rodin. Podle jeho argumentace je současný stav, kdy reálné zájmy dětí – tedy podstatné skupiny obyvatelstva – nejsou dostatečně zohledněny, protože politici nejsou nuceni je zastupovat, z hlediska rovnosti nespravedlivý. Přes tento základní fakt by byla realizace volebního práva dětí vykonávaného rodiči velmi problematická a vyžadovala by předem hlubší společenskou diskusi, k níž však dříve nebo později bude muset dojít. Tímto referátem skončil oficiální program konference, která byla zakončena rautem v prostorách paláce. Z konference bude Občanským institutem vydán sborník za podpory Konrad-Adenauer-Stiftung.
Program konference:
Zahájení
9.30: RNDr. Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí
9.40: Martin Mejstřík, senátor
9.50: Ing. Bc. Tomáš Kvapil, poslanec, předseda Stálé komise pro rodinu PSP ČR
10.00: Dr.Stefan Gehrold, ředitel zastoupení KAS v ČR
10.10: Roman Joch, ředitel Občanského institutu
Úvodní přednáška:
10.20 – 10.45: RNDr. Tomáš Fiala, CSc., katedra demografie, fakulta informatiky a statistiky VŠE
Vývoj porodnosti a plodnosti v České republice a v některých evropských zemích
I. blok: Agenda rovnosti žen a mužů a západní společnost
10.45 – 11.10: PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D, Centrum pro ekonomiku a politiku
Agenda rovnosti žen a mužů v Evropské unii
11.10 – 11.30: Mgr. Jan Jireš, Filosofická fakulta UK
Rodina v pojetí evropského feminismu
11.35 – 11.50: Mgr. Michaela Freiová, Společnost pro podporu rodiny
Feminismus nebo rovnost šancí? Cíle feministického programu.
11.50 – 12.05: přestávka
II. blok: Rodinná politika nebo politika rodinných příslušníků?
12.30 – 12.55: PhDr. Jaroslav Šturma, předseda Česko-moravské psychologické společnosti
Zájmy dětí versus zájmy žen? Rodina a kariéra z pohledu nejmenších
12.55 – 13.20: Mgr. Jakub Kříž, Mladí křesťanští demokraté
Rodina jako politický subjekt?K otázce volebního práva rodin.
13.20 – 15.00: oběd (raut) 
Tendence dopřát ženám armády, nekončí s vlivem USA. Jako experiment, pokud jde o bojové nasazení, to může dokonce zdánlivě nabízet zvrat srovnatelný s časem amazonek či jejich projekce do českých legend.Připojil bych sem mozaiku podlahy antického domu, přístupnou něco severně od Nazareta, z velkého města Ježíšovy doby, o kterém křesťanské spisy hlasitě mlčí. Zřejmě vědí proč.
Když už jsme v tamní krajině, lze připomenout nasazení zřejmě ženského komanda v osvobozovacím boji při zrodu Israele. Ta operace dopadla nechvalně, jakkoliv vyděsila statečné protivníky – aby nebyli zabiti a tak pokořeni ženou – že raději valně prchli. Smutné vítězství, tvrdost jakoby se vymkla.Zatímco muži bojují po generace aby dosáhli plichty, dokáží se s protivníkem domluvit, ženy připomínaly spíše pozici matky hájící své děti, kde nemůže být kompromis.
To není handicap žen, právě naopak, jsou příliš dobré pro válečné řemeslo ovlivňované vždy i proměnlivou politikou. Příliš motivované, příliš důkladné, příliš hluboké. Možná v boji o holý život je na to čas, ale jindy je mužská povrchnost, diplomacie,hra velkých kluků… zřejmě spíše na místě.
Pokud je člověk součást týmu, nemusí být nejlepší, lépe když funguje nejlépe celá skupina.Hasiči dělají chyby při záchraně dětí, dělají více, než je nacvičeno, rychleji než je moudré. Prý US vojíni mají větší ztráty, když bojují nejen za své kamarády (ve válce pocitově nejde o generály a politiky, emoce jsou vždy o bližších), ale také za ženy v jednotce. Snad budou ženy soucitnější a uvědomí si svůj vliv nejen vyzývavým oblečením v civilu, ale i celým vlivem své přítomnosti. Nutno s ní dobře hospodařit.
Až bude k dispozici text příspěvků, lze pokračovat
Obvykle si představujeme lidstvo jako stále se košatící strom. Nejen genetici, ale i známá historie dokládá, že to sice obrovský strom je, ale jen jedna jedinná větev je živá.Ostatní ukončily svoji kariéru a jsou jen dokladem minula. Zkrátka žije jako lidstvo jen děsivě malá skupina příbuzných a ta se ještě redukuje. Podobně i kočky atd.
Obecný nárok na prosperitu všech je obdivuhodným ideálem, ale již starověk pochopil hru, smířil se s formami vyvolenosti, jakkoliv to neznamená ponížení ostatních. Civilizace a kultura může snad “vyvolené” rozšířit, diverzita je zajímavá, ale spíše je pravděpodobné, že základní trendy mají svůj pevný důvod a přetrvají.
Tu naděje na budoucnost komunity a jejích hodnot je úkolem, nikoliv nutností.Tak jako se vyměnilo obyvatelstvo starověkého Egypta, Řecka,Říma, tak zřejmě i my jsme dosti hluboko ve fázi změny genofondu této krajiny. Konečně jsme tu už nezvykle dlouho. I možné oteplení (začátek ochlazení) se nás nemusí už moc dotýkat.