Když už jsme v tamní krajině, lze připomenout nasazení zřejmě ženského komanda v osvobozovacím boji při zrodu Israele. Ta operace dopadla nechvalně, jakkoliv vyděsila statečné protivníky – aby nebyli zabiti a tak pokořeni ženou – že raději valně prchli. Smutné vítězství, tvrdost jakoby se vymkla.Zatímco muži bojují po generace aby dosáhli plichty, dokáží se s protivníkem domluvit, ženy připomínaly spíše pozici matky hájící své děti, kde nemůže být kompromis.

To není handicap žen, právě naopak, jsou příliš dobré pro válečné řemeslo ovlivňované vždy i proměnlivou politikou. Příliš motivované, příliš důkladné, příliš hluboké. Možná v boji o holý život je na to čas, ale jindy je mužská povrchnost, diplomacie,hra velkých kluků… zřejmě spíše na místě.

Pokud je člověk součást týmu, nemusí být nejlepší, lépe když funguje nejlépe celá skupina.Hasiči dělají chyby při záchraně dětí, dělají více, než je nacvičeno, rychleji než je moudré. Prý US vojíni mají větší ztráty, když bojují nejen za své kamarády (ve válce pocitově nejde o generály a politiky, emoce jsou vždy o bližších), ale také za ženy v jednotce. Snad budou ženy soucitnější a uvědomí si svůj vliv nejen vyzývavým oblečením v civilu, ale i celým vlivem své přítomnosti. Nutno s ní dobře hospodařit.

Až bude k dispozici text příspěvků, lze pokračovat

Obecný nárok na prosperitu všech je obdivuhodným ideálem, ale již starověk pochopil hru, smířil se s formami vyvolenosti, jakkoliv to neznamená ponížení ostatních. Civilizace a kultura může snad “vyvolené” rozšířit, diverzita je zajímavá, ale spíše je pravděpodobné, že základní trendy mají svůj pevný důvod a přetrvají.

Tu naděje na budoucnost komunity a jejích hodnot je úkolem, nikoliv nutností.Tak jako se vyměnilo obyvatelstvo starověkého Egypta, Řecka,Říma, tak zřejmě i my jsme dosti hluboko ve fázi změny genofondu této krajiny. Konečně jsme tu už nezvykle dlouho. I možné oteplení (začátek ochlazení) se nás nemusí už moc dotýkat.