Občanský institut uspořádal pod záštitou místopředsedy sněmovny ing. Jana Kasala a s podporou Konrad Adenauer Stiftung konferenci “Budoucnost křesťanské demokracie v ČR”.
Na konferenci vystoupili ing. Jan Kasal, místopředseda PSP ČR, Dr. Stefan Gehrold, ředitel zastoupení Konrad-Adenauer Stiftung v ČR, mgr. Pavel Holeš, místopředseda Mladých křesťanských demokratů, PhDr.Michal Pehr, Masarykův ústav AV ČR, Dr.Roman Joch, ředitel Občanského institutu, PhDr.Vojtěch Belling, analytik Občanského institutu, PhDr. Stanislav Balík, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro studium demokracie a kultury, mgr. Matyáš Zrno, analytik Občanského institutu. Program konference:
10:00 úvodní slovo: Jan Kasal, místopředseda PSP ČR, Stefan Gehrold, ředitel zastoupení Konrad-Adenauer Stiftung v ČR a Roman Joch, ředitel Občanského institutu
10:30 Pavel Holeš: Semknout se nebo rozkročit? Dilema KDU-ČSL
11:00 Michal Pehr: Dilemata lidové strany v dějinách a současnosti
11:30 Stanislav Balík: Proměny českého politického katolicismu za komunismu
12:00 Vojtěch Belling: Mezi lidskou svobodou a kulturní homogenitou: krize evropské a české pravice
12:30 Matyáš Zrno: Křesťansko-demokratická nebo regionální strana? K některým specifickým aspektům působení KDU-ČSL v českém politickém životě
13:00 Panelová diskuse přednášejících a politiků KDU-ČSL
Konference se uskutečnila 25.5. v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Na 70 účastníků z řad politiků, Mladých křesťanských demokratů, studentů a odborné veřejnosti vyslechlo referáty přednášejících, které byly zaměřeny především na budoucí ideové směřování KDU-ČSL. Mnohé vzbudily svým obsahem živou a otevřenou diskusi, která v neformálním duchu trvala až do odpoledních hodin. Za podporu akce patří dík Nadaci Konráda Adenauera a místopředsedovi Poslanecké sněmovny Ing. Janu Kasalovi.
Kdysi můj otec byl jim krajským tajemníkem když předtím v jejich barvách byl v revolučním národním výboru. Brzy vzal ústup. Matka, u lidovců pracující, která se s ním v tom prostředí seznámila, stanovila to dokonce za podmínku sňatku. Forma vnitrostranického soupeření ještě před převratem ji šokovala.
To vůbec není odsuzující, bez toho prostředí mohla moje tehdy moje venkovská matka přejít z totálního nasazení (šéfoval jí ubližující čech,německá kontrola byla malá) rovnou ke komunistům. Je tedy příběh zmíněné strany hodně příběhem naší země. V neposledním případě ilustrací kursu koruny a eura.
Budoucnost naznačilo několik slibných jedinců, až budou publikovány jejich příspěvky, můžeme i nestraníci zvážit, kudy a zejména kam se chceme ubírat. Vlastenectví může být řádně těžké. Stejně jako pohyb od politiky coby uplatnění a zajištění k veřejné službě.
Což nebere nijak zásluhy třeba tajemníků, kteří putovali za totality venkovem,s předplatným “Důvěrníka”, třeba ne docela nezištně (tašky s vejci a máslem,dokud se stloukalo doma). Byli doplňkem zahraničního rozhlasu, o to více pokud ještě nebyla elektřina nebo nebyl v prodeji první český transistorový přijímač Comet Comodore. Zatímco komunisté je zneužívali jako kamufláž, nechyběla ani nutná polarita, jejich odlišnost naznačovala i pro dítě existenci jiného světa. Třeba okleštěného, ale přece jen oficileního, třeba jen konkretizaci zděděných vzpomínek.
Pozdější disent byl už srozumitelnější i ve své složitosti.