To vůbec není odsuzující, bez toho prostředí mohla moje tehdy moje venkovská matka přejít z totálního nasazení (šéfoval jí ubližující čech,německá kontrola byla malá) rovnou ke komunistům. Je tedy příběh zmíněné strany hodně příběhem naší země. V neposledním případě ilustrací kursu koruny a eura.

Budoucnost naznačilo několik slibných jedinců, až budou publikovány jejich příspěvky, můžeme i nestraníci zvážit, kudy a zejména kam se chceme ubírat. Vlastenectví může být řádně těžké. Stejně jako pohyb od politiky coby uplatnění a zajištění k veřejné službě.

Což nebere nijak zásluhy třeba tajemníků, kteří putovali za totality venkovem,s předplatným “Důvěrníka”, třeba ne docela nezištně (tašky s vejci a máslem,dokud se stloukalo doma). Byli doplňkem zahraničního rozhlasu, o to více pokud ještě nebyla elektřina nebo nebyl v prodeji první český transistorový přijímač Comet Comodore. Zatímco komunisté je zneužívali jako kamufláž, nechyběla ani nutná polarita, jejich odlišnost naznačovala i pro dítě existenci jiného světa. Třeba okleštěného, ale přece jen oficileního, třeba jen konkretizaci zděděných vzpomínek.

Pozdější disent byl už srozumitelnější i ve své složitosti.