Kolín nad Rýnem je město, kde jsem studoval. Město, známé svou liberální atmosférou.  Město, které má dlouhou tradici karnevalů, kdy policie moudře pouze zdálky přihlíží, jak se všichni ti disciplinovaní a seriózní němečtí občané v nejroztodivnějších kostýmech promění na několik dní v rozjařené oslavence.  Všude se válí lahve, nikdo si nevšímá močících jedinců ani s různou mírou intenzity se líbajících párů. Chlapci a děvčata, kluci a holky, se o karnevalu seznamují o něco snadněji a někdy to skončí neobytným aktem lásky někde za rohem. Všichni to vědí, všichni to vidí, ale teď je to zkrátka povoleno. Stejně jako odhazování odpadků, lahví nebo třeba zvracení.  Karneval je zkrátka doba, kdy je i ve spořádaném německém velkoměstě (skoro)všechno povoleno.  Tedy lépe řečeno… bylo.

Dobré rady paní starostky

Po novoroční vlně sexuálních útoků totiž kolínská starostka Henriette Reker, známá svou vstřícností vůči imigraci, doporučila ženám, aby se během karnevalu neoddělovaly od své skupiny, vyvarovaly se sexuálně vyzývavých kostýmů a od cizích mužů zůstaly na délku paže.  Bezva, to také mohla celý karneval rovnou zrušit. Nebo doporučit ženám nosit burky, to je spolehlivě ten nejméně sexuálně vyzývavý kostým.  Proboha! Zkouším si jen představit, jaké peklo by se strhlo ze strany všech feministek a gender organizací, kdyby po mnohem méně závažném sexuálním obtěžování (ovšem bílým heterosexuálním mužem) zaznělo od oficiálních orgánů doporučení, aby si děvčata pro příště oblékla delší sukni a nekoketovala tolik s chlapci… Ostatně Německo něco podobného zažilo.  Před třemi lety jeden postarší německý politik (Rainer Brüderle z FDP) ve společensky unavenějším stavu koketoval s mladou novinářkou (výhradně verbálně – chtěl si s ní zatančit). Prošel si za to mediálním lynčem, kdy ho německé feministky chtěly pomalu ukamenovat. Německo tehdy nežilo jiným tématem než touto pseudoaférou. Teď je to jiné. Kolínský policejní mluvčí prosí ženy, aby „se na takové situace mentálně připravili. Musí pochopit, že můžou nastat nebezpečné situace, když jsou v místech, kde jsou velké skupiny mužů a kde je konzumován alkohol.“

Pochopitelně, že řádně vycepován vládní kampaní Hate Free (podle které třeba ve Švédsku díky masivní imigraci k žádnému nárůstu znásilnění nedošlo, ale o tom jindy), jsem si ověřoval, že se útoky skutečně staly. Že nejde o rasistický hoax. Ale nejenže mi to potvrdili známí v Kolíně, ale i BBC, veřejnoprávní ZDF (sice až po pěti dnech – tak holt dnes v Německu působí autocenzura – ale alespoň se za to omluvila), kolínský policejní prezident (který mluví o sexuálních útocích ve „velmi masivní formě“),  kolínská starostka, německý ministr vnitra a kancléřka Angela Merkelová.  Snad to tedy můžeme brát za bernou minci. Podobné příběhy se navíc staly i v Hamburgu či Stutgartu. I když se ukazuje, že v atmosféře kolektivní autocenzury v Německu (skoro polovina Němců se podle průzkumu bojí říct svůj názor na uprchlickou krizi) musela nejprve přijít smršť informací na sociálních sítích, než se mainstreamová média odhodlala do kyselého jazyka kousnout.

Potěmkinova vesnice se hroutí

Vládní argumentace se nese v duchu: je to fuj, už to nedovolíme, ale vlastně nevíme, kdo to provedl a na azylanty to tudíž nemůžeme svalovat.  Ovšem sami policisté podle tvrzení seriózního deníku Die Welt tvrdí, že bylo dočasně zadrženo a zkontrolováno nejméně sto násilníků. Drtivá většina z nich byli Syřané.  A Der Spiegel cituje také z policejní zprávy. O tom, jak byli zastrašováni svědci. Jak se policie k obětem přes hradbu těl nemohla dostat. A také jak jeden zadržený vykřikuje: „Jsem Syřan, musíte se ke mně chovat přátelsky! Paní Merkelová mě pozvala“

Ale zpět ke zprávě z Weltu.  Podle ní drtivé většině násilníků šlo o sexuální násilí, ne o kapesní krádeže.  Jen menší část byli Severoafričané, jejich gangy drobnou kriminalitou obtěžují Kolín již delší dobu.  I z interní zprávy kolínské policie z 2. ledna (kterou má Die Welt k dispozici) plyne, že většina zadržených se prokázala dokladem žadatele o azyl. Předseda policejních odborů ve spolkové zemi Severní Porýní – Westfálsko Arnold Plickert si pak stěžuje, že řada policistů se cítí zmatena, když ministr vnitra Lothar De Maiziere tvrdí, že policie neví, kdo za násilím stál. „Podle mých informací bylo zkontrolováno, zadrženo nebo zatčeno nejméně 80 osob“. Dodal také, že se nediví, že kolegové dávají tajně informace médiím. „Někteří kolegové se cítí, jako kdyby byli sami viníci“.  Ale jak dodává slovenský europoslanec Richard Sulík (který sám v Německu vyrůstal): „I kdyby to tak bylo, že policie neví, kdo byli pachatelé, je jasné, že šlo minimálně o potomky emigrantů. To znamená, že dosud nedošlo k jejich integraci a tudíž multikulti selhala na plné čáře.  Pro srovnání, v roce 2008 přišlo 28 000 azylantů za rok. Jak chtějí nyní integrovat milion, když nezvládli 28 000?“

Hm… jak má člověk argumentovat se stále častějšími zastánci konspiračních teorií, přesvědčených o spiknutí elit za účelem zničení Evropy cíleným přistěhovalectvím, když německá veřejnoprávní televize pět dní mlčí o hromadném sexuálním obtěžování nejméně stovky žen v jednom z největších německých měst? Když vláda zamlčuje, kdo byli útočníci?

Slepý nevidí, hluchý neslyší…

Některé věci by přitom mohli být jasné každému, kdo kdy byl v nějaké blízkovýchodní  zemi  či v severní Africe alespoň pět minut.  Pokud jste mladý muž a žijete v zemi, kde jsou pohlaví do značné míry segregovaná a kde možnost kontaktu se ženami je výrazně menší a ženy chodí výrazně  výrazně cudněji zahalené než v Německu, poměrně pochopitelně reagujete na chování mnoha evropských žen s pocitem, že se vám v podstatě nabízejí.  Pokud  žijete v zemi, kde policie nejprve použije pendrek (v lepším případě..) a pak se ptá a pak přijdete do Německa, celkem pochopitelně nemáte před policií přílišný respekt  a získáte dojem, že si můžete dělat co chcete. Můj černohorský přítel z Kolína nad Rýnem, sám muslim, sám někdejší uprchlík, mi napsal: čemu se Němci diví?  Každý kmen si označuje své teritorium…

Jenže jasné každému to není. Feministky udělaly z údajně všudypřítomného sexuálního násilí a domácího násilí úderný kámen své kampaně vůči mužům (podle statistik EU přece prošla nejméně polovina žen nějakou formou sexuálního násilí). Když jde teď o  Kolín, jejich hlavní obavou je, aby se debata nedostala k tématu, zda přece jen nejsou mladí muslimští muži z islámských zemí o něco více naklonění sexuálnímu násilí než Němci. Ne, ne a ne! Kultura znásilnění nebyla do Německa importována, ta tu byla vždy.   Sexismus se neohraničuje na některé skupiny, ale prostupuje celou společností.  Popřípadě odbydou Kolín s tím, že to samé se děje na Oktoberfestu…

A co u nás? Respekt řeší jak sexistický je Sherlock Holmes, gender studies zase jak je skvělé, že v nějakém norském městě pracují ženy jako opravářky lodí a Strana zelených měla na silvestra obavy, že rachejtlemi budou trpět zvířátka.

Psáno pro www.pravybreh.cz