Když se kácí sochy…

11.6.2020
Matyáš Zrno

200607124835-01-edward-colston-bristol-statue-0607-large-169HBO odstranil z nabídky velkofilm Sever proti jihu.  Je prý necitlivý k menšinám a idealizuje předválečný jih. Což je samozřejmě pravda.  Film se tedy vrátí do nabídky, až se k němu natočí vysvětlující dokument… Dobrá, jen jaksi pochybuji, že někdo tenhle rozvláčný hollywoodský velkofilm sleduje coby zdroj informací o starém dobrém jihu a bez vysvětlení by nepochopil, že jde o obraz značně idealizovaný. Je to asi jako kdyby někdo věřil při sledování filmu pro pamětníky, že za první republiky tu žili všichni jako Adina Mandlová a Oldřich Nový.

 

Jenže i vidět zidealizovaný obraz je užitečné a o něčem vypovídá. Nemluvě o tom, že díky Severu proti jihu získala Hattie McDaniel v roce 1939 prvního Oskara pro herce černé pleti.  A jeho scénárista Ben Hecht byl aktivním bojovníkem za občanská práva černochů už ve 20. létech.  Ale kdo by se zabýval detaily, když je nutno během pár dnů odčinit stovky let útlaku. To se prostě musí kácet les bez ohledu na třísky.

Neunikl ani Gándhí

Po 33 letech tak končí i nejdéle vysílaný pořad v USA – The Cops (Poldové), který ukazoval reálné příběhy z práce policistů.  V Simpsonech už před časem  skončila postavička indického prodavače Apua.  BBC už nevysílá Monty Pythona, podle šéfa oddělení zábavy Shana Allena jde přece o „šest bílých chlapíků z Oxbridge“ (míněno z Oxfordu a Cambridge, tedy z vyšších vrstev). Terry Gilliam se sice v návaznosti na to prohlásil za černou lesbu, ale nepomohlo to… Naopak se média snaží prosazovat povědomí o diskriminaci černochů, takže třeba Netflix nabízí „pečlivě vybrané tituly, které alespoň částečně vysvětlí otázku rasové nespravedlnosti a černošství (Blackness) v USA.“ A seznamovací aplikace pro gaye Grindr odstranila řazení podle rasy. Tím rasistům vytřeli zrak!

Mnohem lépe než s filmy nebo seznamkami se ale lze vypořádat s rasismem prostřednictvím kácení soch. To je velmi efektní a tak nějak to k revoluci patří. Mariánský sloup by mohl vyprávět.  Churchill naštěstí vyvázl jen počmáraný a pomočený, podobně jako Gándhí (ano, čtete dobře, ani Gándhí není dost dobrý). Na Martinique strhli pro jistotu i sochu Victora Schoelchera, který věnoval desítky let usilovné práce tomu, aby Francie ve svých zámořských državách zrušila otroctví. Odstranit  se má i socha zakladatele skautingu lorda Badena-Powella (za rasismus, homofobii a fašismus) v Poole v jižní Anglii, kde shlíží z břehu na ostrov Brownsea, kde Baden-Powell v roce 1907 založil první skautský tábor. Baden-Powell je na seznamu 78 soch určených k likvidaci a městská rada už rozhodla sochu odvézt. V tom jí brání skupina bývalých skautů důchodového věku. Ti dnešní se vzmohli jen na komuniké, ve kterém doufají, že odvezení sochy do depozitáře bude dočasné.

Nejvíce rozruchu ale vyvolalo stržení sochy politika, obchodníka a filantropa Edwarda Colstona v Bristolu a jeho následné hození do řeky. Colstonův hřích? Byl ve vedení společnosti, která obchodovala s otroky. Colston žil v létech 1636 – 1721 a nepochybně zbohatl na hanebném obchodu s otroky. Nepochybně také jako filantrop obrovských rozměrů udělal i mnoho dobrého. Co si asi protestující neuvědomují, je smutný, leč prostý fakt, že otroctví patřilo po drtivou většinu lidské existence k normě. Zaplať pánbůh  jsme se ho zbavili a silou britského námořnictva to pak do konce 19. století prosadili ve většině světa (za což se Británie ani její námořnictvo samozřejmě vděku od žádných aktivistů nedočkají). Ale uvědomují si bojovníci za očistu historie, že zbavit se všech soch lidí, co měli otroky či s nimi obchodovali, znamená také pokácet například prakticky všechny dosud zachovalé antické sochy? Nebyla by to přece jen škoda…? Pokud ovšem nejde o to, že jejich otroci byli vesměs bílí a to asi tak nevadí.

Po Colstonovi se mimochodem jmenují i dvě školy, věž a koncertní sál, které se všechny přejmenují.  Kupodivu o přejmenování neuvažuje levicový deník Guardian, který toto šílenství jinak nadšeně podporuje. Ani neprovedl sebekritiku. Přitom jeho zakladatelem byl John Edward Taylor, který obchodoval s bavlnou. A všichni víme, odkud se vozila a jak to na těch polích s bavlnou vypadalo…

Dolů se sv. Václavem!

Kdybychom to aplikovali na české poměry, tak strhneme sochu sv. Václava, protože jeho vláda profitovala z obchodu s otroky (i když on sám otroky vykupoval, ale jen křesťanské). Strhneme samozřejmě i Žižku, to taky nebyl vzor tolerance.  Masaryk podepisoval tresty smrti a schvaloval zákony proti sodomii. A co Havlovy lavičky? Rozbít! Havel kouřil a rád řídil silná auta (na benzín!).  Pomník americké armádě v Plzni? Víte, že šlo o segregovanou armádu? Fuj! Ostatně Patton byl rasista jak vyšitý, k tomu antisemita a tak trochu blázen (měl za to, že je vtělením hned několika Napoleonových maršálů).  Sice osvobodil nějaké koncentrační tábory a přispěl k porážce nacismu, ale co to znamená v době požadavku na absolutně čistý štít? A pořád se u nás jmenuje hlavní nádraží Wilsonovo? Proboha!!! Wilson  přece proslul segregačními nařízeními proti černochům. A co knihy? Víte, kolik antisemitského toho napsal takový Neruda a Bezruč?

Smějete se? No, řekneme si za pár let…

Vyšlo na www.konzervativninoviny.cz

Jeden příspěvek - Když se kácí sochy…

  1. Michal : 12.6.2020 v 20.30

    Ztráta vzdělání je ztrátou pochopení vlastní civilizace. Když člověk nepochopí polarity života druhých i svého, když je mu upřen výcvik k zručnosti a obratnosti v tomto poli obstát, musí si svět zjednodušit. Křesťané ještě s judaismem diskutovali, islám se už neptá, má jasno. Bohatství života lze nahradit ikonou, jistě, je to zážitek ba extáze, ale produktivita tím hasne, bohatství ruska je buď kořist pro jednoho či odpad pro zbytek. Činorodé napětí našeho císařství bylo nahraženo plochými nacionálními státy. A tragediím není konec dodnes.

Napsat komentář k Michal Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nabídka publikací

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?