K čemu by vedl Brexit?

11.3.2016
Roman Joch

great briitain leaves european union metaphorDne 23. června se uskuteční ve Velké Británii referendum o případném vystoupení této země z Evropské unie. Jak rozhodne? To je nyní naprosto otevřenou otázkou a plně v rukou britských voličů.

Podívejme se na možné následky britského vystoupení z EU.

Především, kdyby Velká Británie vystoupila z Evropské unie, určitě by nenastal konec světa a nebe by se nezhroutila. Británie by měla vůči EU podobný status, jako mají nyní Norsko či Švýcarsko. Kvůli snadnému obchodování se zeměmi EU by stejně musela přijmout většinu evropské legislativy, jen s tím rozdílem, že by se už na její tvorbě nepodílela.

To nás přivádí k tomu, že žádný substantivní důvod Velká Británie z EU nyní vystupovat nemá. V pro sebe citlivých otázkách si už přece vyjednala tzv. „opt-out“ – jedná se o Chartu základních práv a otázku přijímání imigrantů. Británie se k Chartě nepřipojila, takže pokud jde o ni, nebude na rozdíl od všech ostatních členských zemí EU spadat pod jurisdikci Evropského soudního dvoru v Lucemburku.

A pokud jde o migranty z Blízkého východu a severní Afriky, Velká Británie (a Dánsko) si vyjednaly, že je přijímat nemusí.

Takže ve všem pro sebe citlivém má už nyní Británie od EU výjimku. Co by mohlo britské voliče vést k rozhodnutí hlasovat pro vystoupení?

Stará dobrá britská (ve skutečnosti anglická) „kontinentofobie“. Britské instituce parlamentní demokracie fungují dobře, už osm set let (od Magna Carta Libertatum v roce 1215). Bruselské instituce a jejich rozhodování naopak průměrnému britskému (vlastně i evropskému) občanovi připadají nepřehledné a až byzantské – podivné. Proč být tedy v jednom spolku s těmi „barbary“ na kontinentu?

Ano, je možné, že z tohoto emocionálního důvodu Velká Británie z EU vystoupí. Ale není to ani zdaleka jisté; spíš bych řekl, že je mírně pravděpodobnější, že těsná většina voličů se rozhodne pro setrvání v Unii. Proč? Protože za setrvání budou agitovat britský premiér, většina politiků, médií hlavního proudu a taky britský finanční a hospodářský sektor. Za setrvání Velké Británie v EU jsou taky všechny ostatní členské země Unie (ani jedna si nepřeje její odchod), protože mají obavu, že odchod jedné by spustil dominový efekt: nakonec až rozsypání celé EU.

Pokud máme mluvit za nás, Středoevropany, vystoupení Velké Británie z EU by byla pro nás (Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Pobaltí, atd.) katastrofa. Její setrvání v EU je rozhodně v našem zájmu. Proč?

Nejen proto, že její politika v rámci EU je více proti-byrokratická, ale především proto, že s Velkou Británií uvnitř EU my, středoevropské republiky, máme luxus samostatné, nezávislé zahraniční politiky. Máme v evropských záležitostech možnost v jednotlivých otázkách „triangulovat“ mezi Německem, Francií a Velkou Británií. Nastane-li „Brexit“ (vystoupení – exit – Velké Británie z EU), tuto svobodu samostatné zahraniční politiky ztratíme. Dostaneme se pod hegemonii Německa – anebo alternativně Ruska, a třetí možnost už nebude; ve výběru mezi hegemonií demokratického Německa, anebo autokratického Ruska, je Německo volbou lepší a taky lepším osudem. Každopádně však bychom se měli snažit udržet si svobodu nezávislé zahraniční politiky a proto bychom měli být ostře proti „Brexitu“.

Někdo by mohl namítnout, že setrvání Velké Británie je sice ve středoevropském zájmu, ale ne nutně v britském. Možná. A možná taky ne.

Skotsko je mnohem levicovější, socialističtější a mnohem „pro-evropštější“ než Anglie. Ta je konzervativnější, pravicovější, euroskeptičtější. Po případném vystoupení Velké Británie z EU by zřejmě zesilněla snaha o skotskou nezávislost a dost možná v novém, příštím referendu by se většina Skotů za vystoupení Skotska ze Spojeného království – a zároveň za opětovný vstup do Evropské unie – vyslovila. Tak by „Brexit“ mohl vést k vystoupení Skotska z UK a simultánně ke vstupu do EU. Velká Británie by přestala existovat a stala by se „Malou“ Británií.

Jenomže rozdělení Británie na Anglii a Skotsko by mělo zásadní a možná i fatální důsledky pro Severoatlantickou alianci, NATO. Velká Británie je nyní evropskou vojenskou mocností – srovnatelnou s Francií i s Ruskem. A to i díky britským jaderným silám, jejímu jadernému odstrašení.

Britský jaderný odstrašující arzenál je však umístěn na ponorkách třídy Trident – zakotvených v ponorkových základnách ve Skotsku! Pacifistické a levicové Skotsko by však o něj nestálo a určitě by nedovolilo Anglii, tj. pak už cizí zemi, využívat své ponorkové základny pro ukotvení anglických atomových ponorek. Anglie by se pak musela svého jaderného arzenálu vzdát a přestala by být mocností toho řádu, jakou je dnes. Vojensky by klesla na úroveň Itálie, Španělska…

To by bylo katastrofou pro NATO a západní obranné schopnosti. Bez Velké Británie coby jaderné mocnosti a v rámci Severoatlantické mocnosti mostem a spojovníkem mezi Amerikou a evropským kontinentem, by Severoatlantická aliance potichu byť snadno mohla zahynout na úbytě. Což by byla velice špatná zpráva nejen pro Pobaltí, ale i pro nás.

„Brexit“ tak má potenciál iniciovat kaskádu událostí, na jejichž konci může nastat kolaps západní moci v Evropě. A Vladimír Vladimirovič Putin se bude usmívat…

Což o to, Anglie i Skotsko by „Brexit“ přežily, ale přežijí ho taky Evropa, Pobaltí a my?

Vyšlo v Katolickém týdeníku 1.3.2016

Příspěvků : 7 - K čemu by vedl Brexit?

  1. Michael : 15.6.2016 v 23.02

    A na tom si byl kde pane Jochu s těma ponorkama ?
    Jakože by je Angličani neměli kde jinde zaparkovat ?

  2. Michala : 27.4.2016 v 8.47

    Co by to znamenalo, pro lidi kteří jsou ve Velké Británii na občanský průkaz od 18/3/2016 do listopadu 2016? Dostanu se zpět do Čech bez větších komplikací?

  3. Jan Kalíšek : 19.3.2016 v 21.29

    Na všc lze pohlížet i optmističtěji. UK mimo EU by si pravděpodobně dojednala přijatelné podmínky, lepší, než má dnes EFTA. Mohla by tedy být základem druhé, svobodnější, převážně ekonomicky spolupracující Evropy (pre-Lisbon Treaty). Pokud by se to tak podařilo, byla by tedy k dnešní EU alternativou, která by lákala další ke stejné cestě.

    Bohužel to tak nemusí dopadnout. To co (ne)dojednal Cameron je bohužel ukázkou, že ani UK s Bruselem zatím nedokázala příliš pohnout.

  4. pc : 18.3.2016 v 14.47

    Ponorková základna není přístaviště na Kampě, musí splňovat řadu dost speciálních podmínek (hloubka, přístupnost, logistika). V současné době srovnatelný přístav jako ponorková základna ve Faslane u pobřeží Anglie není. Tento problém se řešil již pri referendu o skotské nezávislosti a britské námořnictvo z toho mělo těžkou hlavu. V připadě “Malé Británie” by se to asi řešilo pronájmem základny, ale na smlouvu musí být dva. A v čase po referendu, po odtržení Skotska, out of EU, to budou vypjaté emoce, to si Skotové budou diktovat podmínky.

  5. Michal : 12.3.2016 v 21.43

    ponorky snad ano, královský dvůr už hůře. pod dojmem Slovenska je rozchod hračka, ale se Slovenskem jsme byla vyjma uherských dějin jen krátce a mělce. zkuste odchod Sudet, to bude napínavější

  6. Pavel Jelínek : 11.3.2016 v 19.35

    Ano, mě by to také zajímalo. Moje úvahy o těchto politických věcech mohou být zcela mylné (jsou to spíše domněnky, neznám moc fakta) – ale co by bránilo “malé Británii” po dobu, než vystaví vlastní základny, buď těm ponorkám poskytovat servis v základnách některého ze spojenců, nebo skotský odchod podmínit tím, že smí používat skotské základny, dokud si nevybuduje vlastní?

    Jinak Vám, pane Jochu, držím palce ve vší Vaší činnosti – Vaše články jsou nesmírně čtivé, srozumitelné, úderné a poučné. Máte velký dar v politických záležitostech odhalit morální rozměr.

    P. Jelínek

  7. Zdeněk Hovorka : 11.3.2016 v 13.16

    Naprosto nelogické je tvrzení, že po eventuálním odtržení Skotska (kde kotví britské jaderné ponorky) a vypovězení těchto ponorek z nezávislých skotských přístavů by se musela nová Malá Británie vzdát svého jaderného arsenálu. Proč proboha? Ono snad nejde ty ponorky zakotvit v nějakém anglickém přístavu?

Napsat komentář k Michael Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nabídka publikací

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?