V souvislosti s nedávnou plynovou krizí bych rád upozornil na fakta, jež by neměla být zapomenuta: jak prozíravé bylo na podzim 1996 rozhodnutí české vlády rozšířit zdroje plynu pro ČR o norský plyn – a hlavně jak těsně to rozhodnutí prošlo a jak tvrdě o ně ministři bojovali.
Nejdříve se rozhodlo, že nebudeme na ruském plynu závislí úplně. I to dalo práci, neboť mnozí tvrdili, že ruský plyn je levný, Rusko je spolehlivý dodavatel a diverzifikace bude stát strašné peníze… Leč povedlo se.
Pak to začalo. Po rozhodnutí, že roury s plynem do ČR nepovedou jen z východu, ale i ze západu, z Německa, někdo dostal „geniální” nápad. Dodnes by mě zajímalo, zda se zrodil v Kremlu, Lubjance (sídlo KGB, dnes FSB), anebo na něj přišel nějaký snaživec u nás doma. O co šlo? O to, že plynová roura k nám sice povede i ze západu, ale bude v ní přes jedno rusko-německo-nizozemské konsorcium proudit… ruský plyn! Že budeme napojeni na ruský plyn z východu, ale v rámci diverzifikace budeme napojeni na plynové sítě i ze západu, kterými v krizové situaci – pokud by k nám z východu neproudil ruský plyn – bude proudit ze západu plyn ruský, abychom nebyli stoprocentně závislí na ruském plynu z východu. Rozumíte? Ne? Nevadí, přečtěte si to ještě jednou a pochopíte, čemu se říká chucpe. Doufám, že autor té myšlenky dostal alespoň Leninův řád či co se teď v Lubjance udílí.
A nastal boj. ODA málem odvolala jednoho svého ministra, jemuž se tato „diverzifikace” líbila, neboť skutečná diverzifikace s norským plynem mu připadala příliš nákladná. Nakonec vláda rozhodla pro norský plyn (proti stoprocentní závislosti na plynu ruském) velice těsně: pro byli ministři ODA, KDU a dva ministři ODS, Jan Ruml a Josef Zieleniec. Proti byli všichni ostatní tehdejší ministři ODS.
Takže, spoluobčané, sami si najděte, kdo byl na podzim 1996 ministrem vlády ČR, abyste věděli, komu můžete děkovat za norský plyn, tudíž za to, že jste nemrzli. A rovněž kdo se mohl zasloužit o to, že jste málem mrzli. V té vládě to nebylo předem vůbec dané, zápas o plyn mohl dopadnout opačně, a jak se nyní ukázalo, jedni měli tehdy pravdu a druzí se mýlili, pokud ne něco horšího.
Vyšlo v časopise Týden 2.2.2009
Je mi osobně jedno, že nemáš rád Rusy (asi Ti hodili hračky do kanálu, či co horšího), jen prosím Tě nelži a neoblbuj lidi s pohádkami o norském plynu, který nás zachránil. Polopravdy jsou horší než lži celé. Myslíš, že když se lidem otevřeně neřeklo, odkud ten plyn k nám v době odstávky skutečně šel, že to neví ? Jinak vrcholný souhlas s glosou “nekecej jochu”
Norský plyn nestačí zásobovat Evropu. Pokud se objeví krize, na nás nic nezbyde. Trautnberk jako ministr zahraničí jel žebrat do Norska o plyn už dříve. Řekli: prodáváme všechnu vytěženou kapacitu, nemáme, nedáme.
…byl Vladimír Dlouhý, náš délesloužící nejpopulárnější politik. Pokud mne paměť neklame, nechal se tehdy, když mu ODA položila nůž na krk, zastoupit ve vládě svým náměstkem, aby nemusel hlasovat pro Norsko (ale to už bez záruky, přece jen už je to nějaký pátek).
Jinak by pomřeli hladem, pole neosili, vlastní děti snědli. Car moudře věděl, jak si má počínat, aby lid přežil. Poruštili jsme se významně, proč bychom měli mít privilegia dnes lžicarova lidu či ještě spolehlivější, než jeho neobojarové? Carská vláda je pevná a OBLÍBENÁ.SPOLEHLIVÁ.Z VÝCHODU I ZÁPADU, JAKO KAŽDÉ PEVNÉ OBĚTÍ. Chybí pár detailů, třeba poruštění ČSA a převzetí letiště Ruzyně. zachrání to před krachem, ne? …Budeme házet botama, co jiného nám zbyde…Otrokům okovy sluší, otroctví je dlouho dobrovolné a pohodlné.Dlugaja leta! Na novoje zdarovje!
No, vida. Fakta jsou fakta. Kde tedy bere potom současný pan president tu drzost a vydává se za podporovatele západní cesty plynu k nám v roce 1996, když byl proti i se svou “pravicovou” stranou? On určitě řekne, že to tak nebylo, že to nikdy neřekl, že že že…