Kritický pohled Romana Jocha na význam daní. Není to pouze politické téma… Co pro nás daně znamenají? Jsou daní, kterou musíme platit za civilizaci? Hovoříme-li o daních, zeptejme se jak se vztahují k celku a jaký mají rozměr ontologický, politickém, etickém, estetickém…
Ne nadarmo se říká, že jistá je smrt a daně. S dr. Jochem můžeme tvrdit: daně jsou zhmotnění práce do konkrétní částky. Je tomu opravdu?
Daně a Adam Smith
Není náhodou vhodné dát slovo otci klasické ekonomie a zasadit je do kontextu 21. století? Formuluje čtyři zásady a dodržují se? Sluší se připomenout, že stát v jeho době byl malý. Liberál jen může vyjádřit lítost, že doba se tak dramaticky proměnila …
Daně v České republice
Jaké jsou daně v naší vlasti? Jsou dostatečné a jak se vztahují k doporučení například A. Smitha?
Daňové přiznání
Co je pro člověka daňové přiznání? Jak se vyplňuje? Není vlastně cestou k odcizení?
Dialog byl nahrán ve čtvrtek 6. dubna 2017 v odpoledne v prostorách CEVRO institutu, Jungmannova 17, Praha 1, Nové Město. Poslechnout si jej můžete zde: http://ippkid.cz/2017/05/07/dane-a-jejich-kontexty-s-romanem-jochem/
Projekt “Hovoří k Vám doktor Joch” realizuje Institut pro péči o kulturní a intelektuální dědictví z. s. Rozhovory připravuje a moderuje Martin Soldát.
Všechny rozhovory najdete zde:
Já bych si dovolil problematiku daní v ČR upřesnit. Sociální pojištění je daní z 90 %. Zbývajících 10 % je skutečné nemocenské pojištění (neplést se zdravotním pojištěním). Zdravotní pojištění je daní z 80 %, protože jen 20 % z odvedeného “pojištění” je využito ve prospěch plátců pojištění. Více v přednášce: Sociálně ekonomická hlediska podpory rodin”.
Dostupné na adrese: http://slideplayer.cz/slide/2628016/
Pred určitou dobou publikoval Dr. Joch článok v slovenskom časopise .týždeň, v ktorom vyjadril názor, že zástancom spoločného štátu Čechov a Slovákov chýbala vôľa bojovať za tento štát v roku 1992. Chcem len napísať, že žiaden jednotlivec ani jednotka v armáde nemá v žiadnom štáte právomoc podľa vlastnej ľubovole začať vojenskú akciu zameranú na podporu zachovania spoločného štátu. Takúto právomoc mal v roku 1992 jedine prezident ČSFR Václav Havel a ten ju nikdy nevyužil.
Ďalej chcem uviesť, že niekoľko mesiacov pred parlamentnými voľbami v roku 1992 nad Liptovským Mikulášom prelietavali v nízkej výške federálne stíhačky MIG 29, čím spôsobovali veľký rachot v celom meste. Pravda je taká, Liptovský Mikuláš ako vojenské centrum na Slovensku, vzhľadom na početnosť vojenského elementu v meste(Stredná vojenská škola, Vysoká vojenská technická škola, vojenská základňa Liptovský Peter a pod.) a vzhľadom na značnú prevahu slovenského separatizmu vo vojenských kruhoch v tomto meste, mal byť cieľom prvej a pravdepodobne aj poslednej vojenskej akcie potrebnej na zachovanie spoločného štátu. Čiže malo dôjsť nie k preletom stíhačiek Mig 29 z Českej republiky nad L. Mikulášom, ale prezident Havel mal nariadiť priamo bombardovanie mesta Liptovský Mikuláš, ako jednoznačne vojenského cieľa bombardérmi a stíhačkami Suchoj, ktoré boli vtedy vo výzbroji federálneho letectva, čo by stačilo na zastrašenie Mečiara, Slotu aj Weissa.
A chcem ešte uviesť jednu vec. Počas novembrovej revolúcie v roku 1989 jeden dôstojník ČSLA z Vysokej vojenskej technickej školy v Liptovskom Mikuláši navrhoval, aby stíhačky Mig 29 prelietali v extrémne nízkej výške nad demonštrantmi na Letnej v Prahe, čím by spôsobili potrhanie bubienkov ľuďom zhromaždeným na Letnej.