Důchodové pojištění potřebuje reformu. Shodla se na tom většina účastníků semináře “Důchodová reforma v poločase příprav” pořádaného Občanským institutem. “Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo návrh novely zákona o důchodovém pojištění. V současné době ho má politická komise pro důchodovou reformu,” uvedl na semináři ředitel odboru sociálního pojištění MPSV Jiří Král.Podle Krále chtěl ministr Petr Nečas (ODS) předložit návrh do vlády, ale v komisi o tom nebyla jednotná shoda. “Ministr nechtěl riskovat, a tak zatím návrh projednává dál komise. Zřejmě na začátku roku ale ministr předloží návrh důchodové reformy do vlády. V dubnu nebo v květnu by se mohl dostat do Sněmovny,” komentoval aktuální situaci.

Reforma je přitom podle koordinátora dříve založené expertní komise pro důchodovou reformu Vladimíra Bezděka nutností. “Bez změny se po několika dekádách státní důchodový systém dostane do deficitů v řádu čtyř až pěti procent v důsledku stárnutí obyvatelstva,” varoval na semináři Bezděk. “To je výše ročního inkasa daně z příjmů právnických osob nebo tři rozpočty Armády,” přiblížil rozsah deficitu Bezděk.

Mírný pokrok v mezích zákona

Šéf známé “Bezděkovy komise” uvedl, že důchodové pojištění lze reformovat buď parametrickými změnami, tedy takzvanou metodou “mírného pokroku v mezích zákona” nebo provést reformu s velkým R. Parametrickými změnami přitom lze důchodové pojištění stabilizovat. “Kromě toho A ale lidem musíme říct i to B, a to, jak se projeví tyto změny na přiznaných důchodech. Kolem roku 2030 by se pak mohla výše důchodu blížit pouze 40 procentům průměrné mzdy,” uvedl. Přitom v roce 2004 činil poměr 46 procent.

“Tím to ale nekončí. Lidem hrozí i C, tedy zvýšení podílu důchodů, které budou pod hranicí chudoby 25 procent průměrné mzdy. Dneska je to pouze 2 procenta, v roce 2050 by se to mohlo přiblížit 10 procentům,” komentoval dále tuto variantu Bezděk. Hlavním nedostatkem drobných změn je ale podle Bezděka nedostatečná diverzifikace. “Nemáme možnost volby, nikdo se nás na nic neptá. Je to systém průběžné definovaný, vsázíme celé vejce 28 procent do jednoho košíku,” uvedl.

K této variantě by se dala přirovnat první a druhá etapa současného návrhu MPSV, který například počítá z prodloužením věku odchodu do důchodu na 65 let, zrušením započítání doby studia, prodloužení nutné doby výdělečné činnosti z 25 na 35 let a podobně. Větší reforma by měla být součástí až třetí etapy. “Vláda slibuje širokou diskusi jak s odbory, tak i s ČSSD, což v mých očích vzdaluje naději na tento projekt,” komentoval to zástupce MPSV Jiří Král.

Reforma = opt-out

Podle Bezděka by měla být skutečná reforma založena na takzvaném opt-outu, čili vyvedení části z placeného pojistného do druhého pilíře povinného soukromého spoření do soukromých fondů. “Díky tomu se diverzifikuje důchodový systém. To znamená, že se sníží celkové riziko systému, a to je velmi důležité. V mých očích bude méně spekulativní a náchylný rizikům,” uvedl.

Jiří Král z MPSV se obává, že toto bude těžko realizovatelné. “Jediný závěr, na kterém se politická komise shodla je, že nebude povinné spoření. Tento návrh Vlastimila Tlustého všichni členové odsouhlasili. V tomto volebním období žádná z politických stran na tomto nechce pracovat,” řekl.

Bezděk je ale optimistou. “Politické náklady jsou již do značné míry vynaloženy a je veřejným tajemstvím, že ten systém je dlouhodobě neudržitelný. Opt-out může být win-win řešení jak pro politickou scénu tak i pro občany. Už jen udělat poslední krůček přes Rubikon. Důchodovou reformu lze mít do roka a do dne, bude-li to opravdu top priorita,” tvrdí Bezděk.

Argument, že jde o privatizaci důchodů Bezděk odmítá. “Důchody nepatří státu, ale lidem – v tomto smyslu je i dnešní povinný důchodový systém již dávno privátní. Pokud je to ale zásadní překážkou, ať stát založí také svůj fond, a nechme lidi hlasovat o tom, jak moc věří státu – to je fair “souboj”,” dodal Bezděk.

Silovou cestou

Vláda by při prosazování důchodové reformy měla být podle dalšího člena původní Bezděkovy komise Ivo Foltýna razantnější. “Není zapotřebí žádný konsensus, ale návrh prohlasovat. Další vláda si už netroufne ty fondy zlikvidovat, jenom upraví některé parametry,” uvedl.

Podle prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka by reforma měla být ještě razantnější. “Opt-out je pro mě second best, ” uvedl. Rusnok rovněž není optimistou prosazení i navrhované reformy. “Ještě před rokem jsem doufal, že se blýská na lepší časy. Teď mám ale obavy, že nastane scénář postupné eroze starobních důchodů,” dodal.

Radikálnější názor měl zástupce Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) Marek Loužek. “S druhým pilířem povinného spoření nelze souhlasit. Současná generace by se nákladům transformace nedokázala vyhnout. Česko by mělo využít možnost v dalších desetiletí postupně snižovat podíl důchodu k průměrné mzdě. Nebyla by žádná tragédie, kdyby se snížil na 30 až 25 procent. Toho jde dosáhnout indexací podle cen a ne mezd – toto je evoluční a ne revoluční model,” uvedl.

David Havíček, 14.12.2007