Komentáře k příspěvku: EVROPSKÉ HODNOTY? Pojem, který nemám rád.

Od: Michal

Michal — Thu, 05 Apr 2007 23:02:50 +0000

Proto i onen materialismus, kdy radikální redukcí stovek židovských přikázání na pouhou desítku, se mnohé ocitlo jen na “dobré vůli”. Je docela veselé, jak teprve dnešní Evropa objevuje třeba staré egyptské zkušenosti a ty hlubší a méně technické národů trvanlivějších a produktivnějších ji nejspíše teprve čekají.
Protestantism něco z té tradice připomenul a k rozkvětu současnosti přispěl. Leč v tom hlubším se bez předního Východu neobejdeme, kontinent je to tam Asie.

Od: Dalibor

Dalibor — Thu, 05 Apr 2007 00:25:15 +0000

Skutečný význam slov se ztrácí více a více. Více a více se hraje na konotace slova.
Výrazy se začínají lidé ohánět jako kouzelnými formulemi.
Jak je možné, že obsah se ztrácí? Zůstává jen prázdné slovo, a řečník dnes dokonce i drze předpokládá, že posluchač význam slov nezná.
A posluchač kupodivu, nejde a nehledá skutečný význam slov a spojení, kterým nerozumí.
Nepotřebuje to. Necítí ani takovou potřebu.
O něčem takovém je tento článek.

Autor velmi dobře podal, jak Evropa ke svým hodnotám přišla historickým vývojem.

V pohádce Nekonečný příběh se zmocní pohádkového světa Nicota.
Obávám se, že tato pohádka je v dnešní době a v našem světě realitou.
Až na to, že Nicotu jsme si za ruku jako kamaráda přivedli sami.

Nicota požírá obsah a zůstává jen prázdný obal. Kamenožrout žere kameny, ale nikdy se nenasytí. Nemůže se nasytit, stále má hlad.

Nicota pomalu vyžírá už i obsahy slov.
Lidé k tomu mlčky přihlíží a tváří se, že se nic neděje.

Víte pánové, jaký je úspěch té Nicoty? Ten, že na ní mnozí nevěří.
Díváte se jí do očí, ona žere vaše poklady, ale vy nic neuděláte, protože na ní nevěříte.
To je skvělé.
Ale asi do té doby, než přijde hlad po obsahu. Ten zatím není.
Jen pár jedinců se znepokojí.
Ostatní jdou dál s davem.
Vždyť je vše v pořádku.

Od: Lot

Lot — Sat, 31 Mar 2007 15:07:31 +0000

S autorem nesdílím zkušenost, že lidé, kteří mluví o evropských hodnotách je kladou do protikladu k americkým hodnotám. Možná je to způsobeno prostředím v němž se pohybuji, ale většinou jsou evropskými hodnotami myšleny především hodnoty křesťanské. Mám že když mnozí křesťané nadšeně propagují evropské hodnoty, kompenzují si (asi neuvědomělý) pocit, že jsou menšinou kterou většina společnosti vnímá negativně (popřípadě vnímá negativně úlohu církví v dějinách).
Ani mezi zarputilými kritiky USA jsem se zatím nesetkal s tvrzením, že jsou Spojené státy vybudovány na jiných hodnotách než Evropa. Kritika se nese spíše v tom duchu, že ačkoliv se Spojené státy odvolávají na tyto hodnoty, sami je porušují. Či že si z těchto hodnot dělají bič na režimy, které jim nejsou přátelské, zatímco u svých spojenců jejich porušování tolerují. Tedy, že Spojené státy evropské hodnoty opouštějí a zrazují.
Autor má jistě pravdu, že by bylo přesnější mluvit o euroamerických hodnotách, hodnotách tzv, západní civilizace nebo nejlépe o hodnotách křesťanských, antických atd., ovšem o evropských hodnotách se mluví především v souvislosti s EU, kam se termín Evropský hodí lépe.

Od: Vilém

Vilém — Sat, 31 Mar 2007 12:38:16 +0000

Není důvod polemizovat s tvrzením o podobných historických kořenech evropských a amerických politických a společenských myšlenek.

Ale tyto ideové principy nelze triviálně ztotožňovat s hodnotami. Hodnoty člověka ani institucí (včetně států nebo jednotlivých společností) přeci netvoří jakési prinicpy, které deklarují nebo k nimž se slovně hlásí, nýbrž především ty hodnoty, podle kterých jednají. Dva lidé se stejným vzděláním a ze stejné rodiny hlásající stejně ušlechtilé zásady nemají stejné hodnoty, pokud jeden z nich je přibližně dodržuje, kdežto druhý je hlásá, ale chová se predátorsky.

Když se podíváme na jednání Evropy a Ameriky, a to nejen v zahrabniční politice, ale i v otázkách boje s kriminalitou, trestu smrti, sociální spravedlnosti, charakteru politiky, vztahu mezi společenskými skupinami, celkové povahy politické debaty, pak vidíme tak zásadní protiklady, že nelze mluvit o společných hodnotách.