Nová vláda pod vedením šéfa sociální demokracie Bohuslava Sobotky je chvála Bohu na světě. A sociální demokraté jsou přece stranou obyčejných lidí, původně měli dokonce v názvu slovo „dělnická“. Ovšem marná sláva, když se dnes ohlížím po vedení ČSSD, koukám na jejich obleky, hodinky (ba občas i vzdělání), vypadá to spíše jako spolek chlapců a děvčat z vyšších vrstev. Chlapci a děvčata z ČSSD se ale mohou inspirovat u soudružských stran v Evropě, jak nejlépe vládnout, aby to obyčejný člověk opravdu pocítil.

Začněme u země, která je v letních měsících druhou vlastí Čechů – Chorvatska. Věrna zásadě o zametání schodů odzdola nahoru zavedla levicová vláda loni v rámci boje s daňovými úniky povinné registrační pokladny i na veřejných záchodcích. Hlavní ránu tím dostali všichni ti, co si přivydělávají drobným prodejem. Znáte to – takový ten stánek před domem a babka tam prodává domácí sýr, víno, rakiji, fíky… Jsou z toho děsné daňové úniky, takže bylo nutno si na tyhle kapitalisty posvítit. V zájmu obyčejných lidí.

Další přišli na řadu drobní rybáři. Jak to, že si tolik lidí v Dalmácii jen tak jezdí chytit s loďkou pár ryb? Co když to pak prodají na trhu? Nezdaněný příjem… Pravda, každý platí poplatek za loď, za místo v přístavu, pojištění lodiamotoru, nemluvě o nemalé ceně za údržbu dřevěné lodičky a poplatku za rybářský lístek. Od teď je ale povolený jen sportovní rybolov anebo profesionální lov ryb. A aby se neřeklo, najdou se i nějaké ty ekologické důvody. A navíc přibudou nová pracovní místa. Hlídat všechny rybáře v Dalmácii, zda si náhodou neulovili o jednu rybu navíc, není jen tak.

Šampionem v pomoci prostým pracujícím jsou ovšem Francouzi v čele se socialistickým prezidentem Hollandem. Aby se ochránila místní knihkupectví, nesmí internetové řetězce nabízet zasílání knih zdarma. Každý čtenář přece ocení, když si může knihu koupit pěkně v obchodě, i když dvakrát dráž. Dělník na korunu (pardon, euro) přece nehledí. Aby někdo náhodou neodváděl práci na černo a tím neochudil státní kasu, pokutuje stát majitele hospody, kde si dojdete sami s prázdným půllitrem na bar. Tím kapitalistický výčepní až příliš vykořisťuje naivního hosta! A protože chytrý telefon nebo tablet může mít logicky jenom buržuj, připravila francouzská vláda zvláštní daň na mobilní připojení k internetu. Začne platit v roce 2015 a výtěžek půjde na podporu francouzského filmu a umění, což francouzští pracující jistě ocení.

Pokud ovšem budou mít ještě kde pracovat. Pokud totiž nějaký těžce zdaněný a všemi možnými regulacemi svázaný francouzský podnikatel ve Francii zůstane. Jednodušší totiž je odejít někam jinam, kde například založit firmu trvá desetkrát méně času. Třeba do Londýna – dnes už šestého největšího francouzského města. Přece nenecháme jen tak někoho podnikat u nás! Třeba to nové radiotaxi, které vám díky chytrému telefonu (a ten, jak už víme, francouzské vládě obzvláště leží v žaludku) automaticky zjistí, kde jste, spočítá cenu a přijede. To by bylo, aby se takový nápad nechal jen tak! Proto vláda v zájmu pracujících (tradičních taxikářů, okupujících lukrativní místa -jak víme i z Prahy, to jsou samí milí lidé, přímo dobráci od kosti) přikázala, že musí 15 minut čekat, než vás naloží. Přejeme Bohuslavu Sobotkovi hodně inspirace!

Vyšlo v Lidových novinách 27.1.2014