Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
Záchody a sprchy budou i nadále rozděleny podle pohlaví, jak jsou lidé zvyklí… Nyní bude přestupkem, pokud někdo použije určité toalety, které neodpovídají jeho...
Minulý týden norská Rada pro vyšetřování ve zdravotnictví (nezávislá státní organizace, zabývající se problémy ve zdravotnictví a sociální péči) oznámila, že reviduje stávající pokyny...
Přes čtyřicet chicagských pomníků je v ohrožení. Chicagská městská komise po několikaměsíčním zkoumání vytvořila seznam 41 z celkem pěti set městských pomníků, o jejichž...
No jo, ale za 1. světové Němci nikdy nepostoupili dál než X kilometrů od Paříže, za 2. světové to byl ale blitzkrieg. Samozřejmě že mohli bojovat dál, Němci by řekněme za další 3 týdny obsadili celý jih a zůstaly by nějaké partyzánské skupiny v horách. A pokud vím, tak se nějaká část francouzské armády přece přeplavila do Anglie s anglickými jednotkami a odtamtud pokračovala v boji? Spíš jde o tu legitimitu vlády a zámořské kolonie, které poslechly Vichy nebo De Gaulla (většina myslím poslechla Vichy). Takže z hlediska obsazení Francie myslím nějaká vůle nebo nevůle bojovat dál roli nehrála, ale z hlediska legitimity, kolonií a psychologického stavu národa ano. otázka je, jestli by se pak Němci ve Francii chovali výrazně hůř, než se chovali, a bylo by víc obětí. Nevím.
Ridley Scott rozhodně není žádný levičák nebo feminista, ale na začátku devadesátých let natočil film, který velmi přesně rozvádí teze postrukturalistické filozofie… kdyby takový článek vznikl v té době byl by na místě, jenomže konzervatismus podle obscéního institutu musí být na tom hodně zle, když kope do mrtvol. Feminismus jako idea už odezněl, překvapivě jeho ducha vyvolávají sami konzervativci.
Poststrukuralismus je filozofický směr a to, že se ve své agendě zabývá i sociální rolí člověka ve společnosti (tedy světe div se, ženy a muže) není feministický. Je to jen další příklad stereotypního myšlení…škoda, že si autor nedal práci vyvrátit foucaulta.
No, s většinou z toho, co jsi napsal, bych asi souhlasil. Problémem je ovšem samozřejmě to, že lidé “rozumově poznávají spravedlnost” různě – pro jednoho znamená rozumově poznaná spravedlnost něco jiného než pro druhého. Takže nakonec stejně bude muset jít o dohodu, pokud si někdo své řešení neprosadí mocensky – ale věřit, že se (minimálně v nějak omezeném čase) automaticky prosadí to nejlepší řešení jako nejsilnější, mi připadá neoprávněně optimistické…
A nevím, jestli se dá Listina svobod nebo ústava nějaké země nebo vůbec cokoliv označit za absolutně nezměnitelné hlasováním lidí v té zemi, že by si to takto lidé v západních zemích určili. Tyto věci spíše fungují jako zpětné háčky, pojistky, podobně jako “blbuvzdorná” řešení v počítačových programem: ztěžují tvé kroky v jednom směru a ulehčují je v jiném, ale pokud bude blb dost důsledný, tak překoná každou blbuvzdornost.
Ale jinak, jak jsem psal, s tebou v tomto celkem souhlasím. Ještěbys mi mohl odpovědět na ten problém konfliktu společností určených dětských práv a nároků rodičů na výchovu svých dětí, a na to, co jsem ti napsal před časem do reakcí na tvém blogu
ano, máš pravdu, Sokrates byl jako občan velmi konzervativní, akceptoval trest, který mu určila polis. Ale jako filosof byl radikální. Odmítal názor tradicionalistů té doby, podle něhož má být polis postavena na nezpochybňovatelném mýtu, i názor sofistů (relativistických liberálů) té doby, podle něhož žádná pravda o spravedlnosti neexistuje. Naopak, domníval se, že správným použitím (lidského) rozumu lze poznat objektivní (božskou) pravdu, na které má být založena spravedlivá polis. Jeho myšlení bylo tedy časovanou bombou, která rozmetala jak představu polis založené na (nepravé) náboženské víře, tak i představu polis založené na pouhé konveci, dohodě většiny, a dláždila tudíž cestu k vládě přirozeného práva. Já jsem Sokrata použil v polemice s panem Liborem na osvětlení dvou pojetí konzervatismu: toho, jenž konzervauje to, co se dějinně ustavilo, ať je to cokoli (např. v Indii upalování vdov), a toho, jenž konzervuje to, co je objektivně správné (zákaz upalování vdov).
Platon je tak vykládán, ale to je výklad banální a triviální. Platonovi coby žákovi Sokrata šlo o problém spravedlivé vlády. A v otázce kdo (co) má vládnout, v podstatě existují jen 4 možné odpovědi. Platon (správně) vyloučil první 3:
1. Moc, síla. Vláda nejsilnějšího. Není nutně spravedlivá.
2. Tradice, mýtus, zděděné zvyky. Totéž. V tradici bylo i upalování vdov v Indii či kanibalismus jinde.
3. Konvence, dohoda či vůle většiny. Totéž. To zabilo Sokrata a potvrdilo v referendu Norimberské zákony.
4. Rozumem poznaná spravedlnost, přirozené právo.
Nejdu tak daleko jako Leo Strauss, který tvrdí, že Platonovo dílo byla jen jeho ironie, že to nemyslel vážně. A že Platon byl vlastně zakuklený klasický liberál. Neboť prý každý, kdo tvrdí, že je filosof a tudíž požaduje podíl na moci, dokazuje, že žádný filosof není a měl by být z podílu na moci vyloučen. Že Ústava byla jeho ironií – nikoli doslovním návrhem na spravedlivou vládu, nýbrž návodem, jak přemýšlet o spravedlivé vládě dotaženým ad absurdum. Přičemž v pozemských podmínkách nelze plně spravedlivou vládu z důvodu lidské přirozenosti plně realizovat, tudíž – a to je již i křesťanská interpretace Platona – plné spravedlnosti je dosaženo až po smrti, kdy je každé zlo a dobro potrestáno a odměněno.
Ale pokud vím, Platon ordinuje komunismus (společné ženy, děti i majetek) jen kastě vládců, nikoli kastám řemeselníků a vojáků. Ti rodiny (ženy, děti) a majetek smít mají. Platon upozornil na problém, že rodiny a majetek vládců jsou tím, co je nejvíce odvádějí od péče o obecné dobro k péči o dobro své, To – klientelismus, korupce – je dodnes nevyřešený problém politiky.
Samozřejmě, Platon braný doslova, je nerealistický, jak na to upozornil již Aristoteles.
Myslím, že Popper jako pozitivista se ohledně Platona mýlil a nepchopil to nejdůležitější, o co Platonovi šlo (viz výše). Otevřená společnost není ani možná, ani žádoucí. Každá politická společnost je definovaná svou ortodoxií, jejíž zpochybnění není možné, neboť by se společnost rozpadla a zanikla. A zároveň plně otevřená společnost není žádoucí, neboť některé experimenty jsou ireverzibilní: být otevřená k experimentům s různými daňovými sazbami být může, k experimentům s nacismem a komunismem legitimně nemůže. Kdyby k nim byla otevřená, velice rychle by pak byla naprosto uzavřenou. Aby k něčemu mohla být otevřena, vůči něčemu jinému musí být uzavřena.
Ortodoxií naši politické společnosti je 1. hlava Listiny práv a svobod. Naše společnost není otevřena vůči zvažování možnosti, že zrzaví, nebo Slezané, nebo adventisté mají jít do plynu. Ani teoreticky. Tyto pasáže Listiny jsou v našem ústavním systému vnímány jako nezrušitelné jakkoli velikou většinou.
Ale co jiného je pak Listina, než platonská vláda filosofů-králů? Listina není vnímána jako diktát moci, ani jako dědictví tradice, ani jako pouhá konvence, vůle většiny, změnitelná, když většina změní názor. Je vnímána jakou seznam objektivních norem spravedlnosti, platných pro všechny doby. Tedy je jakýmsi neosobním Platonovým filosofem-králem…
http://mondilla.carpettediem.fr/security316.html security fence midlands|
http://membres.lycos.fr/bromka/security7862.html security roller shutters|
http://membres.lycos.fr/bromka/security4796.html computer security services|
http://axevetta.bestinternetdancer.com/security8373.html home security products|
http://axevetta.bestinternetdancer.com/security8238.html security scan|
http://axevetta.bestinternetdancer.com/security5316.html security check|
http://yyiollo.e-il-capo.it/security3116.html video security
http://mondilla.carpettediem.fr/security316.html security fence midlands|
http://membres.lycos.fr/bromka/security7862.html security roller shutters|
http://membres.lycos.fr/bromka/security4796.html computer security services|
http://axevetta.bestinternetdancer.com/security8373.html home security products|
http://axevetta.bestinternetdancer.com/security8238.html security scan|
http://axevetta.bestinternetdancer.com/security5316.html security check|
http://yyiollo.e-il-capo.it/security3116.html video security
every onw seen,, but at no durtaion spherical pods like the non-snewkinng
No jo, ale za 1. světové Němci nikdy nepostoupili dál než X kilometrů od Paříže, za 2. světové to byl ale blitzkrieg. Samozřejmě že mohli bojovat dál, Němci by řekněme za další 3 týdny obsadili celý jih a zůstaly by nějaké partyzánské skupiny v horách. A pokud vím, tak se nějaká část francouzské armády přece přeplavila do Anglie s anglickými jednotkami a odtamtud pokračovala v boji? Spíš jde o tu legitimitu vlády a zámořské kolonie, které poslechly Vichy nebo De Gaulla (většina myslím poslechla Vichy). Takže z hlediska obsazení Francie myslím nějaká vůle nebo nevůle bojovat dál roli nehrála, ale z hlediska legitimity, kolonií a psychologického stavu národa ano. otázka je, jestli by se pak Němci ve Francii chovali výrazně hůř, než se chovali, a bylo by víc obětí. Nevím.
http://ladies-omega-deville-watch-1984.supertimejob.com/map.html find http://karell–furnitur
e–modern.supertimejob.com/map.html banks Spain Iran bible lottery college nutrition discount radio fishing http://tufo-bicycle-tires.supertimejob.com/map.html hotel financing bio med credit personalinjury DVD realtor export Spain http://value–1969-rolex-watch.supertimejob.com/map.html Texas http://all-things-work-together-for-those-who-serve.supertimejob.com/map.html telecom
co znamená kulturní válka, co znamená útok na pop kulturu, co jí má nahradit…
co je transcendentní pravda
poslušnost k jakému bohu a k jaké pravdě
není nakonec čisté zlo tím jediným měřítkem spravedlnosti
Buchanan má taky jeden Ridleyho oblíbený film.
Nikoho nepřekvapí, že to není ALIEN, ale GLADIATOR.
Ridley Scott rozhodně není žádný levičák nebo feminista, ale na začátku devadesátých let natočil film, který velmi přesně rozvádí teze postrukturalistické filozofie… kdyby takový článek vznikl v té době byl by na místě, jenomže konzervatismus podle obscéního institutu musí být na tom hodně zle, když kope do mrtvol. Feminismus jako idea už odezněl, překvapivě jeho ducha vyvolávají sami konzervativci.
Poststrukuralismus je filozofický směr a to, že se ve své agendě zabývá i sociální rolí člověka ve společnosti (tedy světe div se, ženy a muže) není feministický. Je to jen další příklad stereotypního myšlení…škoda, že si autor nedal práci vyvrátit foucaulta.
No, s většinou z toho, co jsi napsal, bych asi souhlasil. Problémem je ovšem samozřejmě to, že lidé “rozumově poznávají spravedlnost” různě – pro jednoho znamená rozumově poznaná spravedlnost něco jiného než pro druhého. Takže nakonec stejně bude muset jít o dohodu, pokud si někdo své řešení neprosadí mocensky – ale věřit, že se (minimálně v nějak omezeném čase) automaticky prosadí to nejlepší řešení jako nejsilnější, mi připadá neoprávněně optimistické…
A nevím, jestli se dá Listina svobod nebo ústava nějaké země nebo vůbec cokoliv označit za absolutně nezměnitelné hlasováním lidí v té zemi, že by si to takto lidé v západních zemích určili. Tyto věci spíše fungují jako zpětné háčky, pojistky, podobně jako “blbuvzdorná” řešení v počítačových programem: ztěžují tvé kroky v jednom směru a ulehčují je v jiném, ale pokud bude blb dost důsledný, tak překoná každou blbuvzdornost.
Ale jinak, jak jsem psal, s tebou v tomto celkem souhlasím. Ještěbys mi mohl odpovědět na ten problém konfliktu společností určených dětských práv a nároků rodičů na výchovu svých dětí, a na to, co jsem ti napsal před časem do reakcí na tvém blogu
Ahoj Mirku,
ano, máš pravdu, Sokrates byl jako občan velmi konzervativní, akceptoval trest, který mu určila polis. Ale jako filosof byl radikální. Odmítal názor tradicionalistů té doby, podle něhož má být polis postavena na nezpochybňovatelném mýtu, i názor sofistů (relativistických liberálů) té doby, podle něhož žádná pravda o spravedlnosti neexistuje. Naopak, domníval se, že správným použitím (lidského) rozumu lze poznat objektivní (božskou) pravdu, na které má být založena spravedlivá polis. Jeho myšlení bylo tedy časovanou bombou, která rozmetala jak představu polis založené na (nepravé) náboženské víře, tak i představu polis založené na pouhé konveci, dohodě většiny, a dláždila tudíž cestu k vládě přirozeného práva. Já jsem Sokrata použil v polemice s panem Liborem na osvětlení dvou pojetí konzervatismu: toho, jenž konzervauje to, co se dějinně ustavilo, ať je to cokoli (např. v Indii upalování vdov), a toho, jenž konzervuje to, co je objektivně správné (zákaz upalování vdov).
Platon je tak vykládán, ale to je výklad banální a triviální. Platonovi coby žákovi Sokrata šlo o problém spravedlivé vlády. A v otázce kdo (co) má vládnout, v podstatě existují jen 4 možné odpovědi. Platon (správně) vyloučil první 3:
1. Moc, síla. Vláda nejsilnějšího. Není nutně spravedlivá.
2. Tradice, mýtus, zděděné zvyky. Totéž. V tradici bylo i upalování vdov v Indii či kanibalismus jinde.
3. Konvence, dohoda či vůle většiny. Totéž. To zabilo Sokrata a potvrdilo v referendu Norimberské zákony.
4. Rozumem poznaná spravedlnost, přirozené právo.
Nejdu tak daleko jako Leo Strauss, který tvrdí, že Platonovo dílo byla jen jeho ironie, že to nemyslel vážně. A že Platon byl vlastně zakuklený klasický liberál. Neboť prý každý, kdo tvrdí, že je filosof a tudíž požaduje podíl na moci, dokazuje, že žádný filosof není a měl by být z podílu na moci vyloučen. Že Ústava byla jeho ironií – nikoli doslovním návrhem na spravedlivou vládu, nýbrž návodem, jak přemýšlet o spravedlivé vládě dotaženým ad absurdum. Přičemž v pozemských podmínkách nelze plně spravedlivou vládu z důvodu lidské přirozenosti plně realizovat, tudíž – a to je již i křesťanská interpretace Platona – plné spravedlnosti je dosaženo až po smrti, kdy je každé zlo a dobro potrestáno a odměněno.
Ale pokud vím, Platon ordinuje komunismus (společné ženy, děti i majetek) jen kastě vládců, nikoli kastám řemeselníků a vojáků. Ti rodiny (ženy, děti) a majetek smít mají. Platon upozornil na problém, že rodiny a majetek vládců jsou tím, co je nejvíce odvádějí od péče o obecné dobro k péči o dobro své, To – klientelismus, korupce – je dodnes nevyřešený problém politiky.
Samozřejmě, Platon braný doslova, je nerealistický, jak na to upozornil již Aristoteles.
Myslím, že Popper jako pozitivista se ohledně Platona mýlil a nepchopil to nejdůležitější, o co Platonovi šlo (viz výše). Otevřená společnost není ani možná, ani žádoucí. Každá politická společnost je definovaná svou ortodoxií, jejíž zpochybnění není možné, neboť by se společnost rozpadla a zanikla. A zároveň plně otevřená společnost není žádoucí, neboť některé experimenty jsou ireverzibilní: být otevřená k experimentům s různými daňovými sazbami být může, k experimentům s nacismem a komunismem legitimně nemůže. Kdyby k nim byla otevřená, velice rychle by pak byla naprosto uzavřenou. Aby k něčemu mohla být otevřena, vůči něčemu jinému musí být uzavřena.
Ortodoxií naši politické společnosti je 1. hlava Listiny práv a svobod. Naše společnost není otevřena vůči zvažování možnosti, že zrzaví, nebo Slezané, nebo adventisté mají jít do plynu. Ani teoreticky. Tyto pasáže Listiny jsou v našem ústavním systému vnímány jako nezrušitelné jakkoli velikou většinou.
Ale co jiného je pak Listina, než platonská vláda filosofů-králů? Listina není vnímána jako diktát moci, ani jako dědictví tradice, ani jako pouhá konvence, vůle většiny, změnitelná, když většina změní názor. Je vnímána jakou seznam objektivních norem spravedlnosti, platných pro všechny doby. Tedy je jakýmsi neosobním Platonovým filosofem-králem…