Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
Záchody a sprchy budou i nadále rozděleny podle pohlaví, jak jsou lidé zvyklí… Nyní bude přestupkem, pokud někdo použije určité toalety, které neodpovídají jeho...
Minulý týden norská Rada pro vyšetřování ve zdravotnictví (nezávislá státní organizace, zabývající se problémy ve zdravotnictví a sociální péči) oznámila, že reviduje stávající pokyny...
Přes čtyřicet chicagských pomníků je v ohrožení. Chicagská městská komise po několikaměsíčním zkoumání vytvořila seznam 41 z celkem pěti set městských pomníků, o jejichž...
ad 1) Mozna je vic tvych bohu a buzku, ale Buh je jen jeden, a jeho zakony (vcetne moralnich) existuji, bez ohledu na to, ze ty tomu neveris.
Prave podle techto zakonu je clovek svobodna bytost stvorena k obrazu Bozimu a ma svoji inheretntní hodnotu, proto nemuze byt nikdy majetkem jineho cloveka (otrokare), a nelze tedy mluvit o jejich okradeni. Slo naopak o pouhe navraceni se k Bozim zakonum.
ad 5) Komunisticka rise zla byla faktem, podobne jako bylo risi zla treba hitlerovske Nemecko (nazval bys i toto oznaceni lacinym nebo s timto nekonsistentne problem nemas?) Na pojmenovani zla a odhodlani proti nemu bojovat a snazit se ho porazit (a ne se s nim smirit), neni nic lacineho, naopak, prave to delalo z R. Reagana cloveka a statnika mimoradne velikosti, byt to socialisti a ruzni relativizatori zla a dobra snad ani nemohou pochopit. Ale to bychom se zase museli vratit k bodu 1)
Ulrich:
Jde o represi proti zločincům ( zlodějům, lupičům a vrahům ). To je také vlastně jediná aktivita státu, která je v očích konzervatismu legitimní.
-
ano bauman to popisuje taky tak, když říká, že pro nadnárodní kapitál má stát už jen úlohu bezpečnostní služby…
Ulrich:
pravdivým výkladem základů konzervatismu
-
konzrvativní postoj je jen jeden a to respektování individuality, neplést si s individualismem, konzervativismus se nemusí vůči ničemu vymezovat nebo stavět do protikladu, pravicová politika nemá autorská práva na konzervativní postoj, pokud má platit univerzálnost konzervativní filozofie
Ulrich:
A vítězství je nyní alespoň v Iráku na dosah.
-
hezký projev absurdního humoru,
obávám se, že Obama není spasitel… omlouvám se předem, vím že vy jej za spasitele nepovažujete, ale Obama je v situaci těch pilotů, co se někdy po válce ztratili u amerických břehů když jejich velitel neuvěřil vlastním přístrojům v kabině. Obamova snaha dobít afghánistán (pokolikáte už ?!) je důkazem, že ztratil víru v přístroje ve vlastním letadle a chce pokračovat v šíleném letu do neznáma řízen jen vlastní utkvělou představou, v rozmezí které mu vyměří docházející palivo. Obama chce abychom všichni rozbili svoje prasátka a finančně podporovali válku v afghánistánu…tohle není střet civilizací, huntington klame, tohle je TRIBAL WAR.
Ad Jiří: “Dostupnost něčeho někde mimo domov proboha není zasahování do práv rodičů. To je holý nesmysl.” – Hmm. Když si rodiče nepřejí, aby jejich děti něco dostaly, já to vím, a přesto to těm dětem dám, nezasahuji tím do práv jejich rodičů?! A co jiného by pak bylo zasahováním do práv rodičů?
Např. alkohol. Já nemám problém s tím, aby jej mé děti pily v množství, jež uznám za vhodné. Ale jsou rodiče, kteří si nepřejí, aby jejich děti pily alkohol vůbec. Kdybych to věděl a přesto jej dal jejich dětem, nezasahoval bych do jejich práv?
Stát zákonem nařídil povinnou školní docházku, tedy vzal děti z jejich rodinného prostředí. Ve škole tedy musí zastoupit jejich rodiče – říkalo se tomu jednat “in loco parentis” a dohlížet na to, aby jejich výchova probíhala podle představ rodičů.
Mají být kondomy dostupné dětem? Jsou důvody pro i proti, ale ta zásadní otázka zní takto: kdo má učinit to rozhodnutí? A odpovědí je: rodiče a jen pro své děti, nikoli pro cizí. Tedy proti vůli rodičů škola nesmí dětem nabízet kondomy, nebo alkohol, nebo cukroví…
“A mimochodem, moudrý rodič zaujme zcela jiné stanovisko, než aby bojoval za zákaz této dostupnosti. Ví totiž, že nikdy nezabrání tomu, aby se dítě setkalo s x nežádoucími věcmi a jevy, a proto naučí dítě, jak v této ¨konfrontaci obstát, protože k ní nevyhnutelně dojde tak jako tak, dříce či později. Naučí dítě být tak silnou osobností” – Ano, ale jen tehdy, pokud má vůbec možnost naučit své dítě být silnou osobností, pokud mu nikdo zvnějšku výchovu jeho dítěte nezkazí. Totiž dítě se silnou osobností nerodí, nýbrž se jí v důsledku správné výchovy stává. A aby se jí stalo, musí být po dobu, co je slabou osobností, uchráněno od pokušení, kterým by jinak snadno podlehlo a nikdy by se nestalo silnou osobností. Je-li od pokušení uchráněno po dobu, co si vytvoří svou silnou osobnost – říkáme tomu charakter – pak si vytvoří dobré návyky a pokušením pak nepodlehne, anebo alespoň ne tak snadno či často.
ano je to název toho děsivého románu Less Than Zero, děsivější než Ellisovo Americké psycho, děsivější proto, že v Míň než nule popisuje realitu, v americkém psychu vytvořil suprahrdinu Patricka Batemana, který je skutečný-lidský jen v situacích jeho trapasů, jen díky těmto komickým a věrohodným scénám (společné večeře, čistírna, krásná homelesačka) má celý román smysl…
…je to doména Státu, spravedlnosti, politiky. Spravedlnost se liší od dobročinosti tím, že dovoluje intervenci určité formy rovnosti a míry, umožnuje soubor společenských pravidel, stanovených podle uvážení Státu, a tedy i politiku. Vztah mezi mnou a druhým teď musí dát prostor třetímu, suverénnímu soudci, který rozhoduje mezi dvěma, kteří jsou si rovni.
LÉVINAS
Toto je ciste soukromy dotaz na pana Less Than Zero – bez jakekoliv relevance k probihajicim diskusim (i kdyz…???). Odvozujete svuj pseudonym od stejnojmenne knihy B. E. Ellise?
Reaguji, ariciť poněkud opožděně, na námitku pana Jocha
“A za druhé (a hlavně), problém kondomů na školách je taky ten, že jsou k dispozici nezletilým, tudíž škola zasahuje do práv rodičů vychovávat děti a mladistvé podle svého svědomí.”
Dostupnost něčeho někde mimo domov proboha není zasahování do práv rodičů. To je holý nesmysl. A mimochodem, moudrý rodič zaujme zcela jiné stanovisko, než aby bojoval za zákaz této dostupnosti. Ví totiž, že nikdy nezabrání tomu, aby se dítě setkalo s x nežádoucími věcmi a jevy, a proto naučí dítě, jak v této ¨konfrontaci obstát, protože k ní nevyhnutelně dojde tak jako tak, dříce či později. Naučí dítě být tak silnou osobností, která si zachová své hodnoty, i kdyby ostatní děti dělaly cokoiliv, a i dkyby se mému dítěti pro jeho npostoje třeba i posmívaly.
Nenaruší mi to duševní klid, pokud tomu pocitu nepropadnu, jestliže se dokážu do toho pocitu vcítit pak je to o duševní zdraví. Není to cynismus, ale obrana proti schizofrénii. Nikdy nepoužívám v dialogu Au-Birkenau jako mravní imperativ, vždycky si položím otázku,(tu otázku si může položit každý, hlavně ti kteří tak odsuzují např lhaní o holocaustu), jak bych se rozhodl, kdybych se ocitli např. v Treblince a mohl si vybrat ze dvou alternativ…bud budu tím kdo vyletí komínem, nebo budu tím kdo druhé posílá do plynové pece, jak bych se rozhodl? Nevím…odpověd nevím zní jako falešné alibi, ale na hrdinu si taky nechci hrát a jaká je další možnost…lidské příliš lidské myslím, že něco podobného konstatoval Nitzsche
Mám starost nikoli o stalina a hitlera, ale o to, abych se nestal hitlerům a stalinům tohoto světa převodovým koločkem v jejich plánu…
dodatek:
Vězeň Levi se poučil, že uskutečnitelnost morálních tvrzení je podmíněná sociálním uspořádáním. Byron Sherwin
A tak dochází Levi k závěru, že morální východiska západního humanismu se prokázala jako nemístná a zdánlivá v sociální struktuře táborů smrti.
Lustig stejně jako Levi potvrzuje, že se v táboře člověk nemohl držet slova správné, nešlo o tohle slovo.
Ad pod nulou: ten Henry Miller byl ale hloupý! Okázalým cynismem jen zakrýval svou plochost a bezduchost. Zajisté Hitler zmizí, jako ti předtím, ale ta malá “potíž”, která jaksi unikla Millerovi a Vám, je ta, že s ním jaksi “zmizí” i miliony nevinných, kteří by jinak “zmizet” nemuseli. Naruší Vám to duševní klid? Těžko říci, ale osobně si myslím, že kdyby Vám v pět hodin ráno zabouchali na dveře ostří hoši v kožených kabátech, aby Vás pak dobytčákem odpravili kamsi do ztracena, zřejmě by Vám to duševní klid trochu narušilo. A jsem zvědav, jak byste se pak tvářil “cool”.
Každý z nás jednou zmizí – to je banální truismus. Ale někteří z nás máme starost o to, aby Hitlerové a Stalinové tohoto světa nenechávali miliony ostatních zmizet jaski předčasně a v krutých bolestech. Někteří jiní zase – že ano, pane – preferují číst si Henryho Millera, jehož jedinou starostí byla jen obsese jeho vlastníma pohlavníma žlázama.
ad 1) Mozna je vic tvych bohu a buzku, ale Buh je jen jeden, a jeho zakony (vcetne moralnich) existuji, bez ohledu na to, ze ty tomu neveris.
Prave podle techto zakonu je clovek svobodna bytost stvorena k obrazu Bozimu a ma svoji inheretntní hodnotu, proto nemuze byt nikdy majetkem jineho cloveka (otrokare), a nelze tedy mluvit o jejich okradeni. Slo naopak o pouhe navraceni se k Bozim zakonum.
ad 5) Komunisticka rise zla byla faktem, podobne jako bylo risi zla treba hitlerovske Nemecko (nazval bys i toto oznaceni lacinym nebo s timto nekonsistentne problem nemas?) Na pojmenovani zla a odhodlani proti nemu bojovat a snazit se ho porazit (a ne se s nim smirit), neni nic lacineho, naopak, prave to delalo z R. Reagana cloveka a statnika mimoradne velikosti, byt to socialisti a ruzni relativizatori zla a dobra snad ani nemohou pochopit. Ale to bychom se zase museli vratit k bodu 1)
Ulrich:
Jde o represi proti zločincům ( zlodějům, lupičům a vrahům ). To je také vlastně jediná aktivita státu, která je v očích konzervatismu legitimní.
-
ano bauman to popisuje taky tak, když říká, že pro nadnárodní kapitál má stát už jen úlohu bezpečnostní služby…
Ulrich:
pravdivým výkladem základů konzervatismu
-
konzrvativní postoj je jen jeden a to respektování individuality, neplést si s individualismem, konzervativismus se nemusí vůči ničemu vymezovat nebo stavět do protikladu, pravicová politika nemá autorská práva na konzervativní postoj, pokud má platit univerzálnost konzervativní filozofie
Ulrich:
A vítězství je nyní alespoň v Iráku na dosah.
-
hezký projev absurdního humoru,
dear vilem
obávám se, že Obama není spasitel… omlouvám se předem, vím že vy jej za spasitele nepovažujete, ale Obama je v situaci těch pilotů, co se někdy po válce ztratili u amerických břehů když jejich velitel neuvěřil vlastním přístrojům v kabině. Obamova snaha dobít afghánistán (pokolikáte už ?!) je důkazem, že ztratil víru v přístroje ve vlastním letadle a chce pokračovat v šíleném letu do neznáma řízen jen vlastní utkvělou představou, v rozmezí které mu vyměří docházející palivo. Obama chce abychom všichni rozbili svoje prasátka a finančně podporovali válku v afghánistánu…tohle není střet civilizací, huntington klame, tohle je TRIBAL WAR.
je automat na condomy a automat na alcohol to samé ?
Ad Jiří: “Dostupnost něčeho někde mimo domov proboha není zasahování do práv rodičů. To je holý nesmysl.” – Hmm. Když si rodiče nepřejí, aby jejich děti něco dostaly, já to vím, a přesto to těm dětem dám, nezasahuji tím do práv jejich rodičů?! A co jiného by pak bylo zasahováním do práv rodičů?
Např. alkohol. Já nemám problém s tím, aby jej mé děti pily v množství, jež uznám za vhodné. Ale jsou rodiče, kteří si nepřejí, aby jejich děti pily alkohol vůbec. Kdybych to věděl a přesto jej dal jejich dětem, nezasahoval bych do jejich práv?
Stát zákonem nařídil povinnou školní docházku, tedy vzal děti z jejich rodinného prostředí. Ve škole tedy musí zastoupit jejich rodiče – říkalo se tomu jednat “in loco parentis” a dohlížet na to, aby jejich výchova probíhala podle představ rodičů.
Mají být kondomy dostupné dětem? Jsou důvody pro i proti, ale ta zásadní otázka zní takto: kdo má učinit to rozhodnutí? A odpovědí je: rodiče a jen pro své děti, nikoli pro cizí. Tedy proti vůli rodičů škola nesmí dětem nabízet kondomy, nebo alkohol, nebo cukroví…
“A mimochodem, moudrý rodič zaujme zcela jiné stanovisko, než aby bojoval za zákaz této dostupnosti. Ví totiž, že nikdy nezabrání tomu, aby se dítě setkalo s x nežádoucími věcmi a jevy, a proto naučí dítě, jak v této ¨konfrontaci obstát, protože k ní nevyhnutelně dojde tak jako tak, dříce či později. Naučí dítě být tak silnou osobností” – Ano, ale jen tehdy, pokud má vůbec možnost naučit své dítě být silnou osobností, pokud mu nikdo zvnějšku výchovu jeho dítěte nezkazí. Totiž dítě se silnou osobností nerodí, nýbrž se jí v důsledku správné výchovy stává. A aby se jí stalo, musí být po dobu, co je slabou osobností, uchráněno od pokušení, kterým by jinak snadno podlehlo a nikdy by se nestalo silnou osobností. Je-li od pokušení uchráněno po dobu, co si vytvoří svou silnou osobnost – říkáme tomu charakter – pak si vytvoří dobré návyky a pokušením pak nepodlehne, anebo alespoň ne tak snadno či často.
ano je to název toho děsivého románu Less Than Zero, děsivější než Ellisovo Americké psycho, děsivější proto, že v Míň než nule popisuje realitu, v americkém psychu vytvořil suprahrdinu Patricka Batemana, který je skutečný-lidský jen v situacích jeho trapasů, jen díky těmto komickým a věrohodným scénám (společné večeře, čistírna, krásná homelesačka) má celý román smysl…
…je to doména Státu, spravedlnosti, politiky. Spravedlnost se liší od dobročinosti tím, že dovoluje intervenci určité formy rovnosti a míry, umožnuje soubor společenských pravidel, stanovených podle uvážení Státu, a tedy i politiku. Vztah mezi mnou a druhým teď musí dát prostor třetímu, suverénnímu soudci, který rozhoduje mezi dvěma, kteří jsou si rovni.
LÉVINAS
Toto je ciste soukromy dotaz na pana Less Than Zero – bez jakekoliv relevance k probihajicim diskusim (i kdyz…???). Odvozujete svuj pseudonym od stejnojmenne knihy B. E. Ellise?
Reaguji, ariciť poněkud opožděně, na námitku pana Jocha
“A za druhé (a hlavně), problém kondomů na školách je taky ten, že jsou k dispozici nezletilým, tudíž škola zasahuje do práv rodičů vychovávat děti a mladistvé podle svého svědomí.”
Dostupnost něčeho někde mimo domov proboha není zasahování do práv rodičů. To je holý nesmysl. A mimochodem, moudrý rodič zaujme zcela jiné stanovisko, než aby bojoval za zákaz této dostupnosti. Ví totiž, že nikdy nezabrání tomu, aby se dítě setkalo s x nežádoucími věcmi a jevy, a proto naučí dítě, jak v této ¨konfrontaci obstát, protože k ní nevyhnutelně dojde tak jako tak, dříce či později. Naučí dítě být tak silnou osobností, která si zachová své hodnoty, i kdyby ostatní děti dělaly cokoiliv, a i dkyby se mému dítěti pro jeho npostoje třeba i posmívaly.
Nenaruší mi to duševní klid, pokud tomu pocitu nepropadnu, jestliže se dokážu do toho pocitu vcítit pak je to o duševní zdraví. Není to cynismus, ale obrana proti schizofrénii. Nikdy nepoužívám v dialogu Au-Birkenau jako mravní imperativ, vždycky si položím otázku,(tu otázku si může položit každý, hlavně ti kteří tak odsuzují např lhaní o holocaustu), jak bych se rozhodl, kdybych se ocitli např. v Treblince a mohl si vybrat ze dvou alternativ…bud budu tím kdo vyletí komínem, nebo budu tím kdo druhé posílá do plynové pece, jak bych se rozhodl? Nevím…odpověd nevím zní jako falešné alibi, ale na hrdinu si taky nechci hrát a jaká je další možnost…lidské příliš lidské myslím, že něco podobného konstatoval Nitzsche
Mám starost nikoli o stalina a hitlera, ale o to, abych se nestal hitlerům a stalinům tohoto světa převodovým koločkem v jejich plánu…
dodatek:
Vězeň Levi se poučil, že uskutečnitelnost morálních tvrzení je podmíněná sociálním uspořádáním. Byron Sherwin
A tak dochází Levi k závěru, že morální východiska západního humanismu se prokázala jako nemístná a zdánlivá v sociální struktuře táborů smrti.
Lustig stejně jako Levi potvrzuje, že se v táboře člověk nemohl držet slova správné, nešlo o tohle slovo.
Ad pod nulou: ten Henry Miller byl ale hloupý! Okázalým cynismem jen zakrýval svou plochost a bezduchost. Zajisté Hitler zmizí, jako ti předtím, ale ta malá “potíž”, která jaksi unikla Millerovi a Vám, je ta, že s ním jaksi “zmizí” i miliony nevinných, kteří by jinak “zmizet” nemuseli. Naruší Vám to duševní klid? Těžko říci, ale osobně si myslím, že kdyby Vám v pět hodin ráno zabouchali na dveře ostří hoši v kožených kabátech, aby Vás pak dobytčákem odpravili kamsi do ztracena, zřejmě by Vám to duševní klid trochu narušilo. A jsem zvědav, jak byste se pak tvářil “cool”.
Každý z nás jednou zmizí – to je banální truismus. Ale někteří z nás máme starost o to, aby Hitlerové a Stalinové tohoto světa nenechávali miliony ostatních zmizet jaski předčasně a v krutých bolestech. Někteří jiní zase – že ano, pane – preferují číst si Henryho Millera, jehož jedinou starostí byla jen obsese jeho vlastníma pohlavníma žlázama.