Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
Záchody a sprchy budou i nadále rozděleny podle pohlaví, jak jsou lidé zvyklí… Nyní bude přestupkem, pokud někdo použije určité toalety, které neodpovídají jeho...
Minulý týden norská Rada pro vyšetřování ve zdravotnictví (nezávislá státní organizace, zabývající se problémy ve zdravotnictví a sociální péči) oznámila, že reviduje stávající pokyny...
Přes čtyřicet chicagských pomníků je v ohrožení. Chicagská městská komise po několikaměsíčním zkoumání vytvořila seznam 41 z celkem pěti set městských pomníků, o jejichž...
Tentokrát sem nechci tahat žádné argumenty – pošlu nějaké k Romanově myslím nepříliš rozumnému článku o síle rozumu, ale jen své stanovisko ke sporu o pád komunismu: Vilém má podle mě k pravdě nesrovnatelně blíž než Roman. Takže mu prostě v tomto vyjadřuji podporu (i když s některými jeho jinými názory nesouhlasím – myslím, že nebezpečí islamismu podceňuje).
Genscher odmítá základnu USA jako bilaterální otázku
14.02.2007 – 09:30, autor: ČTK.
Raketová stanice NATO Berlín – Bývalý dlouholetý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher nepřímo kritizuje Spojené státy, Česko a Polsko, že chtějí problém americké raketové základny ve střední Evropě řešit jen mezi sebou. V německém tisku varuje před obcházením Severoatlantické aliance a Evropské unie.
“Není možné, aby se tak zásadní otázka, jakou je rozmístění protiraketových systémů, nesprávně chápala jenom jako dvoustranná záležitost některých členských zemí aliance a EU,” řekl Genscher v německé mutaci amerického časopisu Vanity Fair, jehož první číslo přichází na německý trh.
Mimo jiné český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově uvedl, že jde o “vnitřní záležitost” mezi vládami USA, Česka a Polska.
Genscher byl členem vlády 23 roků a spolkovou diplomacii řídil v letech 1974-92. Mimo jiné se na přelomu 70. a 80. let navzdory masovým protestům veřejnosti rozhodujícím způsobem podílel na rozmístění amerických raket v západním Německu, čímž NATO reagovalo na nové systémy v tehdejším sovětském bloku.
Exministr poukazuje i na to, že kritikou, kterou na adresu nových amerických raket vznesl v Mnichově ruský prezident Vladimir Putin, by se interně měla Severoatlantická aliance zabývat. “Otázky týkající se smyslu protiraketového systému na východě aliance nevyvstávají jen v Rusku, ale i v NATO samotném,” píše uznávaný německý politik.
Zároveň odmítá, že by Putin svým projevem rozpoutal novou studenou válku, jak to ve světě líčily některé komentáře. Projev ruského prezidenta směřoval podle německého exministra k “rovnoprávné globální součinnosti”.
K debatě o americkém systému v evropském rámci se vyslovuje v německém listu Thüringer Allgemeine bývalý generál NATO Gerd Schmückle. Německu zároveň radí, aby využilo ochrany protiraketových střel. Němečtí politici by také měli veřejnosti tuto otázku vysvětlit. “Evropa si musí položit otázku, co bude, jestliže Írán a Severní Korea budou mít jaderné zbraně,” říká německý exgenerál.
… soudruzi z OI o svem financovani nic rikat nebudou… nedavno jsem se na to taky pokusil preptat… soudruh Zrno mi ale sdelil, za se slusni lide na takove veci neptaji… namitl jsem, ze se prece neptam na jejich praskle ritni mestky, ale na financovani institutu siriciho svobodu… a to je jiste rozdil.
Z výroční zprávy (2004!!) plyne, že největší část rozpočtu pokrývají dary a příspěvky zahraničních organizací. Můžete to rozvést podrobněji? A taky doplnit výroční zprávy za poslední roky? Třeba nám to pomůže pochopit Vaše myšlenkové pochody.
Díky
Milý Luigi, neřekl jsem, že pravda a spravedlnost jsou totéž, neřekl jsem, že jsou podobné a neřekl jsem, že se vyskytují často spolu.
Řekl jsem, že spolu úzce souvisí. A upřesňuji, že konkrétně spolu souvisí tak, že spravedlnost závisí na pravdě, protože spravedlnost vyžaduje, aby každý dostal, co mu náleží. Co mu náleží oprávněně, tj. pravdivě.
Vyslovujete, přímo nebo nepřímo (trochu je přeformuluji), několik tvrzení:
A. Existence Boha je založena na víře, nikoliv na rozumu,
B. Poznání, které není založeno na smyslovém vnímání, je neplatné.
C. Na Boha nemůže ukazovat smyslové vnímání.
To C jsem spíše odvodil z vašeho textu a částečně je to obsaženo v tvrzení A. Samozřejmě uznávám, že Boha přímo nevidíme, ale zdá se mi, že předpokládáte, že nemůžeme vidět ani nic, co by k němu vedlo sekundárně – případně mne opravte.
Nuže – žádný z těchto tří výroků podle mne není pravdivý.
Ad A: Boha nepoznáváme pouze vírou, nýbrž také rozumem.
(Vždyť to jsem právě tvrdil. Vy vlastně jen bez dalšího konstatujete, že nemám pravdu.)
Ad B: Platné může být i poznání, které nevychází přímo ze smyslového vnímání.
(K tomu dodávám, že věc je samozřejmě složitější, nějaké smyslové vnímání je vždycky nutné, ale rozhodně není poznání tak jednoduchý psychologický proces, jak to popisujete. Matematik třeba vymyslí rovnici, aniž by ji předtím viděl.)
Ad C: To se vám poze zdá. Každý věřící vám řekne, že uvěřil na základě konkrétních zkušeností, že s Bohem v modltbě komunikuje a Bůh odpovídá apod.
(Já jsem uvěřil v 21 letech a samozřejmě v tom smyslové vnímání hrálo velkou roli.
Kdyby šlo o hlasování, kde by se mělo rozhodovat o odvolání prezidenta pak bych souhlasil s každým přeběhlíkem, on chrání demokracii a vyšší princip, Co je však konstruktivního na poslanci, který ač zvolen voliči levicové strany podpoří pravicovou vládu. Co udělal pro historii záslužného mimo to, že zradil svoje přesvědčení. Ještě se to dalo pochopit u Teplíka měl život před sebou a dostal doživotní flek od ODS. Ale co si myslet o člověku, který je v té poslední čtvrtině životní poutě? Proč najednou hodil za hlavu to co celý život údajně hájil? Proč si zbytek života poslintal zradou svých přátel? Odpovědí se moc nenabízí. Snad jediná, chtěl zajistit rodinu i pro případ, že by ho zastihla smrt. Potom by ovšem bylo čestnější to říci na rovinu. U nás se odpouští politikům daleko horší věci než je nějaká politická zásadovost nebo pravda.
Evropa je jediný kulturní prostor, kde demokracie vznikla. Nikde jinde k tomu nedošlo, přestože tam byly dramaticky starší civilizace. Ke vzniku demokracie právě v Evropě vedla určitá kombinace evropských specifik, mezi nimiž je křesťanství neodmyslitelné. Ve skutečnosti byla jeho role zásadní. Sice říkáte, že v křesťanství jsou totalitní tendence (a to jsou, s tím souhlasím), ale málo platné – demokracie vznikla v křesťanských státech a pouze v nich, do nekřesťanských byla importována až s velkým zpožděním.
Tedy jenom v křesťanství existují tendence demokratizační.
A dodávám, že jenom v křesťanství existují tendence sociální. Do všech ostatních vyspělých společností byly importovány z křesťanství. Typicky třeba buddhismus a hinduismus jsou vysoce antisociální.
Ještě se upřesním: Problém pochopitelně není absolutní úbytek pracovní síly, ale změna poměru produktivních a neproduktivních lidí, za předpokladu, že obě skupiny chtějí zachovat svoji životní úroveň. To není možné. Není to možné fundamentálně, protože na jednoho nepracujícího člověka prostě musí někdo jiný pracovat.
Samozřejmě dochází k nějakému technologickému vývoji, takže třeba na pouhé uživení jednoho člověka je dnes potřeba jenom kousíček pracovní síly jiného člověka. Ale v praxi senioři nejvíce čerpají hádejte co? No služby přece.
Samozřejmě existují různá ekonomická řešení. Třeba kolonialismus. Nebo investice penzijních fondů do zahraničí. Ale paltí, že v zemi, která bude kolonií, nebo kde budou ty fondy investovat, prostě musí ten poměr být lepší. Celkově na planetě, v jednom integrovaném ekonomickém systému, musí být rozumný poměr produktivních a neproduktivních lidí, mají-li i ti druzí slušně žít. To obejít nelze.
Tentokrát sem nechci tahat žádné argumenty – pošlu nějaké k Romanově myslím nepříliš rozumnému
článku o síle rozumu, ale jen své stanovisko ke sporu o pád komunismu: Vilém má podle mě k pravdě nesrovnatelně blíž než Roman. Takže mu prostě v tomto vyjadřuji podporu (i když s některými jeho jinými názory nesouhlasím – myslím, že nebezpečí islamismu podceňuje).
Genscher odmítá základnu USA jako bilaterální otázku
14.02.2007 – 09:30, autor: ČTK.
Raketová stanice NATO Berlín – Bývalý dlouholetý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher nepřímo kritizuje Spojené státy, Česko a Polsko, že chtějí problém americké raketové základny ve střední Evropě řešit jen mezi sebou. V německém tisku varuje před obcházením Severoatlantické aliance a Evropské unie.
“Není možné, aby se tak zásadní otázka, jakou je rozmístění protiraketových systémů, nesprávně chápala jenom jako dvoustranná záležitost některých členských zemí aliance a EU,” řekl Genscher v německé mutaci amerického časopisu Vanity Fair, jehož první číslo přichází na německý trh.
Mimo jiné český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově uvedl, že jde o “vnitřní záležitost” mezi vládami USA, Česka a Polska.
Genscher byl členem vlády 23 roků a spolkovou diplomacii řídil v letech 1974-92. Mimo jiné se na přelomu 70. a 80. let navzdory masovým protestům veřejnosti rozhodujícím způsobem podílel na rozmístění amerických raket v západním Německu, čímž NATO reagovalo na nové systémy v tehdejším sovětském bloku.
Exministr poukazuje i na to, že kritikou, kterou na adresu nových amerických raket vznesl v Mnichově ruský prezident Vladimir Putin, by se interně měla Severoatlantická aliance zabývat. “Otázky týkající se smyslu protiraketového systému na východě aliance nevyvstávají jen v Rusku, ale i v NATO samotném,” píše uznávaný německý politik.
Zároveň odmítá, že by Putin svým projevem rozpoutal novou studenou válku, jak to ve světě líčily některé komentáře. Projev ruského prezidenta směřoval podle německého exministra k “rovnoprávné globální součinnosti”.
K debatě o americkém systému v evropském rámci se vyslovuje v německém listu Thüringer Allgemeine bývalý generál NATO Gerd Schmückle. Německu zároveň radí, aby využilo ochrany protiraketových střel. Němečtí politici by také měli veřejnosti tuto otázku vysvětlit. “Evropa si musí položit otázku, co bude, jestliže Írán a Severní Korea budou mít jaderné zbraně,” říká německý exgenerál.
… soudruzi z OI o svem financovani nic rikat nebudou… nedavno jsem se na to taky pokusil preptat… soudruh Zrno mi ale sdelil, za se slusni lide na takove veci neptaji… namitl jsem, ze se prece neptam na jejich praskle ritni mestky, ale na financovani institutu siriciho svobodu… a to je jiste rozdil.
Z výroční zprávy (2004!!) plyne, že největší část rozpočtu pokrývají dary a příspěvky zahraničních organizací. Můžete to rozvést podrobněji? A taky doplnit výroční zprávy za poslední roky? Třeba nám to pomůže pochopit Vaše myšlenkové pochody.
Díky
Milý Luigi, neřekl jsem, že pravda a spravedlnost jsou totéž, neřekl jsem, že jsou podobné a neřekl jsem, že se vyskytují často spolu.
Řekl jsem, že spolu úzce souvisí. A upřesňuji, že konkrétně spolu souvisí tak, že spravedlnost závisí na pravdě, protože spravedlnost vyžaduje, aby každý dostal, co mu náleží. Co mu náleží oprávněně, tj. pravdivě.
Rozumíte vůbec tomu, co čtete?
Vyslovujete, přímo nebo nepřímo (trochu je přeformuluji), několik tvrzení:
A. Existence Boha je založena na víře, nikoliv na rozumu,
B. Poznání, které není založeno na smyslovém vnímání, je neplatné.
C. Na Boha nemůže ukazovat smyslové vnímání.
To C jsem spíše odvodil z vašeho textu a částečně je to obsaženo v tvrzení A. Samozřejmě uznávám, že Boha přímo nevidíme, ale zdá se mi, že předpokládáte, že nemůžeme vidět ani nic, co by k němu vedlo sekundárně – případně mne opravte.
Nuže – žádný z těchto tří výroků podle mne není pravdivý.
Ad A: Boha nepoznáváme pouze vírou, nýbrž také rozumem.
(Vždyť to jsem právě tvrdil. Vy vlastně jen bez dalšího konstatujete, že nemám pravdu.)
Ad B: Platné může být i poznání, které nevychází přímo ze smyslového vnímání.
(K tomu dodávám, že věc je samozřejmě složitější, nějaké smyslové vnímání je vždycky nutné, ale rozhodně není poznání tak jednoduchý psychologický proces, jak to popisujete. Matematik třeba vymyslí rovnici, aniž by ji předtím viděl.)
Ad C: To se vám poze zdá. Každý věřící vám řekne, že uvěřil na základě konkrétních zkušeností, že s Bohem v modltbě komunikuje a Bůh odpovídá apod.
(Já jsem uvěřil v 21 letech a samozřejmě v tom smyslové vnímání hrálo velkou roli.
Kdyby šlo o hlasování, kde by se mělo rozhodovat o odvolání prezidenta pak bych souhlasil s každým přeběhlíkem, on chrání demokracii a vyšší princip, Co je však konstruktivního na poslanci, který ač zvolen voliči levicové strany podpoří pravicovou vládu. Co udělal pro historii záslužného mimo to, že zradil svoje přesvědčení. Ještě se to dalo pochopit u Teplíka měl život před sebou a dostal doživotní flek od ODS. Ale co si myslet o člověku, který je v té poslední čtvrtině životní poutě? Proč najednou hodil za hlavu to co celý život údajně hájil? Proč si zbytek života poslintal zradou svých přátel? Odpovědí se moc nenabízí. Snad jediná, chtěl zajistit rodinu i pro případ, že by ho zastihla smrt. Potom by ovšem bylo čestnější to říci na rovinu. U nás se odpouští politikům daleko horší věci než je nějaká politická zásadovost nebo pravda.
Ale tohle je opravdu úžasně dlouhá zpráva naprosto o ničem, je to jen hromada spekulací a navíc je to pomalu na žalobu o šíření poplašné zprávy
Evropa je jediný kulturní prostor, kde demokracie vznikla. Nikde jinde k tomu nedošlo, přestože tam byly dramaticky starší civilizace. Ke vzniku demokracie právě v Evropě vedla určitá kombinace evropských specifik, mezi nimiž je křesťanství neodmyslitelné. Ve skutečnosti byla jeho role zásadní. Sice říkáte, že v křesťanství jsou totalitní tendence (a to jsou, s tím souhlasím), ale málo platné – demokracie vznikla v křesťanských státech a pouze v nich, do nekřesťanských byla importována až s velkým zpožděním.
Tedy jenom v křesťanství existují tendence demokratizační.
A dodávám, že jenom v křesťanství existují tendence sociální. Do všech ostatních vyspělých společností byly importovány z křesťanství. Typicky třeba buddhismus a hinduismus jsou vysoce antisociální.
Ještě se upřesním: Problém pochopitelně není absolutní úbytek pracovní síly, ale změna poměru produktivních a neproduktivních lidí, za předpokladu, že obě skupiny chtějí zachovat svoji životní úroveň. To není možné. Není to možné fundamentálně, protože na jednoho nepracujícího člověka prostě musí někdo jiný pracovat.
Samozřejmě dochází k nějakému technologickému vývoji, takže třeba na pouhé uživení jednoho člověka je dnes potřeba jenom kousíček pracovní síly jiného člověka. Ale v praxi senioři nejvíce čerpají hádejte co? No služby přece.
Samozřejmě existují různá ekonomická řešení. Třeba kolonialismus. Nebo investice penzijních fondů do zahraničí. Ale paltí, že v zemi, která bude kolonií, nebo kde budou ty fondy investovat, prostě musí ten poměr být lepší. Celkově na planetě, v jednom integrovaném ekonomickém systému, musí být rozumný poměr produktivních a neproduktivních lidí, mají-li i ti druzí slušně žít. To obejít nelze.