Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
Záchody a sprchy budou i nadále rozděleny podle pohlaví, jak jsou lidé zvyklí… Nyní bude přestupkem, pokud někdo použije určité toalety, které neodpovídají jeho...
Minulý týden norská Rada pro vyšetřování ve zdravotnictví (nezávislá státní organizace, zabývající se problémy ve zdravotnictví a sociální péči) oznámila, že reviduje stávající pokyny...
Přes čtyřicet chicagských pomníků je v ohrožení. Chicagská městská komise po několikaměsíčním zkoumání vytvořila seznam 41 z celkem pěti set městských pomníků, o jejichž...
MK: “Je určitě pěkné usilovat o poznání skutečné podstaty věcí, nebo, chcete-li o opravdu, ale obávám se, že toto hledání nemůže být “uzavřeno” nikdy. Nejsou žádné nezvratné jistoty a pravdy. Žádná otázka není definitivně vyřešena tak, aby se jí budoucí generace nemusely zabývat.”
O.: To je hezké dogma, pane Kříži. Klasická ukázka dogmatu. Ano, já vím velmi dobře, ž se to často říká. Ale proč by to měla být pravda? Nepokusíte se to zdůvodnit? Ano – asi vám teď došlo, že pokud byste to zdůvodnil – vyvrátíte to! Ale pokud to zdůvodnit odmítnete, musíte uznat, že je to jen názor, slova vyřčená do větru, vlnění vzduchu, který nejen není pro mne závazné, ale ani zajímavé. Prostě to není nic.
Tak co, nezkusíte to raději dokázat? I za tu cenu, že to tím vyvrátíte?
MK: “Co se nacismu týče, nepřál bych sobě ani nikomu jinému reprízu 30. let hitlerovského Německa. Stejně tak bych nejraději vymazal posledních 40 let totality, která zapříčinila morální, kulturní a ekonomickou devastaci naší země. Ale jsou to pouze mé názory – nikoli pravda, zlo nebo dobro.”
O.: Hezky jste demonstroval, ž je vám vlastně úplně jedno, jak se věci mají a zda je nacismus dobrý nebo zlý. Zdá se, že celé vaše přesvědčení o škodlivosti nacismu je nahodilé a momentální. Já vím, že asi ve skutečnosti není, ale nemůžete o tom polemizovat, dokonce ani s nacisty ne. Pokud chcete být vnitřně pravdivý, budete muset případnému diskutujícímu náckovi jenom s úsměvem poděkovat za názor a popřát hodně úspěchů ve volbách. Maximálně by vám bylo dovoleno ještě vyjádřit citovou nelibost – jak to mimochodem levicoví aktivisté tak často v diskusích dělají – jejich nejoblíbenější metoda diskuse je upnout se na nálepky a dogmata a shazovat protivníky třeba právě jejich označování za “fujtajbl” nácky – ale obvykle bez jakékoliv seriózní argumentace.
Jsem na tom mnohem lépe – vím, že je nacismus špatný. Umím to ukázat, dokázat (teď se do toho nebudu pouštět) a ani na okamžik při takovém dokazování nebudu říkat něco vnitřně sporného, vyvracejícího se. Stále budu zcela konzistentní. A navíc budu v souladu i se svým svědomím. A hlavně s realitou – s pozorováním světa, jaký je.
MK: “Nic není jisté v životě lidském, jenom smrt; snad.”
To se velmi mýlíte. V lidském životě je naprosto drtivá většina poznatků jistých, nebo alespoň natolik se přibližujících jistotě, že mohou (a často naprosto nutně musí) být s klidem aproximovány jako jisté.
Na ulici moderního velkoměsta byste nepřežil jediný den, kdybyste 99 % procent rozhodnutí neudělal správně – a na základě správného a naprosto spolehlivého poznání reality. Nebo byste přežil těžce pošramocen. Naprosto spolehlivě totiž poznáváme, jaká barva svítí na semaforu nebo kolik peněz nám vrátila pokladní v obchodě.
Jen s velmi malou nadsázkou: Všechny ty pocity neurčitosti agnostiků jsou odvozeny z jejich – často úmyslné, programové a velmi nenutné – bezradnosti v několika určitých otázkách. ŽÁDNÝ agnostik si nemyslí, že je správné být špatně informován o podmínkách kupní smlouvy, stavu účtu, diagnostikované nemoci při návštěvě lékaře a pod.
Život je obrovská, masívní, neustálá – a nádherná – manifestace poznatelnosti reality. Jinak by nebyl možný a ihned by zanikl.
Během studia přírodních věd se drtivá většina na začátku otevřených otázek během studia uzavře. Každý dobrý přírodovědec, který zkoumá otevřené přírodovědecké otázky, disponuje čistě kvantitativně OBROVSKOU sumou vědomostí – uzavřených vědomostí. Tak student matfyzu musí během studia vyřešit tisíce integrálů a student botaniky se muí naučit tisíce druhů rostlin a jejich charakteristik.
Ano, jak dále píše RV, přírodní vědy pracují pouze s modely skutečnosti, nicméně přesto postulují, nalézají – a naprosto striktně od studentů i vědců vyžadují – velké množství úplně konkrétních povinných poznatků. A samozřejmě také dogmat a ideově předurčených názorů. Můžete diskutovat o tom, JAK Homo Sapiens vznikl evolucí. Máte-li odvahu, můžete diskutovat i o tom, ZDA jí vznikl. Ale nikdy by vám neprošlo zpochybňování počtu jeho obratlů nebo prstů na končetinách.
Ten článek vůbec není podnětný, nýbrž je dětinský a trapný. Nyní USA vydávají na zbrojení necelé 4 procenta svého HDP. V roce 1945 vydávaly na zbrojení 38,5 procenta HDP. To bylo peněz, miliard peněz! Na zabíjení Němců a Japonců! To zbrojní a jiné firmy vydělávaly! Nebylo lepší si ty Němce a Japonce koupit? Takového Hitlera, Himmlera, Tódža? Anebo ještě lepší: nezbrojit vůbec, proti Němcům nebojovat, peníze ušetřit, a ať si klidně Adolf ty Untermenschen v Evropě klidně zlikviduje. Co nás po nich?
Nebo, víte kolik stála československá pohraniční opevnění na hranicích s Velkoněmeckou říší v 30. letech 20. století? Kolik zbrojních a stavebních firem se na nich napakovalo? A kolik politiků mělo v nich svůj podíl? Nebylo lepší raději ty peníze ušetřit? Jak “dobře”, že jsme na podzim 1938 nebojovali, nýbrž kapitulovali bez boje; víte si představit, kolik by v opačném případě ty kulky, granáty a obvazy raněných stály?!? Proč střílet do jednotek SS, vždyť lepší je pro ně pracovat, s nimi kolaborovat a vyrábět jim, no ano, munici! Ať vraždí a střílejí dál, to jen my jim nesmíme zkřivit vlásek na hlavě! Že ano, pani Vlasto Svobodová…
Ten clanek dole “Peníze a zabíjení v Iráku” od Terryho Jonese (Monthy Python Circus?!) mi pripada velmi podnetny. Nasel byste odvahu, MUDr. R. Jochu, na nej reagovat?
prehled chystanych akci OI je v rubrice “Chystane akce, pozvanky, novinky”. Kazdy, kdo ma zajem, ma moznost se zucastnit (a samozrejme i vyjadrit svuj nazor).
Jsem studentem gymnazia v praze a v posledni dobe se zacinem intenzivne zajimat o problematiku udrzitelneho globalniho rozvoje,globalizace samotne,jakozto postmoderniho fenomenu,problemem vzrustajicich rozdilu mezi chudymi a bohatymi i trendem stale vzrustajici individualizace obcanu zapadniho sveta jakozto problemy ktere s sebou tyto fenomeny prinaseji(i jejich alespon castecnym resenim).Zajimalo by me,jestli by bylo mozne nejak se angazovat ve spouste napadu,ktere vyviji mlada kritizujici spolecnost za ucelem kvalitnejsiho zivota nas vsech,eventuelne rozsirit rady konstruktivnich kritiku na chystanych akcich obcanskeho institutu.Je tu takova moznost?dekuji
Začátkem letošního roku požádá Bushova vláda americký Kongres, aby schválil dalších 100 miliard dolarů na tíživý úkol jak učinit pro Iráčany život nesnesitelným. To znamená, že tím stoupnou celkové výdaje na současnou posedlost Bílého domu s vedením války na téměř 500 miliard dolarů – každý americký občan mohl dostat 1600 dolarů. Jakpak by se asi voliči rozhodli, kdyby měli volbu: (a) dáme každému Američanovi 1600 dolarů, anebo (b) vydáme ty peníze na bombardování jedné země na Blízkém východě, která nepoužívá toaletní papír.
Samozřejmě, Bush s těmi penězi mohl udělat ještě něco jiného – mohl dát každému Iráčanovi 18 700 dolarů. Napadá mě, že to by asi poněkud snížilo hrozbu mezinárodního terorismu, píše v deníku Guardian Monty Python Terry Jones.
Možná jsem staromódní, ale nemohu si pomoci: mám pocit, že kdybyste někomu dali 18 700 dolarů, začal by vás podporovat víc, než kdybyste ho bombardovali jak šílení. Za ty prachy by si v každém případě mohli koupit spoustu toaletního papíru.
< Terry Jones
V roce 2002 odhadl rozpočtový výbor amerického Kongresu náklady na válku v Iráku na asi 50 miliard dolarů – 500 miliard dolarů se tedy zdá být tak trochu nepřesné. A kromě toho, vzhledem k tomu, že je půl milionu mrtvých, znamená to, že největší světová vojenská supervelmoc vydala milion dolarů na každého zabitého Iráčana. To přece není efektivní využívání peněz!
Jak mohlo dojít k tak obrovském plýtvání finančními prostředky? Konec konců, Spojené státy jsou snad vzorem finanční opatrnosti!
No, zaprvé, v roce 2003 odmítl Bílý dům pořádat konkurzní řízení na kontrakty. Na stoupence volnotržního chování je to tak trochu divné. Pak Bílý dům zajistil, aby nikdo nekontroloval, kolik peněz se utratí. V původním zákoně o výdajích na válku v Iráku, který schválil vyplýtvání prvních 87 miliard dolarů, byla klauzule, podle níž měl vládní účetní úřad na výdaje dohlížet, ale ta klauzule byla z toho zákona odstraněna, přestože Senát pro ni původně hlasoval v poměru 97 hlasů vůči 0.
Ale jak vlastně americká vláda utrácí ty peníze? Odpovědí je: v Iráku ne. Internetové stránky Halliburtonwatch uvádějí, že pobočka firmy Halliburton KBR účtuje americkému daňovému poplatníku 50 – 80 dolarů za den za každého zaměstnance, který pro ni pracuje v Iráku, ale v Iráku jim platí jen 5 – 16 dolarů denně. S firmou Halliburton je to stejné. V prosinci 2003 zjistila americká armáda, že firma Halliburton účtovala neoprávněně 61 milionů dolarů za dopravu benzínu a 67 milionů dolarů za poskytování stravovacích služeb v Iráku.
Vzhledem k těmhle všem podvodům a nekompetentnosti by člověk čekal, že viníci byli potrestáni. Ale tohle je skutečně záhada. Firmy jako Halliburton a její pobočky se nikdy neměly líp. V lednu 2006 zasáhla Bushova vláda do sporu mezi Pentagonem a Halliburtonem a rozhodla, že firmě Halliburton bude vyplacena částka 199 milionů dolarů, které jí Pentagon nechtěl vyplatit. A 26. ledna 2006 oznámila firma Halliburton že její zisky za rok 2005 “byly nejvyšší v naší šestaosmdesátileté historii”. KBR dosud dostala vyplacena za kontrakty v Iráku asi 16 miliard dolarů.
Americký viceprezident Dick Cheney, bývalý generální ředitel firmy Halliburton, se z té války taky nemá úplně špatně. Z jeho daňového přiznání za rok 2005 vyplývá, že vydělal jen na akciích firmy Halliburton 194 862 dolarů. No, jsou to vlastně drobné, vzhledem k tomu, že jeho odstupné, když z firmy odešel, bylo 36 milionů dolarů.
Asi je dobře, že v roce 2003 odstranil Bílý dům ze zákona o výdajích na iráckou válku onu klauzuli, která umožňovala potrestat válečné spekulanty, kteří podvedli americké daňové poplatníky.
Kdo by Vam svobodu garantoval, proti tem, kteri by se svobodne rozhodli ji neakceptovat?
Nejaky minimalni stat k zivotu potrebujeme asi tak, jako ze musime chodit na zachod.
Nase svoboda nikdy nebude absolutni, ikdyby jsme stokrat chteli. Vzdy je limitovana
minimalne biologicky. Ale i spolecensky (konci tam, kde zacina svoboda druheho, ne?).
Pokud myslite, ze stat nepotrebujete jste utopista a muzeme jen doufat, ze se o tom
nebudete muset presvedcit na vlastni kuzi. Pokud myslite, ze nejaky stat potrebujete,
jakym zpusobem by mel byt spravovan?
Demokracie vhodna a jedine mozna ve spolecnosti, ktera akceptuje najake minimum prirozeneho
zakona (napr. ze stat slouzi cloveku a ne naopak, ze nikdo nema pravo omezovat svobodu
nekoho jineho z jineho duvodu nez pro ochranu svobody sve nebo ostatnich, atd…).
Pokud ale spolecnost vedomi o prirozenem zakonu ztrati pod dojmem, ze jsou to pouze nejake
umele splocenske konstrukty a clovek nebo spolecnost je muze libovolne definovat a menit,
tak uz je demokracie pro svobodomyslne lidi nebezpecna a dokonce nemozna, protoze na ni
nebudou moci z moralnich duvodu pristoupit. Nutne nastoupi totalita.
V aktualni situaci je zrejme, ze pokud se neco zasadniho nezmeni, tak k totalite smerujeme.
Doufam, ze to bude Pinochet nebo Franko a ne Stalin nebo Hitler.
MK: “Je určitě pěkné usilovat o poznání skutečné podstaty věcí, nebo, chcete-li o opravdu, ale obávám se, že toto hledání nemůže být “uzavřeno” nikdy. Nejsou žádné nezvratné jistoty a pravdy. Žádná otázka není definitivně vyřešena tak, aby se jí budoucí generace nemusely zabývat.”
O.: To je hezké dogma, pane Kříži. Klasická ukázka dogmatu. Ano, já vím velmi dobře, ž se to často říká. Ale proč by to měla být pravda? Nepokusíte se to zdůvodnit? Ano – asi vám teď došlo, že pokud byste to zdůvodnil – vyvrátíte to! Ale pokud to zdůvodnit odmítnete, musíte uznat, že je to jen názor, slova vyřčená do větru, vlnění vzduchu, který nejen není pro mne závazné, ale ani zajímavé. Prostě to není nic.
Tak co, nezkusíte to raději dokázat? I za tu cenu, že to tím vyvrátíte?
MK: “Co se nacismu týče, nepřál bych sobě ani nikomu jinému reprízu 30. let hitlerovského Německa. Stejně tak bych nejraději vymazal posledních 40 let totality, která zapříčinila morální, kulturní a ekonomickou devastaci naší země. Ale jsou to pouze mé názory – nikoli pravda, zlo nebo dobro.”
O.: Hezky jste demonstroval, ž je vám vlastně úplně jedno, jak se věci mají a zda je nacismus dobrý nebo zlý. Zdá se, že celé vaše přesvědčení o škodlivosti nacismu je nahodilé a momentální. Já vím, že asi ve skutečnosti není, ale nemůžete o tom polemizovat, dokonce ani s nacisty ne. Pokud chcete být vnitřně pravdivý, budete muset případnému diskutujícímu náckovi jenom s úsměvem poděkovat za názor a popřát hodně úspěchů ve volbách. Maximálně by vám bylo dovoleno ještě vyjádřit citovou nelibost – jak to mimochodem levicoví aktivisté tak často v diskusích dělají – jejich nejoblíbenější metoda diskuse je upnout se na nálepky a dogmata a shazovat protivníky třeba právě jejich označování za “fujtajbl” nácky – ale obvykle bez jakékoliv seriózní argumentace.
Jsem na tom mnohem lépe – vím, že je nacismus špatný. Umím to ukázat, dokázat (teď se do toho nebudu pouštět) a ani na okamžik při takovém dokazování nebudu říkat něco vnitřně sporného, vyvracejícího se. Stále budu zcela konzistentní. A navíc budu v souladu i se svým svědomím. A hlavně s realitou – s pozorováním světa, jaký je.
MK: “Nic není jisté v životě lidském, jenom smrt; snad.”
To se velmi mýlíte. V lidském životě je naprosto drtivá většina poznatků jistých, nebo alespoň natolik se přibližujících jistotě, že mohou (a často naprosto nutně musí) být s klidem aproximovány jako jisté.
Na ulici moderního velkoměsta byste nepřežil jediný den, kdybyste 99 % procent rozhodnutí neudělal správně – a na základě správného a naprosto spolehlivého poznání reality. Nebo byste přežil těžce pošramocen. Naprosto spolehlivě totiž poznáváme, jaká barva svítí na semaforu nebo kolik peněz nám vrátila pokladní v obchodě.
Jen s velmi malou nadsázkou: Všechny ty pocity neurčitosti agnostiků jsou odvozeny z jejich – často úmyslné, programové a velmi nenutné – bezradnosti v několika určitých otázkách. ŽÁDNÝ agnostik si nemyslí, že je správné být špatně informován o podmínkách kupní smlouvy, stavu účtu, diagnostikované nemoci při návštěvě lékaře a pod.
Život je obrovská, masívní, neustálá – a nádherná – manifestace poznatelnosti reality. Jinak by nebyl možný a ihned by zanikl.
Během studia přírodních věd se drtivá většina na začátku otevřených otázek během studia uzavře. Každý dobrý přírodovědec, který zkoumá otevřené přírodovědecké otázky, disponuje čistě kvantitativně OBROVSKOU sumou vědomostí – uzavřených vědomostí. Tak student matfyzu musí během studia vyřešit tisíce integrálů a student botaniky se muí naučit tisíce druhů rostlin a jejich charakteristik.
Ano, jak dále píše RV, přírodní vědy pracují pouze s modely skutečnosti, nicméně přesto postulují, nalézají – a naprosto striktně od studentů i vědců vyžadují – velké množství úplně konkrétních povinných poznatků. A samozřejmě také dogmat a ideově předurčených názorů. Můžete diskutovat o tom, JAK Homo Sapiens vznikl evolucí. Máte-li odvahu, můžete diskutovat i o tom, ZDA jí vznikl. Ale nikdy by vám neprošlo zpochybňování počtu jeho obratlů nebo prstů na končetinách.
Ten článek vůbec není podnětný, nýbrž je dětinský a trapný. Nyní USA vydávají na zbrojení necelé 4 procenta svého HDP. V roce 1945 vydávaly na zbrojení 38,5 procenta HDP. To bylo peněz, miliard peněz! Na zabíjení Němců a Japonců! To zbrojní a jiné firmy vydělávaly! Nebylo lepší si ty Němce a Japonce koupit? Takového Hitlera, Himmlera, Tódža? Anebo ještě lepší: nezbrojit vůbec, proti Němcům nebojovat, peníze ušetřit, a ať si klidně Adolf ty Untermenschen v Evropě klidně zlikviduje. Co nás po nich?
Nebo, víte kolik stála československá pohraniční opevnění na hranicích s Velkoněmeckou říší v 30. letech 20. století? Kolik zbrojních a stavebních firem se na nich napakovalo? A kolik politiků mělo v nich svůj podíl? Nebylo lepší raději ty peníze ušetřit? Jak “dobře”, že jsme na podzim 1938 nebojovali, nýbrž kapitulovali bez boje; víte si představit, kolik by v opačném případě ty kulky, granáty a obvazy raněných stály?!? Proč střílet do jednotek SS, vždyť lepší je pro ně pracovat, s nimi kolaborovat a vyrábět jim, no ano, munici! Ať vraždí a střílejí dál, to jen my jim nesmíme zkřivit vlásek na hlavě! Že ano, pani Vlasto Svobodová…
Ten clanek dole “Peníze a zabíjení v Iráku” od Terryho Jonese (Monthy Python Circus?!) mi pripada velmi podnetny. Nasel byste odvahu, MUDr. R. Jochu, na nej reagovat?
prehled chystanych akci OI je v rubrice “Chystane akce, pozvanky, novinky”. Kazdy, kdo ma zajem, ma moznost se zucastnit (a samozrejme i vyjadrit svuj nazor).
Jsem studentem gymnazia v praze a v posledni dobe se zacinem intenzivne zajimat o problematiku udrzitelneho globalniho rozvoje,globalizace samotne,jakozto postmoderniho fenomenu,problemem vzrustajicich rozdilu mezi chudymi a bohatymi i trendem stale vzrustajici individualizace obcanu zapadniho sveta jakozto problemy ktere s sebou tyto fenomeny prinaseji(i jejich alespon castecnym resenim).Zajimalo by me,jestli by bylo mozne nejak se angazovat ve spouste napadu,ktere vyviji mlada kritizujici spolecnost za ucelem kvalitnejsiho zivota nas vsech,eventuelne rozsirit rady konstruktivnich kritiku na chystanych akcich obcanskeho institutu.Je tu takova moznost?dekuji
Peníze a zabíjení v Iráku
Terry Jones
Začátkem letošního roku požádá Bushova vláda americký Kongres, aby schválil dalších 100 miliard dolarů na tíživý úkol jak učinit pro Iráčany život nesnesitelným. To znamená, že tím stoupnou celkové výdaje na současnou posedlost Bílého domu s vedením války na téměř 500 miliard dolarů – každý americký občan mohl dostat 1600 dolarů. Jakpak by se asi voliči rozhodli, kdyby měli volbu: (a) dáme každému Američanovi 1600 dolarů, anebo (b) vydáme ty peníze na bombardování jedné země na Blízkém východě, která nepoužívá toaletní papír.
Samozřejmě, Bush s těmi penězi mohl udělat ještě něco jiného – mohl dát každému Iráčanovi 18 700 dolarů. Napadá mě, že to by asi poněkud snížilo hrozbu mezinárodního terorismu, píše v deníku Guardian Monty Python Terry Jones.
Možná jsem staromódní, ale nemohu si pomoci: mám pocit, že kdybyste někomu dali 18 700 dolarů, začal by vás podporovat víc, než kdybyste ho bombardovali jak šílení. Za ty prachy by si v každém případě mohli koupit spoustu toaletního papíru.
< Terry Jones
V roce 2002 odhadl rozpočtový výbor amerického Kongresu náklady na válku v Iráku na asi 50 miliard dolarů – 500 miliard dolarů se tedy zdá být tak trochu nepřesné. A kromě toho, vzhledem k tomu, že je půl milionu mrtvých, znamená to, že největší světová vojenská supervelmoc vydala milion dolarů na každého zabitého Iráčana. To přece není efektivní využívání peněz!
Jak mohlo dojít k tak obrovském plýtvání finančními prostředky? Konec konců, Spojené státy jsou snad vzorem finanční opatrnosti!
No, zaprvé, v roce 2003 odmítl Bílý dům pořádat konkurzní řízení na kontrakty. Na stoupence volnotržního chování je to tak trochu divné. Pak Bílý dům zajistil, aby nikdo nekontroloval, kolik peněz se utratí. V původním zákoně o výdajích na válku v Iráku, který schválil vyplýtvání prvních 87 miliard dolarů, byla klauzule, podle níž měl vládní účetní úřad na výdaje dohlížet, ale ta klauzule byla z toho zákona odstraněna, přestože Senát pro ni původně hlasoval v poměru 97 hlasů vůči 0.
Ale jak vlastně americká vláda utrácí ty peníze? Odpovědí je: v Iráku ne. Internetové stránky Halliburtonwatch uvádějí, že pobočka firmy Halliburton KBR účtuje americkému daňovému poplatníku 50 – 80 dolarů za den za každého zaměstnance, který pro ni pracuje v Iráku, ale v Iráku jim platí jen 5 – 16 dolarů denně. S firmou Halliburton je to stejné. V prosinci 2003 zjistila americká armáda, že firma Halliburton účtovala neoprávněně 61 milionů dolarů za dopravu benzínu a 67 milionů dolarů za poskytování stravovacích služeb v Iráku.
Vzhledem k těmhle všem podvodům a nekompetentnosti by člověk čekal, že viníci byli potrestáni. Ale tohle je skutečně záhada. Firmy jako Halliburton a její pobočky se nikdy neměly líp. V lednu 2006 zasáhla Bushova vláda do sporu mezi Pentagonem a Halliburtonem a rozhodla, že firmě Halliburton bude vyplacena částka 199 milionů dolarů, které jí Pentagon nechtěl vyplatit. A 26. ledna 2006 oznámila firma Halliburton že její zisky za rok 2005 “byly nejvyšší v naší šestaosmdesátileté historii”. KBR dosud dostala vyplacena za kontrakty v Iráku asi 16 miliard dolarů.
Americký viceprezident Dick Cheney, bývalý generální ředitel firmy Halliburton, se z té války taky nemá úplně špatně. Z jeho daňového přiznání za rok 2005 vyplývá, že vydělal jen na akciích firmy Halliburton 194 862 dolarů. No, jsou to vlastně drobné, vzhledem k tomu, že jeho odstupné, když z firmy odešel, bylo 36 milionů dolarů.
Asi je dobře, že v roce 2003 odstranil Bílý dům ze zákona o výdajích na iráckou válku onu klauzuli, která umožňovala potrestat válečné spekulanty, kteří podvedli americké daňové poplatníky.
potřeboval bych podrobnosti osvobození Musolliniho za druhé sv.války
demokracie – ano zatim
Kdo by Vam svobodu garantoval, proti tem, kteri by se svobodne rozhodli ji neakceptovat?
Nejaky minimalni stat k zivotu potrebujeme asi tak, jako ze musime chodit na zachod.
Nase svoboda nikdy nebude absolutni, ikdyby jsme stokrat chteli. Vzdy je limitovana
minimalne biologicky. Ale i spolecensky (konci tam, kde zacina svoboda druheho, ne?).
Pokud myslite, ze stat nepotrebujete jste utopista a muzeme jen doufat, ze se o tom
nebudete muset presvedcit na vlastni kuzi. Pokud myslite, ze nejaky stat potrebujete,
jakym zpusobem by mel byt spravovan?
Demokracie vhodna a jedine mozna ve spolecnosti, ktera akceptuje najake minimum prirozeneho
zakona (napr. ze stat slouzi cloveku a ne naopak, ze nikdo nema pravo omezovat svobodu
nekoho jineho z jineho duvodu nez pro ochranu svobody sve nebo ostatnich, atd…).
Pokud ale spolecnost vedomi o prirozenem zakonu ztrati pod dojmem, ze jsou to pouze nejake
umele splocenske konstrukty a clovek nebo spolecnost je muze libovolne definovat a menit,
tak uz je demokracie pro svobodomyslne lidi nebezpecna a dokonce nemozna, protoze na ni
nebudou moci z moralnich duvodu pristoupit. Nutne nastoupi totalita.
V aktualni situaci je zrejme, ze pokud se neco zasadniho nezmeni, tak k totalite smerujeme.
Doufam, ze to bude Pinochet nebo Franko a ne Stalin nebo Hitler.