Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
Záchody a sprchy budou i nadále rozděleny podle pohlaví, jak jsou lidé zvyklí… Nyní bude přestupkem, pokud někdo použije určité toalety, které neodpovídají jeho...
Minulý týden norská Rada pro vyšetřování ve zdravotnictví (nezávislá státní organizace, zabývající se problémy ve zdravotnictví a sociální péči) oznámila, že reviduje stávající pokyny...
Přes čtyřicet chicagských pomníků je v ohrožení. Chicagská městská komise po několikaměsíčním zkoumání vytvořila seznam 41 z celkem pěti set městských pomníků, o jejichž...
Daniel Kroupa není zakladatelem OI, možná sis jej spletl s Pavlem Bratinkou. Oba jsou přiznivci EU, neznám však jejich názor na současný návrh Evropské ústavy. Neměli jsme v OI jednotný názor na vstup do OI – já byl např. rezolutně proti, Roman Joch byl pro – ve věci Evropské ústavy a Charty základních práv občanů EU jsme však zajedno – budeme se angažovat proti přijetí tohoto dokumentu.
?Pokud bys měl volit mezi kandidátem, který navrhuje deportaci všech Židů z ČR a protikandidátem, který by ve svém volebním programu navrhoval deportaci jen poloviny jejich celkového počtu, volil bys toho druhého na základě principu menšího zla?” ? Nikoli, pokud režim překročí určitou hranici, ztrácí legitimitu naprosto a na místě je ozbrojená rebelie. Hájil jsem Pinocheta a v principu jsem za zničení každého totalitního režimu, ať již vojenskou intervenci zvnějšku, anebo povstáním zevnitř.
“/Bush/ ani jeho administrativa žádnou skutečnou změnu v přístupu k lidskému životu, domnívám se, nepřinesou?” ? jsem optimističtější. ?Nechci znít příliš kategoricky, definitivní odpověď budeme znát patrně až v okamžik, kdy navrhne nové členy Nejvyššího soudu.” ? Přesně tak.
?Fakt, že Bush z řádu Skull and Bones nevystoupil? tě nezneklidňuje? Proč tuto skutečnost bagatelizuješ?” ? Protože ji nepovažuji za podstatnou, a ani politicky relevantní.
Blúznite, alebo máte horúčku? Ja som nikde nikdy netvrdil, že by nejaké etnikum bolo menejcennejšie než nejaké etnikum iné ? ja tak proste neuvažujem. Ak Vy áno, ja za to nemožem a ľutujem Vás. Láskovo si však od Vás vyprosím, aby ste mi niečo také pripisovali.
Krivdíte Churchillovi; on ? na rozdiel od F.D. Roosevelta ? nikdy nemal ohľadne komunizmu žiadne ilúzie. Preto napr. za vojny presadzoval vylodenie na Balkáne a nie v Normandii ? aby Anglo-Američania obsadili strednú Európu skor ako Sovieti a tak zabránili jej komunizácii. S Rooseveltom však nebolo možné pohnúť…
Prečo bol na začiatku 40. rokov Hitler väčšou hrozbou než Stalin? Citujem:
?…jsme-li a chceme-li být realisty, musíme uznávat určitá tvrdá fakta dějin a mezinárodních vztahů. Jedním z oněch faktů je, že určitou moc a sílu lze zadržovat jedině jinou silou. Jinou skutečností zůstává, že někdy v určitých situacích jsou jedinými možnými ? neboť jedinými existujícími ? spojenci lidé, kteří jsou sami o sobě bezcharakterní a odpudiví. Máme-li však zabránit většímu zlu, je nezbytné využít i spojenectví s nimi, jelikož nikdo jiný nezbývá. Tak například na přelomu 30. a 40 let 20. století byli Hitler i Stalin podle obvyklých lidských měřítek stejně nepřijatelní ? byli to bezcitní totalitní masoví vrazi. Spolčili se a rozpoutali druhou světovou válku. Ale v roce 1941 se pustili do sebe. Obyvatelé mnoha zemí střední a východní Evropy tak byli postaveni před velice tristní ?volbu”: zda jejich tyranem a katanem bude ?malý knír” (Hitler), nebo ?velký knír” (Stalin). Pro jejich oběti to bylo prakticky jedno, nicméně v tu dobu byl Hitler mocnější než Stalin, neboť ovládal celou kontinentální Evropu od kanálu La Manche až po Volhu. Proto byl nepochybně větší a aktuálnější hrozbou pro přežití liberální demokracie ? a vůbec jakékoli civilizované formy vlády ? v Evropě než Stalin. Z toho důvodu se Churchill spojil se Stalinem. Lze to považovat za chybu? Jen stěží: sám by Hitlera nejspíš neporazil. A tady šlo o všechno ? o samotné přežití svobody v Evropě. Spojenectví se Stalinem bylo tudíž menším zlem, které mělo zabránit zlu většímu ? triumfu Hitlera. Samozřejmě spojenectví se Stalinem zlem bylo, proto po porážce Hitlera ? či zároveň s ní ? mělo být patřičně naloženo i se zlem, jež představoval Stalin. V létě 1945 měl dostat ultimátum, že Rudá armáda se musí bezpodmínečně stáhnout ze střední Evropy k předválečným hranicím Sovětského svazu, tj. i z Pobaltí, východního Polska a Besarábie. V opačném případě měly americké bombardéry s nákladem atomových bomb vzlétnout nad Rusko. Takovéto ultimátum však Stalinovi doručeno nebylo ? a to byla ta chyba, za kterou pak Západ později zaplatil čtyřiceti lety studené války, jejíž výsledek byl po celou dobu jejího trvání krajně nejistý a snadno mohl dopadnout opačně, než se v roce 1989 naštěstí stalo.” (Roman Joch: Proč právě Irák? Příčiny a důsledky konfliktu, Mladá Fronta, Praha, 2003, str. 44-45.)
Takže tak, milý pán Michalka. Hitler bol rovnako zlý ako Stalin, a aj keď do roku 1941 zavraždil menej nevinných ľudských bystostí než Stalin, bol mocnejší než Stalin a preto bol aj väčšou hrozbou. A teda mal aj väčšiu potenciu zabiť viac nevinných ľudských bytostí v budúcnosti, ak by nebol včas zastavený silou. Podľa mňa bolo možné v dobe, keď mal Západ nukleárny monopol (v rokoch 1945-49), zbaviťa sa oboch totalitných ríší. V dosledku Rooseveltovej slepoty sa tak nestalo. Ale aj tak: rozhodnutie Churchilla v rokoch 1940-41 zachránilo slobodu aspoň polovice Európy (tej západnej). Iste, lepšie ? a podľa mňa aj možné ? bolo zachrániť slobodu Európy celej, ale polovica je vždy lepšia než nič. Keby sa však nebojovalo proti Hitlerovi, totalitná by bola Európa celá, pretože Hiler by asi Stalina porazil. V Rusku by bol potom nastolený režim ?národného komunizmu”, ktorý by prirodzene kolaboroval s nemeckým národným socializmom a vznikol by tak ozrutný totalitný kolos pokrývajúci celú Euráziu. Franco by svoj poctivý odstup od Hitlera stratil, Pétain či Tiso by kolaborovali jedna radosť, v Moskve by vládol nejaký pro-nemecký generál, a všetko na východ od Uralu by mal Tódžo. V Británii by bol Churchill asi nahradený chamberlainovským lordom Halifaxom, ktorý by s Hitlerom uzavrel separátny mier. Nastala by studná vojna č. 2, ktorá by pre slobodný, anglo-americký Západ bola ťažšia než tá studená vojna, ktorá sa reálne odohrala pretože totalitári by mali Európu celú a nie len jej východnú plovicu, a navyše ruskú neporiadnosť by nahradila nemecká precíznosť.
Je toto to, čo by ste si Vy prial? Keď už sme u toho, pán Michalka, považujete Vy za chybu, že Západ bojoval proti Hitelrovi? Ak áno, prial by ste si dominanciu Hitlera nad celým európskym kontinentom? A z akého dovodu? Že by to malo niečo spoločné s predstavami o údajnej menejcennosti určitého etnika?
máš zajisté pravdu v tom, že za určitých okolností je lepší volit menší zlo a že v reálném – a zvláště pak liberálně-demokratickém – světě je téměř nepravděpodobné, že budeme moci podpořit kandidáta, který by 100 procentně splňoval naše kritéria. Proto je za určitých okolností možné -i když nikoli morálně závazné – volit toho kandidáta, jehož program je méně defektní. Tedy pokud jde o princip, snad se příliš nelišíme. Seklunduji však dotaz Branislava Michalky a ptám se ještě ostřeji: pokud bys měl volit mezi kandidátem, který navrhuje deportaci všech Židů z ČR a protikandidátem, který by ve svém volebním programu navrhoval deportaci jen poloviny jejich celkového počtu, volil bys toho druhého na základě principu menšího zla?
Kde se však lišíme, je v hodnocení Bushe a Kerryho. Na rozdíl od tebe se nedomnívám, že jejich politické představy jsou diametrálně odlišné. Odhlédnu-li od námi diskutovaných “morálních témat”, je jejich postoj i v dalších důležitých otázkách veřejného života podobnější, než bychom si snad mohli přát. Kerry je přesvědčeným zastáncem intervencionismu, od Bushe se liší jen tím, že by si přál větší mezinárodní spolupráci a podřízení vojenských akcí OSN. V otázce imigrace mají oba také shodný názor. Pokud jde o nárůst moci státu, pak i Clintonova administrativa tváří v tvář Bushově bledne. Osobně jsem toho názoru, že vítězství Kerryho by zásadním způsobem americkou domácí i zahraniční politiku nezměnilo a případná porážka Bushe by se mohla stát katalyzátorem větších změn v Republikánské straně.
Motiv mého původního příspěvku byl následující: relativizace uměle vytvořené polarity na ose Bush-Kerry. Snad mne máš za paranoika, ale domnívám se, že tento uměle vytvořený model vyhovuje těm, kdo ve skutečnosti o žádnou “konzervativní revoluci” v USA nestojí a proto je zapotřebí oba kandidáty a jejich dílčí odlišnosti co nejvíce nafouknout. Pro-lifisté “středního proudu” Bushovi poskytnou fasádu “pravičáka”, ačkoli on ani jeho administrativa žádnou skutečnou změnu v přístupu k lidskému životu, domnívám se, nepřinesou. Nechci znít příliš kategoricky, definitivní odpověď budeme znát patrně až v okamžik, kdy navrhne nové členy Nejvyššího soudu. Bude-li však postupovat v intencích svého dosavadního působení, nevidím, odkud čerpat naději, že tito kandidáti zvrátí americkou potratovou legislativu. Navíc si případné změny značně ztížil tím, že se mu za podpory Republikánské strany posadil do čele významného výboru, který bude schvalovat kandidáty pro Nejvyšší soud, propotratový Arlen Specter.
Kdybys nerelativizoval význam příslušnosti k americké odnoži “Illuminátů”, bylo by ti rovněž zřejmější, co mám na mysli onou uměle vytvořenou opozicí. Fakt, že Bush z řádu Skull and Bones nevystoupil a že jako člen je vázán regulemi této gnostické sekty, tě nezneklidňuje. Jak pak mám rozumět důležitosti “křesťanské konverze” G. Bushe, když mu není dostatečným motivem k rozchodu s organizací, jejíž duch i činnost je v roporu s křesťanským světonázorem? Proč tuto skutečnost bagatelizuješ?
Těším se na další diskusi a doufám, že se k nám ještě někdo přídá!
Pán Sulzberger, keďže sa na základe tej ideológie pácha jedna z najväčších genocíd (keďže človek má “právo” na “život” a príjemné bývanie) ale nemá právo sa narodiť, nejde to, čo nazývate “ideológiou” (zrejme to myslíte veľmi široko a nerozlišujete ako trebárs Platón) skrátka opomenúť
Spojim sa s Churchillom, aby som sa zbavil Hitlera a Churchill sa potom spoji so Stalinom aby sa zbavil Hitlera a za odmenu da Stalinovi mna-CSR, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Pobaltske staty a potvrdi anexie Karelie a Moldavska. Na 45 rokov sa rozhosti po vychodnej Europe pravy pragmaticky konzervativizmus. No ale predsa by ste nechceli od Churchilla aby bol nejaky ufnukany purista. Ved preco nehodit bestii nejake to maso ked je hladna a zachrani to nakoniec Old good England? Aj ked neviem ci sa da nazvat zachranou strata takmer vsetkych kolonii a zaplava Pakistancov vo West Ende.
Vazeny pan Joch,
v diskusnej relacii Pod lampou na STV ste sa vyjadrili v tom zmysle ze Amerika tym , ze sa spojila so Stalinom zvolila mensie zlo. Mohly by ste mi objasnit preco je rezim, ktory mal na svedomi uz v roku 1941 cca 30 000 000 Slovanov a inych narodnosti lepsi ako rezim, ktory k danemu roku nemal na konte ani zdaleka take cifry? Na zaklade akych kriterii sa USA rozhodovali ked povazovali Stalina za mensie zlo? Chcete nam naznacit, ze etnika prenasledovane Stalinom boli menejcennejsie ako Vami preferovane zidovske etnikum, ktore v tom case este zdaleka nehlasilo take straty a nebolo treba tieto menejcenne etnika zachranovat, ale naopak bolo treba podhodit Kobovi alias Uncle Joe Stalinovi par dalsich menejcennych vychodoeuropskych narodov? Tesim sa na vase objasnenie.
nedavno jsem cetl, ze Daniel Kroupa privital prijeti Evropske ustavy jako “dobry krok” – muzete prosim tento nazor komentovat , vzhledem k tomu, ze pan Kroupa je, pokud se nemylim, zakladatelem OI?
Připravujte nějakou informační kampaň o Evropské ústavě před plánovaným referendem? Děkuji za odpovědi. Pavel Majerak
V poslednych americkych volbach neboli barikady medzi katolikmi a protestantmi, ale medzi vsednymi a ortodoxnymi nabozensky zalozenymi volicmi. Za Busha volili tvrdi a znovuzrodeni krestania a ortodoxni a hasidski zidia. Neviem ako moslimovia. Viem vsak, ze tak ako Zidia vo spolok volili prevazne Kerryho. Pritom Kerry nebol iba Katolik. Kerry bol podla svojich slov, Katolik, ktoremu je nabozenstvo neobycajne dolezite, co dokazuje pravidelnou navstevou kostola.
Tuto vsak prichadzame k jadru uplatnenia ideologii (co v podstate nabozenstva su) pri rieseni beznych spolocenskych problemov vratane homosexuality. Joch to presne napisal, o niekolko postov nizsie. Nehladajme prisne ideologicke oddovodnenie nasich cinov. Staci, ze tam mame “svojich”. V pripade SR vladu, ktora od cias Meciara zdvojnasobila pocet statnych zamestnancov. V pripade Busha, niekoho kto premenil Clintonov prebytok na deficit. Alebo Reagana, ktory zaviedol najvacsie zvysenie danovych a inych odvodov v dejinach USA. I ked zacal inak.
Teda preco posudzujeme tych ktori nam vladnu podla ich ideologie a nie cinov? Preco neignorujeme ich ideologiu? Vsak ich ideologia iba zahmluje realitu. Ak system, nedokazal za pol storocia konkurovat zapadu, zalezalo na tom ci vo volnom case citali jeho elity Marxa? Vobec nie!
Posudzovanie reality na zaklade ideologie je na tarchu. Treba posudzovat ciste podla vysledkov priamo v terene. A otazky maju zniet… mam sa dpbre?… mam sa lepsie?… nie… vyhovuje tento clovek teoreticky kecom s urcitou vnutornou logikou nazvanou ideologia.
Tie alternatívy teda neboli nič moc, by som ich rozšíril o FDR – akéhosi ľavicového liberála vtedajšu a o Stalina – nepokrytého komunistu, ktorý s negáciou skutočnosti zašiel tak ďaleko, že porážal ľudí viac ako dobytok, hrôza čo hovorí v Churchillov prospech – pri všetkých jeho chybách sa nájde aj pozitívum – je že jeho názory boli názormi aristokrata z konca viktoriánskej éry, hoci ich bol ochotný v určitých prípadoch korigovať… nakoniec však v podstate vyhral pakt FDR-Stalin, ktorý však bol v samotnej Amerike zmiernený, keďže tam prišli k vláde lepšie “postavy” ako FDR… v každom prípade žiadny Karol I. bohužiaľ na výber nebol (inak keď sme pri Karolovi veľmi sympatická svojimi postojmi bola aj jeho manželka Zita)
Re: Kroupa, OI a Evropská ústava
Ahoj Pavle,
Daniel Kroupa není zakladatelem OI, možná sis jej spletl s Pavlem Bratinkou. Oba jsou přiznivci EU, neznám však jejich názor na současný návrh Evropské ústavy. Neměli jsme v OI jednotný názor na vstup do OI – já byl např. rezolutně proti, Roman Joch byl pro – ve věci Evropské ústavy a Charty základních práv občanů EU jsme však zajedno – budeme se angažovat proti přijetí tohoto dokumentu.
Zdraví,
Michal
Ad: Majk
?Pokud bys měl volit mezi kandidátem, který navrhuje deportaci všech Židů z ČR a protikandidátem, který by ve svém volebním programu navrhoval deportaci jen poloviny jejich celkového počtu, volil bys toho druhého na základě principu menšího zla?” ? Nikoli, pokud režim překročí určitou hranici, ztrácí legitimitu naprosto a na místě je ozbrojená rebelie. Hájil jsem Pinocheta a v principu jsem za zničení každého totalitního režimu, ať již vojenskou intervenci zvnějšku, anebo povstáním zevnitř.
“/Bush/ ani jeho administrativa žádnou skutečnou změnu v přístupu k lidskému životu, domnívám se, nepřinesou?” ? jsem optimističtější. ?Nechci znít příliš kategoricky, definitivní odpověď budeme znát patrně až v okamžik, kdy navrhne nové členy Nejvyššího soudu.” ? Přesně tak.
?Fakt, že Bush z řádu Skull and Bones nevystoupil? tě nezneklidňuje? Proč tuto skutečnost bagatelizuješ?” ? Protože ji nepovažuji za podstatnou, a ani politicky relevantní.
Roman
Ad. Branislav Michalka
Blúznite, alebo máte horúčku? Ja som nikde nikdy netvrdil, že by nejaké etnikum bolo menejcennejšie než nejaké etnikum iné ? ja tak proste neuvažujem. Ak Vy áno, ja za to nemožem a ľutujem Vás. Láskovo si však od Vás vyprosím, aby ste mi niečo také pripisovali.
Krivdíte Churchillovi; on ? na rozdiel od F.D. Roosevelta ? nikdy nemal ohľadne komunizmu žiadne ilúzie. Preto napr. za vojny presadzoval vylodenie na Balkáne a nie v Normandii ? aby Anglo-Američania obsadili strednú Európu skor ako Sovieti a tak zabránili jej komunizácii. S Rooseveltom však nebolo možné pohnúť…
Prečo bol na začiatku 40. rokov Hitler väčšou hrozbou než Stalin? Citujem:
?…jsme-li a chceme-li být realisty, musíme uznávat určitá tvrdá fakta dějin a mezinárodních vztahů. Jedním z oněch faktů je, že určitou moc a sílu lze zadržovat jedině jinou silou. Jinou skutečností zůstává, že někdy v určitých situacích jsou jedinými možnými ? neboť jedinými existujícími ? spojenci lidé, kteří jsou sami o sobě bezcharakterní a odpudiví. Máme-li však zabránit většímu zlu, je nezbytné využít i spojenectví s nimi, jelikož nikdo jiný nezbývá. Tak například na přelomu 30. a 40 let 20. století byli Hitler i Stalin podle obvyklých lidských měřítek stejně nepřijatelní ? byli to bezcitní totalitní masoví vrazi. Spolčili se a rozpoutali druhou světovou válku. Ale v roce 1941 se pustili do sebe. Obyvatelé mnoha zemí střední a východní Evropy tak byli postaveni před velice tristní ?volbu”: zda jejich tyranem a katanem bude ?malý knír” (Hitler), nebo ?velký knír” (Stalin). Pro jejich oběti to bylo prakticky jedno, nicméně v tu dobu byl Hitler mocnější než Stalin, neboť ovládal celou kontinentální Evropu od kanálu La Manche až po Volhu. Proto byl nepochybně větší a aktuálnější hrozbou pro přežití liberální demokracie ? a vůbec jakékoli civilizované formy vlády ? v Evropě než Stalin. Z toho důvodu se Churchill spojil se Stalinem. Lze to považovat za chybu? Jen stěží: sám by Hitlera nejspíš neporazil. A tady šlo o všechno ? o samotné přežití svobody v Evropě. Spojenectví se Stalinem bylo tudíž menším zlem, které mělo zabránit zlu většímu ? triumfu Hitlera. Samozřejmě spojenectví se Stalinem zlem bylo, proto po porážce Hitlera ? či zároveň s ní ? mělo být patřičně naloženo i se zlem, jež představoval Stalin. V létě 1945 měl dostat ultimátum, že Rudá armáda se musí bezpodmínečně stáhnout ze střední Evropy k předválečným hranicím Sovětského svazu, tj. i z Pobaltí, východního Polska a Besarábie. V opačném případě měly americké bombardéry s nákladem atomových bomb vzlétnout nad Rusko. Takovéto ultimátum však Stalinovi doručeno nebylo ? a to byla ta chyba, za kterou pak Západ později zaplatil čtyřiceti lety studené války, jejíž výsledek byl po celou dobu jejího trvání krajně nejistý a snadno mohl dopadnout opačně, než se v roce 1989 naštěstí stalo.” (Roman Joch: Proč právě Irák? Příčiny a důsledky konfliktu, Mladá Fronta, Praha, 2003, str. 44-45.)
Takže tak, milý pán Michalka. Hitler bol rovnako zlý ako Stalin, a aj keď do roku 1941 zavraždil menej nevinných ľudských bystostí než Stalin, bol mocnejší než Stalin a preto bol aj väčšou hrozbou. A teda mal aj väčšiu potenciu zabiť viac nevinných ľudských bytostí v budúcnosti, ak by nebol včas zastavený silou. Podľa mňa bolo možné v dobe, keď mal Západ nukleárny monopol (v rokoch 1945-49), zbaviťa sa oboch totalitných ríší. V dosledku Rooseveltovej slepoty sa tak nestalo. Ale aj tak: rozhodnutie Churchilla v rokoch 1940-41 zachránilo slobodu aspoň polovice Európy (tej západnej). Iste, lepšie ? a podľa mňa aj možné ? bolo zachrániť slobodu Európy celej, ale polovica je vždy lepšia než nič. Keby sa však nebojovalo proti Hitlerovi, totalitná by bola Európa celá, pretože Hiler by asi Stalina porazil. V Rusku by bol potom nastolený režim ?národného komunizmu”, ktorý by prirodzene kolaboroval s nemeckým národným socializmom a vznikol by tak ozrutný totalitný kolos pokrývajúci celú Euráziu. Franco by svoj poctivý odstup od Hitlera stratil, Pétain či Tiso by kolaborovali jedna radosť, v Moskve by vládol nejaký pro-nemecký generál, a všetko na východ od Uralu by mal Tódžo. V Británii by bol Churchill asi nahradený chamberlainovským lordom Halifaxom, ktorý by s Hitlerom uzavrel separátny mier. Nastala by studná vojna č. 2, ktorá by pre slobodný, anglo-americký Západ bola ťažšia než tá studená vojna, ktorá sa reálne odohrala pretože totalitári by mali Európu celú a nie len jej východnú plovicu, a navyše ruskú neporiadnosť by nahradila nemecká precíznosť.
Je toto to, čo by ste si Vy prial? Keď už sme u toho, pán Michalka, považujete Vy za chybu, že Západ bojoval proti Hitelrovi? Ak áno, prial by ste si dominanciu Hitlera nad celým európskym kontinentom? A z akého dovodu? Že by to malo niečo spoločné s predstavami o údajnej menejcennosti určitého etnika?
Roman J.
Romane,
máš zajisté pravdu v tom, že za určitých okolností je lepší volit menší zlo a že v reálném – a zvláště pak liberálně-demokratickém – světě je téměř nepravděpodobné, že budeme moci podpořit kandidáta, který by 100 procentně splňoval naše kritéria. Proto je za určitých okolností možné -i když nikoli morálně závazné – volit toho kandidáta, jehož program je méně defektní. Tedy pokud jde o princip, snad se příliš nelišíme. Seklunduji však dotaz Branislava Michalky a ptám se ještě ostřeji: pokud bys měl volit mezi kandidátem, který navrhuje deportaci všech Židů z ČR a protikandidátem, který by ve svém volebním programu navrhoval deportaci jen poloviny jejich celkového počtu, volil bys toho druhého na základě principu menšího zla?
Kde se však lišíme, je v hodnocení Bushe a Kerryho. Na rozdíl od tebe se nedomnívám, že jejich politické představy jsou diametrálně odlišné. Odhlédnu-li od námi diskutovaných “morálních témat”, je jejich postoj i v dalších důležitých otázkách veřejného života podobnější, než bychom si snad mohli přát. Kerry je přesvědčeným zastáncem intervencionismu, od Bushe se liší jen tím, že by si přál větší mezinárodní spolupráci a podřízení vojenských akcí OSN. V otázce imigrace mají oba také shodný názor. Pokud jde o nárůst moci státu, pak i Clintonova administrativa tváří v tvář Bushově bledne. Osobně jsem toho názoru, že vítězství Kerryho by zásadním způsobem americkou domácí i zahraniční politiku nezměnilo a případná porážka Bushe by se mohla stát katalyzátorem větších změn v Republikánské straně.
Motiv mého původního příspěvku byl následující: relativizace uměle vytvořené polarity na ose Bush-Kerry. Snad mne máš za paranoika, ale domnívám se, že tento uměle vytvořený model vyhovuje těm, kdo ve skutečnosti o žádnou “konzervativní revoluci” v USA nestojí a proto je zapotřebí oba kandidáty a jejich dílčí odlišnosti co nejvíce nafouknout. Pro-lifisté “středního proudu” Bushovi poskytnou fasádu “pravičáka”, ačkoli on ani jeho administrativa žádnou skutečnou změnu v přístupu k lidskému životu, domnívám se, nepřinesou. Nechci znít příliš kategoricky, definitivní odpověď budeme znát patrně až v okamžik, kdy navrhne nové členy Nejvyššího soudu. Bude-li však postupovat v intencích svého dosavadního působení, nevidím, odkud čerpat naději, že tito kandidáti zvrátí americkou potratovou legislativu. Navíc si případné změny značně ztížil tím, že se mu za podpory Republikánské strany posadil do čele významného výboru, který bude schvalovat kandidáty pro Nejvyšší soud, propotratový Arlen Specter.
Kdybys nerelativizoval význam příslušnosti k americké odnoži “Illuminátů”, bylo by ti rovněž zřejmější, co mám na mysli onou uměle vytvořenou opozicí. Fakt, že Bush z řádu Skull and Bones nevystoupil a že jako člen je vázán regulemi této gnostické sekty, tě nezneklidňuje. Jak pak mám rozumět důležitosti “křesťanské konverze” G. Bushe, když mu není dostatečným motivem k rozchodu s organizací, jejíž duch i činnost je v roporu s křesťanským světonázorem? Proč tuto skutečnost bagatelizuješ?
Těším se na další diskusi a doufám, že se k nám ještě někdo přídá!
Michal
Pán Sulzberger, keďže sa na základe tej ideológie pácha jedna z najväčších genocíd (keďže človek má “právo” na “život” a príjemné bývanie) ale nemá právo sa narodiť, nejde to, čo nazývate “ideológiou” (zrejme to myslíte veľmi široko a nerozlišujete ako trebárs Platón) skrátka opomenúť
Pragmatický konzeravtivizmus podľa Romana Jocha
Spojim sa s Churchillom, aby som sa zbavil Hitlera a Churchill sa potom spoji so Stalinom aby sa zbavil Hitlera a za odmenu da Stalinovi mna-CSR, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Pobaltske staty a potvrdi anexie Karelie a Moldavska. Na 45 rokov sa rozhosti po vychodnej Europe pravy pragmaticky konzervativizmus. No ale predsa by ste nechceli od Churchilla aby bol nejaky ufnukany purista. Ved preco nehodit bestii nejake to maso ked je hladna a zachrani to nakoniec Old good England? Aj ked neviem ci sa da nazvat zachranou strata takmer vsetkych kolonii a zaplava Pakistancov vo West Ende.
Vazeny pan Joch,
v diskusnej relacii Pod lampou na STV ste sa vyjadrili v tom zmysle ze Amerika tym , ze sa spojila so Stalinom zvolila mensie zlo. Mohly by ste mi objasnit preco je rezim, ktory mal na svedomi uz v roku 1941 cca 30 000 000 Slovanov a inych narodnosti lepsi ako rezim, ktory k danemu roku nemal na konte ani zdaleka take cifry? Na zaklade akych kriterii sa USA rozhodovali ked povazovali Stalina za mensie zlo? Chcete nam naznacit, ze etnika prenasledovane Stalinom boli menejcennejsie ako Vami preferovane zidovske etnikum, ktore v tom case este zdaleka nehlasilo take straty a nebolo treba tieto menejcenne etnika zachranovat, ale naopak bolo treba podhodit Kobovi alias Uncle Joe Stalinovi par dalsich menejcennych vychodoeuropskych narodov? Tesim sa na vase objasnenie.
B.M.
Zdravim Vas,
nedavno jsem cetl, ze Daniel Kroupa privital prijeti Evropske ustavy jako “dobry krok” – muzete prosim tento nazor komentovat , vzhledem k tomu, ze pan Kroupa je, pokud se nemylim, zakladatelem OI?
Připravujte nějakou informační kampaň o Evropské ústavě před plánovaným referendem? Děkuji za odpovědi. Pavel Majerak
V poslednych americkych volbach neboli barikady medzi katolikmi a protestantmi, ale medzi vsednymi a ortodoxnymi nabozensky zalozenymi volicmi. Za Busha volili tvrdi a znovuzrodeni krestania a ortodoxni a hasidski zidia. Neviem ako moslimovia. Viem vsak, ze tak ako Zidia vo spolok volili prevazne Kerryho. Pritom Kerry nebol iba Katolik. Kerry bol podla svojich slov, Katolik, ktoremu je nabozenstvo neobycajne dolezite, co dokazuje pravidelnou navstevou kostola.
Tuto vsak prichadzame k jadru uplatnenia ideologii (co v podstate nabozenstva su) pri rieseni beznych spolocenskych problemov vratane homosexuality. Joch to presne napisal, o niekolko postov nizsie. Nehladajme prisne ideologicke oddovodnenie nasich cinov. Staci, ze tam mame “svojich”. V pripade SR vladu, ktora od cias Meciara zdvojnasobila pocet statnych zamestnancov. V pripade Busha, niekoho kto premenil Clintonov prebytok na deficit. Alebo Reagana, ktory zaviedol najvacsie zvysenie danovych a inych odvodov v dejinach USA. I ked zacal inak.
Teda preco posudzujeme tych ktori nam vladnu podla ich ideologie a nie cinov? Preco neignorujeme ich ideologiu? Vsak ich ideologia iba zahmluje realitu. Ak system, nedokazal za pol storocia konkurovat zapadu, zalezalo na tom ci vo volnom case citali jeho elity Marxa? Vobec nie!
Posudzovanie reality na zaklade ideologie je na tarchu. Treba posudzovat ciste podla vysledkov priamo v terene. A otazky maju zniet… mam sa dpbre?… mam sa lepsie?… nie… vyhovuje tento clovek teoreticky kecom s urcitou vnutornou logikou nazvanou ideologia.
Vážený pán Semín!
Ano, toto je presne to, co som hladal! Dakujem!
Tie alternatívy teda neboli nič moc, by som ich rozšíril o FDR – akéhosi ľavicového liberála vtedajšu a o Stalina – nepokrytého komunistu, ktorý s negáciou skutočnosti zašiel tak ďaleko, že porážal ľudí viac ako dobytok, hrôza čo hovorí v Churchillov prospech – pri všetkých jeho chybách sa nájde aj pozitívum – je že jeho názory boli názormi aristokrata z konca viktoriánskej éry, hoci ich bol ochotný v určitých prípadoch korigovať… nakoniec však v podstate vyhral pakt FDR-Stalin, ktorý však bol v samotnej Amerike zmiernený, keďže tam prišli k vláde lepšie “postavy” ako FDR… v každom prípade žiadny Karol I. bohužiaľ na výber nebol (inak keď sme pri Karolovi veľmi sympatická svojimi postojmi bola aj jeho manželka Zita)