Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
Záchody a sprchy budou i nadále rozděleny podle pohlaví, jak jsou lidé zvyklí… Nyní bude přestupkem, pokud někdo použije určité toalety, které neodpovídají jeho...
Minulý týden norská Rada pro vyšetřování ve zdravotnictví (nezávislá státní organizace, zabývající se problémy ve zdravotnictví a sociální péči) oznámila, že reviduje stávající pokyny...
Přes čtyřicet chicagských pomníků je v ohrožení. Chicagská městská komise po několikaměsíčním zkoumání vytvořila seznam 41 z celkem pěti set městských pomníků, o jejichž...
Tu vaši námitku samozřejmě znám, ovšem myslím, že je to jen vaše iluze, daná vaší ideologickým postojem. Zeptejte se prostě v každém takovém případě, zda jste zcela, do hloubi duše přesvědčen, že to, co považujete za dobro, je také dobré pro vás. Většinou je tomu v těchto případech tak, že lidé mají nějaký obecný pojem dobra, které ale zároveň tak zcela nepovažují za své vlastní dobro. Případně mají pouze racionální přesvědčení, že je něco dobré, ale vnitřně o tom přesvědčeni nejsou. Pokud si myslíte, že volíte opravdu něco, po považujete jednoznačně za horší než tu druhou možnost, kterou považujete za lepší, tak mi popište STRUKTURU, mechanismus, postup, proces volby, který vám to umožňuje – napište prostě vysvětlení, JAK je to možné. Myslím, že bez toho, aniž byste se uchýlil k vnitřně nedefinovatelným a rozporným pojmům, jako je svoboda vůle (tedy k jakési “metodě černé skříňky”), to nedokážete.
Ad existence zlých lidí: jde o to, jak je definujete. Jestli jde o lidi, kteří jsou zlí vůči sobě: to je každý, pokud zrovna nevolí objektivně dobře, takže vůči sobě můžete být zlý – z neznalosti.
Jestli jde o lidi, kteří jsou zlí vůči jiným, pak to může být jak z neznalosti, tak se znalosti vlastního dobra, pokud by se toto dobro nekrylo s dobrem jiných.
Dekuji za vysvetleni! Tak jsem to take pochopil. Jsem rad, ze neexistuji spatni lide. Hned se mi bude dnes lepe usinat. Na co tedy moralizovat? Ale to je nekonecny pribeh. Dekuji!
S úsměvem, fascinací a úžasem hledím na Viléma, křišťálově to čistý příklad dobropřejného, leč naivního Girondina z roku 1791. Když Condorcet byl tehdy demokratistou (neříkám demokratem, ale demokratistou, tj, ideologem věřícím v dobro, rozum a ušlechtilost mas), člověk ho ve svých přednáškách používá jako klasický příklad nerozumu, ale když teď, 215 let později, těm iluzím – vzdor všemu tomu strašnému, co se od tém doby stalo, vzdor všem těm zločinům, jež většiny tak ochotně a nadšeně napáchaly – věří i Vilém, co má člověk dělat? Snad jen ticho žasnout v němém úžasu a vduchu vyslovit krátkou modlitbu…
Volba mezi dobrým a zlým (přesněji řečeno, mezi lepším a horším), samozřejmě zůstává – volíte to, co vás více uspokojuje, co vás činí šťastnějším apod. – volby je VŽDY, z definice, volbou (domněle) lepšího. Horší zkrátka zvolit nelze: pokud byste to zkusil a rozhodl se např. z důvodu prokázání doktríny svobodné vůle zvolit to, co považujete za horší, pak to znamená pouze to, že považujete za lepší, je pro vás mnohem snesitelnější, zvolit “špatné” než zavrhnout zmíněnou doktrínu – kterýmžto rozhodnutím byste ale zase zvolil jenom to, co považujete za lepší, takže byste se z nutnosti volby (domněle) lepšího nijak nevymanil.
Jde o to, co budete považovat za morálku. Podle mne je základem morálky vždy nutně volba lepšího (lepšího z hlediska toho, kdo volí), takže není vyloučeno, že individuální morálky jsou vzájemně v rozporu – jak jsem už tady psal: pokud všichni sledují cíl, aby přežili oni sami, pak je to samozřejmě jaksi tentýž cíl, ale zároveň to tentýž slučitelný cíl není – na úrovni společenské morálky, a zejména práva, musí být tyto individuální morálky vzájemně “osekány”.
Jestli vidíte jako základ morálky např. svobodu ve smyslu, jak je pojímána v doktríně svobodné vůle, tedy pokud vidíte morálku prizmatem “mohl se rozhodnout pro dobro a dobře to věděl, a on se přesto rozhodl pro zlo a tedy si zaslouží trest”, pak pro TUTO představu morálky opravdu ve skutečnosti žádný prostor nevidím – stojí na absurditě.
Sam jste blazen, redakce, kdo tady zacal kdakat, ze OI nemusi zverejnovat svoje penezni zdroje, protoze neni placena z penez statu?! O temných a neodtajnitelných zdrojich mluvite jenom Vy! Asi Vam ze sameho potirani konspiracnich teorii uz mekne slovnik…
Uvedomte si, redakce, ze jste tu na foru Obcanskeho institutu a ne v newyorske podzemce, kde se upousteni vetru chape jako nejaky hrdinsky cin…
Rezjir, typický příklad člověka, který si geopoliticke události nedovede nic vysvětlit jinak než teoriemi spiknuti a konáni jednotlivých lidi jinak nez, ze byli koupeni. Mimochodem, jaké US firmy sponzoruji OI? V tom se právě rezjir neliší od oněch bodrých venkovanů.
Leč opět se pokusím uvést na pravou míru alespoň pár zjevných nesmyslů:
Co je to za blbost, že se USA změřily na Balkán? Naopak, jejich zájem o Balkán byl od počátku minimální, jejich angažmá vynucené a pozdní. Od počátku americká administrativa přenechávala Balkán Evropanům a angažovat se začala důrazněji až od roku 1994. A to jak diplomaticky – uzavřením Washingtonského míru mezi Muslimy a Chorvaty, tak fakticky – strategií postupného vyrovnávání sil mezi válčícími stranami, což nakonec umožnilo ukončení války a uzavření daytonského míru (k této strategii patřilo i tolerování dodávek zbraní Muslimům a Chorvatům, stejně jako poskytování zpravodajských informací).
Vyzbrojování Chorvatů a Muslimů ze strany USA před vypuknutím konfliktu je naprostý nesmysl, kterému by věřili tak maximálně čtenáři srbského bulvárního tisku.
Jugoslávie se rozpadla zevnitř, vinou svých politických elit a nikoliv jakýmsi tlakem zvenčí. Předem upozorňuji, že uznání ze strany EU přišlo v lednu 1992, dohodnuto bylo na tlak Německa koncem roku 1991, přičemž o rozpadu bylo rozhodnuto v létě 1991, kdy Bělehrad odepsal Slovinsko a vypukly v plné síle boje v Chorvatsku.
Kameramani lidem prostě nepomáhají, ale točí. Může se nám to zdát hnusné, ale je to tak.
Pouze o lidí posedlých teoriemi spiknutí to musí znamenat, že jsou placeni CIA.
„Albánští teroristé nejsou výhradně islamofašisté, lze tam vypozorovat i prvky nacionální a klanově-kriminální.“ No, co je toto za nesmysl? Je to přesně naopak.
UCK byla klasická národní gorila se silnými klanovými prvky a samozřejmě (jako všechny armády v regionu) s napojením na organizovaný zločin. Islám v zápase Albánců o odtržení od Srbska nehrál prakticky žádnou roli a islámských dobrovolníků bylo v UCK výrazně méně než třeba v Bosně. Opět opakuji, že fakt, že někdo je muslim, nemusí znamenat, že každé jeho jednání je motivováno islámem. A to zvláště u Albánců, kteříé jsou vyznavači všech tří konfesí. Jak to tedy bylo s islamisty v uCK? Hlavní islamistickou jednotkou v rámci UÇK byla jednotka ‘Abu Bekir Sadik’, složená převážně z islamisticky orientovaných Albánců (z Kosova, Albánie a Makedonie), zčásti ze zahraničních mudžáhidů. Mezi členy byli údajně i britští a irští občané. Založena byla v polovině roku 1998. Zakladatelem byl mitrovický Albánec hodža Ekrem Avdiu, který v letech 1990-1997 studoval na univerzitě v Medíně jako stipendista saúdské vlády. V letech 1992-1993 byl příslušníkem mudžáhidské jednotky v Bosně, v roce 1994 se do Bosny vrátil a působil v Zenici jako pracovník Islámského balkánského centra, zde získal i občanství BaH. Islámské balkánské centrum činnost jednotky sponzorovalo. Jednotka měla něco přes sto členů, naprostá většina byli Albánci. Zakladatel a velitel jednotky Ekrem Avdiu byl v kontaktu s tehdejším emírem bosenských mudžáhidů. Instruktorem jednotky byl alžírský mudžáhid Lamrani Jamel, bývalý ředitel záhřebské pobočky humanitární organizace IGASA. Jednotka fungovala v ústřední kosovské oblasti Drenice, pouze necelé dva měsíce v roce 1998, po obsazení operačního území byla rozpuštěna.
Jací islámští extremisté útočili na stahující se jugoslávskou armádu po vyhlášení samostatnosti Bosny? Kde a jací? Jaký oddíl? Co se týče faktu, že příslušníci legálních ozbrojených sil BaH (Teritoriální obrany a policie), stejně jako nejrůznější narychlo vytvořené milice, přepadali konvoje Jugoslávské armády (JNA), která přitom na řadě míst otevřeně útočila proti čerstvě mezinárodně uznanému státu Bosna a Hercegoviny, není nic zvláštního. Měli je nechat projet a pak se jejich zbraněmi nechat v klidu bombardovat?
JNA navíc ještě v létě 1991 protiprávně zabavila zbraně ze skladišť Teritoriální obrany BaH.
Nemám co dodat k druhému masakru v Sarajevu, než jsem napsal. Podle zprávy UNPROFOR střelba ze srbských pozic. Můžu se jen zeptat, co těch zbylých skoro půl milionu granátů, které dopadly na Sarajevo? To si také Muslimové stříleli sobě na hlavu?
Nevím, kdo mluví o Bosně jako o etnicky muslimském prostoru. Je to samozřejmě etnický prostor i Muslimů, i Srbů i Chorvatů, stejně jako všech, co tam žijí.
Jaký vykonstruovaný masakr v Račaku?
Dále, zcela odmítám paušální označování bosenských muslimů jako islamofašistů. Fakt, že v bosenské armádě, čítající 250 000 mužů a žen (z toho hlavně v počátcích války řada Srbů a Chorvatů), působilo několik set zahraničních islámských dobrovolníků a několik tisíc místních islamistů, neznamená, že se dají označovat jako islamofašisté. Stačí ostatně jediná návštěva Bosny, aby člověk viděl zjevný rozdíl mezi drtivou většinou bosenských muslimů („malo hadžija, malo rakija“) a jejich souvěrci třeba v Saudské Arábii.
Mate pravdu. Blbe jsem si to precetl. Omlouvam se. Ted se mi zda, ze moralku (ve smyslu volby mezi tim, co je dobre a tim co je zle) negujete uplne. Nevidim tam pro ni prostor. Muzete mi to jeste vysvetlit?
proč mi tykáte, musel jsem se podívati níže. Jak říkáte:
bezne cizim lidem vykam, ale když me oznacuji za pritele islamofasisu a neprimo také za uzitecneho idiota, tak s klidnym svedomi zapomenu na Gutha-Jarkovskeho a prejdu k tykani.
Reagujete asi na toto:
Proslul jako udatný Srbobijce, a v Bosně a Kosovu zcela jasně podporoval islamofašismus. O tamním řádění islámských fundamentalistů, etnickém čistění ani slovo. Konflikty na Blízkém východě a na Balkáně mají společného jmenovatele. Islámské teroristy, schovávající se za civilisty, a “vyrábějící “masakry, aby je dobře prodali tzv. užitečným idiotům v západních zemích. tržiště v Sarajevu, Račak, nebo nověji Kana, vše podle stejného scénáře. Smrt civilistů automaticky omlouvá teroristy, a přináší jim podporu.
Myslím, že je to stejný scénář. Teroristé zaútočí, schovají se za civilisty. Při odvetě civilisté zahynou. Následně vypuknou propagandistické orgie, v tisku a televizi se objeví truchlící pozůstalí , “záchranáři” jako v Kaně, je démonizována a odsuzována bránící se strana. Výsledek je omluva terorismu a teroristů, a jejich podpora. Tohle show je určeno především pro západní diváky. Pro západ s jeho třídním, a humanistickým chápáním světa. Pro západ, protože je ekonomicky a vojensky silnější, ale dá se snadno zneužít pro vlastní cíle. V islámských zemích mrtví civilisté nemuslimové nikoho nedojmou. Jestli se objeví slzy, tak jedině radosti. Takže, je to venkoncem pro islamofašisty víc, než dobrý obchod.
O “užitečných idiotech” jsem psal, když jsem tento mechanismus vysvětloval. Vás jsem nejmenoval, šlo o obecný popis toho, jak to funguje. První tento termín použil Lenin pro novináře a vůbec lidi, kteří obhajovali výdobytky bolševické revoluce na západě. Potřební, užiteční idioti. Mechanismus fungoval už tehdy. Dobře zafungoval na Balkáně, kdy tyto inscenované události posloužily v prosazení geopolitických cílů USA. A funguje i na Blízkém východě. Vždyť i a Zavahrí , č.2 v Al Kaidě, řekl, že se vedou 2 boje, jeden na bitevním poli, druhý ve sdělovacích prostředcích, a oba jsou stejně důležité.
Představte si, že včera ČT ukázala výňatky přímo z toho videa, na které jsem tu poslal odkaz. Ono omlouvat islamofašismu nelze donekonečna. Ani na balkáně, ani jinde. Ale třeba se aspoň zamyslíte. Že vaše články byly a jsou jednostranné, o tom netřeba diskutovati. Škoda, že “dáváte mé omyly na pravou míru”. ale nevyjádřil jste se k podstatě mého původního článku.
k ukousnuté ruce: nepochopil jste pořadí. NEJPRVE něco oslovuje mou přirozenost a pak to právě proto volím. což pro vámi zmíněné ukousnutí ruky neplatí. poukázat na nesmyslnost něčeho znamená obvykle říct, PROČ to považuji ze nesmyslné. Jen na něco ukázat a prostě říct “jé, to je nesmysl” jsme myslím dělali naposled tak v mateřské školce, pokud jsme z ní už vyšli, tak bychom to měli přece jen doplnit nějakým zdůvodněním.
jinak samozřejmě ten můj odstavec byl příkladem hodně hutného psaní, takříkajícíc “v esencích”, takže nevylučuju, že se někomu může zdát nejasný. A z obdobného důvodu je fakt, že se málokterý problém vyřeší v nějakém internetovém diskusním fóru.
Tu vaši námitku samozřejmě znám, ovšem myslím, že je to jen vaše iluze, daná vaší ideologickým postojem. Zeptejte se prostě v každém takovém případě, zda jste zcela, do hloubi duše přesvědčen, že to, co považujete za dobro, je také dobré pro vás. Většinou je tomu v těchto případech tak, že lidé mají nějaký obecný pojem dobra, které ale zároveň tak zcela nepovažují za své vlastní dobro. Případně mají pouze racionální přesvědčení, že je něco dobré, ale vnitřně o tom přesvědčeni nejsou. Pokud si myslíte, že volíte opravdu něco, po považujete jednoznačně za horší než tu druhou možnost, kterou považujete za lepší, tak mi popište STRUKTURU, mechanismus, postup, proces volby, který vám to umožňuje – napište prostě vysvětlení, JAK je to možné. Myslím, že bez toho, aniž byste se uchýlil k vnitřně nedefinovatelným a rozporným pojmům, jako je svoboda vůle (tedy k jakési “metodě černé skříňky”), to nedokážete.
Ad existence zlých lidí: jde o to, jak je definujete. Jestli jde o lidi, kteří jsou zlí vůči sobě: to je každý, pokud zrovna nevolí objektivně dobře, takže vůči sobě můžete být zlý – z neznalosti.
Jestli jde o lidi, kteří jsou zlí vůči jiným, pak to může být jak z neznalosti, tak se znalosti vlastního dobra, pokud by se toto dobro nekrylo s dobrem jiných.
“mohl se rozhodnout pro dobro a dobře to věděl, a on se přesto rozhodl pro zlo”. Ja jsem presne ten pripad. Dokonce mnohokrat denne.
Dekuji za vysvetleni! Tak jsem to take pochopil. Jsem rad, ze neexistuji spatni lide. Hned se mi bude dnes lepe usinat. Na co tedy moralizovat? Ale to je nekonecny pribeh. Dekuji!
S úsměvem, fascinací a úžasem hledím na Viléma, křišťálově to čistý příklad dobropřejného, leč naivního Girondina z roku 1791. Když Condorcet byl tehdy demokratistou (neříkám demokratem, ale demokratistou, tj, ideologem věřícím v dobro, rozum a ušlechtilost mas), člověk ho ve svých přednáškách používá jako klasický příklad nerozumu, ale když teď, 215 let později, těm iluzím – vzdor všemu tomu strašnému, co se od tém doby stalo, vzdor všem těm zločinům, jež většiny tak ochotně a nadšeně napáchaly – věří i Vilém, co má člověk dělat? Snad jen ticho žasnout v němém úžasu a vduchu vyslovit krátkou modlitbu…
Volba mezi dobrým a zlým (přesněji řečeno, mezi lepším a horším), samozřejmě zůstává – volíte to, co vás více uspokojuje, co vás činí šťastnějším apod. – volby je VŽDY, z definice, volbou (domněle) lepšího. Horší zkrátka zvolit nelze: pokud byste to zkusil a rozhodl se např. z důvodu prokázání doktríny svobodné vůle zvolit to, co považujete za horší, pak to znamená pouze to, že považujete za lepší, je pro vás mnohem snesitelnější, zvolit “špatné” než zavrhnout zmíněnou doktrínu – kterýmžto rozhodnutím byste ale zase zvolil jenom to, co považujete za lepší, takže byste se z nutnosti volby (domněle) lepšího nijak nevymanil.
Jde o to, co budete považovat za morálku. Podle mne je základem morálky vždy nutně volba lepšího (lepšího z hlediska toho, kdo volí), takže není vyloučeno, že individuální morálky jsou vzájemně v rozporu – jak jsem už tady psal: pokud všichni sledují cíl, aby přežili oni sami, pak je to samozřejmě jaksi tentýž cíl, ale zároveň to tentýž slučitelný cíl není – na úrovni společenské morálky, a zejména práva, musí být tyto individuální morálky vzájemně “osekány”.
Jestli vidíte jako základ morálky např. svobodu ve smyslu, jak je pojímána v doktríně svobodné vůle, tedy pokud vidíte morálku prizmatem “mohl se rozhodnout pro dobro a dobře to věděl, a on se přesto rozhodl pro zlo a tedy si zaslouží trest”, pak pro TUTO představu morálky opravdu ve skutečnosti žádný prostor nevidím – stojí na absurditě.
Sam jste blazen, redakce, kdo tady zacal kdakat, ze OI nemusi zverejnovat svoje penezni zdroje, protoze neni placena z penez statu?! O temných a neodtajnitelných zdrojich mluvite jenom Vy! Asi Vam ze sameho potirani konspiracnich teorii uz mekne slovnik…
Uvedomte si, redakce, ze jste tu na foru Obcanskeho institutu a ne v newyorske podzemce, kde se upousteni vetru chape jako nejaky hrdinsky cin…
Rezjir, typický příklad člověka, který si geopoliticke události nedovede nic vysvětlit jinak než teoriemi spiknuti a konáni jednotlivých lidi jinak nez, ze byli koupeni. Mimochodem, jaké US firmy sponzoruji OI? V tom se právě rezjir neliší od oněch bodrých venkovanů.
Leč opět se pokusím uvést na pravou míru alespoň pár zjevných nesmyslů:
Co je to za blbost, že se USA změřily na Balkán? Naopak, jejich zájem o Balkán byl od počátku minimální, jejich angažmá vynucené a pozdní. Od počátku americká administrativa přenechávala Balkán Evropanům a angažovat se začala důrazněji až od roku 1994. A to jak diplomaticky – uzavřením Washingtonského míru mezi Muslimy a Chorvaty, tak fakticky – strategií postupného vyrovnávání sil mezi válčícími stranami, což nakonec umožnilo ukončení války a uzavření daytonského míru (k této strategii patřilo i tolerování dodávek zbraní Muslimům a Chorvatům, stejně jako poskytování zpravodajských informací).
Vyzbrojování Chorvatů a Muslimů ze strany USA před vypuknutím konfliktu je naprostý nesmysl, kterému by věřili tak maximálně čtenáři srbského bulvárního tisku.
Jugoslávie se rozpadla zevnitř, vinou svých politických elit a nikoliv jakýmsi tlakem zvenčí. Předem upozorňuji, že uznání ze strany EU přišlo v lednu 1992, dohodnuto bylo na tlak Německa koncem roku 1991, přičemž o rozpadu bylo rozhodnuto v létě 1991, kdy Bělehrad odepsal Slovinsko a vypukly v plné síle boje v Chorvatsku.
Kameramani lidem prostě nepomáhají, ale točí. Může se nám to zdát hnusné, ale je to tak.
Pouze o lidí posedlých teoriemi spiknutí to musí znamenat, že jsou placeni CIA.
„Albánští teroristé nejsou výhradně islamofašisté, lze tam vypozorovat i prvky nacionální a klanově-kriminální.“ No, co je toto za nesmysl? Je to přesně naopak.
UCK byla klasická národní gorila se silnými klanovými prvky a samozřejmě (jako všechny armády v regionu) s napojením na organizovaný zločin. Islám v zápase Albánců o odtržení od Srbska nehrál prakticky žádnou roli a islámských dobrovolníků bylo v UCK výrazně méně než třeba v Bosně. Opět opakuji, že fakt, že někdo je muslim, nemusí znamenat, že každé jeho jednání je motivováno islámem. A to zvláště u Albánců, kteříé jsou vyznavači všech tří konfesí. Jak to tedy bylo s islamisty v uCK? Hlavní islamistickou jednotkou v rámci UÇK byla jednotka ‘Abu Bekir Sadik’, složená převážně z islamisticky orientovaných Albánců (z Kosova, Albánie a Makedonie), zčásti ze zahraničních mudžáhidů. Mezi členy byli údajně i britští a irští občané. Založena byla v polovině roku 1998. Zakladatelem byl mitrovický Albánec hodža Ekrem Avdiu, který v letech 1990-1997 studoval na univerzitě v Medíně jako stipendista saúdské vlády. V letech 1992-1993 byl příslušníkem mudžáhidské jednotky v Bosně, v roce 1994 se do Bosny vrátil a působil v Zenici jako pracovník Islámského balkánského centra, zde získal i občanství BaH. Islámské balkánské centrum činnost jednotky sponzorovalo. Jednotka měla něco přes sto členů, naprostá většina byli Albánci. Zakladatel a velitel jednotky Ekrem Avdiu byl v kontaktu s tehdejším emírem bosenských mudžáhidů. Instruktorem jednotky byl alžírský mudžáhid Lamrani Jamel, bývalý ředitel záhřebské pobočky humanitární organizace IGASA. Jednotka fungovala v ústřední kosovské oblasti Drenice, pouze necelé dva měsíce v roce 1998, po obsazení operačního území byla rozpuštěna.
Jací islámští extremisté útočili na stahující se jugoslávskou armádu po vyhlášení samostatnosti Bosny? Kde a jací? Jaký oddíl? Co se týče faktu, že příslušníci legálních ozbrojených sil BaH (Teritoriální obrany a policie), stejně jako nejrůznější narychlo vytvořené milice, přepadali konvoje Jugoslávské armády (JNA), která přitom na řadě míst otevřeně útočila proti čerstvě mezinárodně uznanému státu Bosna a Hercegoviny, není nic zvláštního. Měli je nechat projet a pak se jejich zbraněmi nechat v klidu bombardovat?
JNA navíc ještě v létě 1991 protiprávně zabavila zbraně ze skladišť Teritoriální obrany BaH.
Nemám co dodat k druhému masakru v Sarajevu, než jsem napsal. Podle zprávy UNPROFOR střelba ze srbských pozic. Můžu se jen zeptat, co těch zbylých skoro půl milionu granátů, které dopadly na Sarajevo? To si také Muslimové stříleli sobě na hlavu?
Nevím, kdo mluví o Bosně jako o etnicky muslimském prostoru. Je to samozřejmě etnický prostor i Muslimů, i Srbů i Chorvatů, stejně jako všech, co tam žijí.
Jaký vykonstruovaný masakr v Račaku?
Dále, zcela odmítám paušální označování bosenských muslimů jako islamofašistů. Fakt, že v bosenské armádě, čítající 250 000 mužů a žen (z toho hlavně v počátcích války řada Srbů a Chorvatů), působilo několik set zahraničních islámských dobrovolníků a několik tisíc místních islamistů, neznamená, že se dají označovat jako islamofašisté. Stačí ostatně jediná návštěva Bosny, aby člověk viděl zjevný rozdíl mezi drtivou většinou bosenských muslimů („malo hadžija, malo rakija“) a jejich souvěrci třeba v Saudské Arábii.
Mate pravdu. Blbe jsem si to precetl. Omlouvam se. Ted se mi zda, ze moralku (ve smyslu volby mezi tim, co je dobre a tim co je zle) negujete uplne. Nevidim tam pro ni prostor. Muzete mi to jeste vysvetlit?
proč mi tykáte, musel jsem se podívati níže. Jak říkáte:
bezne cizim lidem vykam, ale když me oznacuji za pritele islamofasisu a neprimo také za uzitecneho idiota, tak s klidnym svedomi zapomenu na Gutha-Jarkovskeho a prejdu k tykani.
Reagujete asi na toto:
Proslul jako udatný Srbobijce, a v Bosně a Kosovu zcela jasně podporoval islamofašismus. O tamním řádění islámských fundamentalistů, etnickém čistění ani slovo. Konflikty na Blízkém východě a na Balkáně mají společného jmenovatele. Islámské teroristy, schovávající se za civilisty, a “vyrábějící “masakry, aby je dobře prodali tzv. užitečným idiotům v západních zemích. tržiště v Sarajevu, Račak, nebo nověji Kana, vše podle stejného scénáře. Smrt civilistů automaticky omlouvá teroristy, a přináší jim podporu.
Myslím, že je to stejný scénář. Teroristé zaútočí, schovají se za civilisty. Při odvetě civilisté zahynou. Následně vypuknou propagandistické orgie, v tisku a televizi se objeví truchlící pozůstalí , “záchranáři” jako v Kaně, je démonizována a odsuzována bránící se strana. Výsledek je omluva terorismu a teroristů, a jejich podpora. Tohle show je určeno především pro západní diváky. Pro západ s jeho třídním, a humanistickým chápáním světa. Pro západ, protože je ekonomicky a vojensky silnější, ale dá se snadno zneužít pro vlastní cíle. V islámských zemích mrtví civilisté nemuslimové nikoho nedojmou. Jestli se objeví slzy, tak jedině radosti. Takže, je to venkoncem pro islamofašisty víc, než dobrý obchod.
O “užitečných idiotech” jsem psal, když jsem tento mechanismus vysvětloval. Vás jsem nejmenoval, šlo o obecný popis toho, jak to funguje. První tento termín použil Lenin pro novináře a vůbec lidi, kteří obhajovali výdobytky bolševické revoluce na západě. Potřební, užiteční idioti. Mechanismus fungoval už tehdy. Dobře zafungoval na Balkáně, kdy tyto inscenované události posloužily v prosazení geopolitických cílů USA. A funguje i na Blízkém východě. Vždyť i a Zavahrí , č.2 v Al Kaidě, řekl, že se vedou 2 boje, jeden na bitevním poli, druhý ve sdělovacích prostředcích, a oba jsou stejně důležité.
Představte si, že včera ČT ukázala výňatky přímo z toho videa, na které jsem tu poslal odkaz. Ono omlouvat islamofašismu nelze donekonečna. Ani na balkáně, ani jinde. Ale třeba se aspoň zamyslíte. Že vaše články byly a jsou jednostranné, o tom netřeba diskutovati. Škoda, že “dáváte mé omyly na pravou míru”. ale nevyjádřil jste se k podstatě mého původního článku.
k ukousnuté ruce: nepochopil jste pořadí. NEJPRVE něco oslovuje mou přirozenost a pak to právě proto volím. což pro vámi zmíněné ukousnutí ruky neplatí. poukázat na nesmyslnost něčeho znamená obvykle říct, PROČ to považuji ze nesmyslné. Jen na něco ukázat a prostě říct “jé, to je nesmysl” jsme myslím dělali naposled tak v mateřské školce, pokud jsme z ní už vyšli, tak bychom to měli přece jen doplnit nějakým zdůvodněním.
jinak samozřejmě ten můj odstavec byl příkladem hodně hutného psaní, takříkajícíc “v esencích”, takže nevylučuju, že se někomu může zdát nejasný. A z obdobného důvodu je fakt, že se málokterý problém vyřeší v nějakém internetovém diskusním fóru.