Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
Záchody a sprchy budou i nadále rozděleny podle pohlaví, jak jsou lidé zvyklí… Nyní bude přestupkem, pokud někdo použije určité toalety, které neodpovídají jeho...
Minulý týden norská Rada pro vyšetřování ve zdravotnictví (nezávislá státní organizace, zabývající se problémy ve zdravotnictví a sociální péči) oznámila, že reviduje stávající pokyny...
Přes čtyřicet chicagských pomníků je v ohrožení. Chicagská městská komise po několikaměsíčním zkoumání vytvořila seznam 41 z celkem pěti set městských pomníků, o jejichž...
Myslím, že vznikol aj taký vtip: Nietzsche: “Boh je mŕtvy”
Boh: “Nietzsche je mŕtvy”
A pravdivé je to druhé tvrdenie.
Nietzsche je vykladaný rôzne, ale je možné, že len analyzoval situáciu odchodu človeka od Boha, ktorá skutočne nastala a nie nejakú smrť Boha. Dobré je si tiež všimnúť, že tú vetu vykrikuje blázon a že hovorí: “My sme ho zabili”, čo podľa mňa znamená, že v neho viac neveríme /neviem, či tým myslel, že sme “zabili”, čo sme “stvorili”/, celkovo mi však Nietzsche príde dosť pomýlený. Hoci čisto z literárneho hľadiska je dobrý, ale mne sa nečíta dobre, Zarathustru som ledva dočítal, nemám rád takýchto namyslených rúhačov, ktorí si píšu vlastné odsúdenie. Inteligencia nie je všetko a často nemá veľmi inteligentný človek ďaleko od blázna, v Nietzscheho príklad je zrejmý, keďže vraj mu to šialenstvo nespôsobil jeho sifylis, ktorý si ale zas môže súdny človek vziať ako príklad “prehodnotenia” hodnôt.
Čo sa týka existencie Boha, máme mnohí to šťastie, že máme osobnú skúsenosť jeho láskavosti, ktorá len doplňuje našu rozumové dôvody pre našu neochvejnú vieru a tak nemusíme mať ani obavy z neexistencie Boha, ani obavy, že nie je láskavý.
Podle mě každý člověk něčemu věří. Otázka tedy nezní jestli je člověk věřící, ale v čem jeho víra spočívá.
V základech sociologie nám říkali, že náboženství je antropologická konstanta. Během celých lidských dějin existovala nějaká víra v nadpřirozeno nebo, chcete-li, náboženství. V pravěku kvetly různé animistické kulty, uctívání přírodních úkazů ap. Ve starověku (je to hodně ve zkratce dominoval polyteismus s celými amfyteátry božstev s různými specializacemi (něco jako vláda). Dobrými příklady jsou např. Egypt, Řecko a Řím. No a dnes nám religiósně vládne totalitní multiplatformní monoteismus (polyteismus se svým uspořádáním spíš podobal demokracii). Alláh, trojjediný Bůh a strašný Jehova, to je hit dneška.
Ale ve výčtu jsem vynechal dnešní státní náboženství: vědu. Naprostá většina lidí nerozumí tomu, jaké problémy vědci řeší a jak ke svým závěrům dospívají. Lidé prostě věří. Ale i vědci věří svým neoborovým kolegům, nic jiného jim ani nezbývá. Mezi vědou a jinými náboženstvími je však zásadní rozdíl – věda nemá dogma. Dobrý vědec pracuje metodou falzifikace. Karl Raimund Popper napsal, že každá vědecká teorie je falzifikovatelná (tj. je možné dokázat, že neplatí, což se zatím vždy dříve nebo později podařilo). Pokud teorie není falzifikovatelná, není ani vědecká. Náboženství a jeho dogmata není možné dokázat ani vyvrátit, stejně jako existenci Ježíška nebo Mikuláše. Věda s větší či menší ochotou zařízne teorii, která se ukázala jako neplatná; náboženství samo sobě nic podobného udělat nemůže.
Lidé ale chtějí Boha, přísného ale hodného tatínka, který je nikdy neopustí a vždycky je bude mít rád. Ne Bůh lidi, ale lidé Boha si stvořili k obrazu svému.
Ale i kdyby tomu tak nebylo: Bůh je mrtev, Nietzsche ho zabil.
Mám dojem, že sledován by měl být spíše pan Filip Sklenář. Stačí si v google.com pod vyhledáním “Filip Sklenář” nalézt, co všechno pak Sklenář dokáže napsat, jaké nechutné a obscénní texty píše, kvůli kterým se od něj distancovaly Britské listy, v níchž se objevila jeho homosexuálně sadistická “báseň”. Aniž bych nějak výrazně souhlasila s OI, vcelku se hrozím toho, že bezpečnostní složky státu nesledují pana Sklenáře. Při setkání (byť jen internetovém) s takovými lidmi si říkám, že ráznější politika vůči jejich “tvorbě” by neškodila.
Ale ať tak či onak – jedno je zde naprosto zjevné. Tyto stránky jsou vedeny nebezpečnými sektářskými fanatiky, kteří sice mají právo na svobodu slova jako každý jiný člověk, což ovšem nemění nic na faktu, že by měli být bedlivě střeženi bezpečnostními složkami státu coby manifestovaní nepřátelé otevřené společnosti a ústavně zakotvených demokratických principů…
Víra přece není psychpterapie, aby zbavovala psychických problémů, věřící může být stejně tak cvok, jako ateista. Navíc, být věřící sice přináší “výhody”, ale je to boj-život ve víře klade na člověka velké nároky.
Pousuzovat cizí spiritualitu muže jenom Hospodin, co je mi do toho, ze “spiritualní typy jsou největší materialisté”? To není přeci argument. Pro mě z toho vyplývá jen to, že církev tvoří lidé, tj. i lidé trochu “střelení”, ale podstata církve přece nespočívá v tom, že to bude parta prima lidí, kteří si spolu rádi zajdou na pivo!
Určite to nefunguje tak, že keď si teraz poviem, že budem veriť tomu, že mám v banke milión dolárov, tak tomu naozaj uverím len preto, že si myslím, že by som bol šťastný, keby som ich aj mal… a to je len príklad, aby som sa zas nestal najväčším materiliastom na svete, mne by sa páčila transformácia toho Zeyerovho tvrdenia do toho, že ateisti sú v skutočnosti najväčšími manicheistami
Jak víte, že pravdivé je to druhé tvrzení? Myslím, že mrtví jsou oba.
Myslím, že vznikol aj taký vtip: Nietzsche: “Boh je mŕtvy”
Boh: “Nietzsche je mŕtvy”
A pravdivé je to druhé tvrdenie.
Nietzsche je vykladaný rôzne, ale je možné, že len analyzoval situáciu odchodu človeka od Boha, ktorá skutočne nastala a nie nejakú smrť Boha. Dobré je si tiež všimnúť, že tú vetu vykrikuje blázon a že hovorí: “My sme ho zabili”, čo podľa mňa znamená, že v neho viac neveríme /neviem, či tým myslel, že sme “zabili”, čo sme “stvorili”/, celkovo mi však Nietzsche príde dosť pomýlený. Hoci čisto z literárneho hľadiska je dobrý, ale mne sa nečíta dobre, Zarathustru som ledva dočítal, nemám rád takýchto namyslených rúhačov, ktorí si píšu vlastné odsúdenie. Inteligencia nie je všetko a často nemá veľmi inteligentný človek ďaleko od blázna, v Nietzscheho príklad je zrejmý, keďže vraj mu to šialenstvo nespôsobil jeho sifylis, ktorý si ale zas môže súdny človek vziať ako príklad “prehodnotenia” hodnôt.
Čo sa týka existencie Boha, máme mnohí to šťastie, že máme osobnú skúsenosť jeho láskavosti, ktorá len doplňuje našu rozumové dôvody pre našu neochvejnú vieru a tak nemusíme mať ani obavy z neexistencie Boha, ani obavy, že nie je láskavý.
Podle mě každý člověk něčemu věří. Otázka tedy nezní jestli je člověk věřící, ale v čem jeho víra spočívá.
dominoval polyteismus s celými amfyteátry božstev s různými specializacemi (něco jako vláda). Dobrými příklady jsou např. Egypt, Řecko a Řím. No a dnes nám religiósně vládne totalitní multiplatformní monoteismus (polyteismus se svým uspořádáním spíš podobal demokracii). Alláh, trojjediný Bůh a strašný Jehova, to je hit dneška.
V základech sociologie nám říkali, že náboženství je antropologická konstanta. Během celých lidských dějin existovala nějaká víra v nadpřirozeno nebo, chcete-li, náboženství. V pravěku kvetly různé animistické kulty, uctívání přírodních úkazů ap. Ve starověku (je to hodně ve zkratce
Ale ve výčtu jsem vynechal dnešní státní náboženství: vědu. Naprostá většina lidí nerozumí tomu, jaké problémy vědci řeší a jak ke svým závěrům dospívají. Lidé prostě věří. Ale i vědci věří svým neoborovým kolegům, nic jiného jim ani nezbývá. Mezi vědou a jinými náboženstvími je však zásadní rozdíl – věda nemá dogma. Dobrý vědec pracuje metodou falzifikace. Karl Raimund Popper napsal, že každá vědecká teorie je falzifikovatelná (tj. je možné dokázat, že neplatí, což se zatím vždy dříve nebo později podařilo). Pokud teorie není falzifikovatelná, není ani vědecká. Náboženství a jeho dogmata není možné dokázat ani vyvrátit, stejně jako existenci Ježíška nebo Mikuláše. Věda s větší či menší ochotou zařízne teorii, která se ukázala jako neplatná; náboženství samo sobě nic podobného udělat nemůže.
Lidé ale chtějí Boha, přísného ale hodného tatínka, který je nikdy neopustí a vždycky je bude mít rád. Ne Bůh lidi, ale lidé Boha si stvořili k obrazu svému.
Ale i kdyby tomu tak nebylo: Bůh je mrtev, Nietzsche ho zabil.
Mám dojem, že sledován by měl být spíše pan Filip Sklenář. Stačí si v google.com pod vyhledáním “Filip Sklenář” nalézt, co všechno pak Sklenář dokáže napsat, jaké nechutné a obscénní texty píše, kvůli kterým se od něj distancovaly Britské listy, v níchž se objevila jeho homosexuálně sadistická “báseň”. Aniž bych nějak výrazně souhlasila s OI, vcelku se hrozím toho, že bezpečnostní složky státu nesledují pana Sklenáře. Při setkání (byť jen internetovém) s takovými lidmi si říkám, že ráznější politika vůči jejich “tvorbě” by neškodila.
Ale ať tak či onak – jedno je zde naprosto zjevné. Tyto stránky jsou vedeny nebezpečnými sektářskými fanatiky, kteří sice mají právo na svobodu slova jako každý jiný člověk, což ovšem nemění nic na faktu, že by měli být bedlivě střeženi bezpečnostními složkami státu coby manifestovaní nepřátelé otevřené společnosti a ústavně zakotvených demokratických principů…
Reakce na Jochovu nehoráznost zde.
http://www.gayms.biz/index.php?pg=sloupek
to meredith: A život bez víry na člověka neklade nároky žádné? Myslím, že ještě větší než život ve víře.
Jakmile víru zhmotníte pomocí slova či dokonce vytvořením společenské organizace je možno ji podrobit kritice a to včetně posuzování “spirituality”.
Salman Rushdie: Starý dobrý ateismus
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?r=Ckavarnax&c=kavarnax_2_1
Jen dvě poznamky k vaší diskusi:
Víra přece není psychpterapie, aby zbavovala psychických problémů, věřící může být stejně tak cvok, jako ateista. Navíc, být věřící sice přináší “výhody”, ale je to boj-život ve víře klade na člověka velké nároky.
Pousuzovat cizí spiritualitu muže jenom Hospodin, co je mi do toho, ze “spiritualní typy jsou největší materialisté”? To není přeci argument. Pro mě z toho vyplývá jen to, že církev tvoří lidé, tj. i lidé trochu “střelení”, ale podstata církve přece nespočívá v tom, že to bude parta prima lidí, kteří si spolu rádi zajdou na pivo!
Určite to nefunguje tak, že keď si teraz poviem, že budem veriť tomu, že mám v banke milión dolárov, tak tomu naozaj uverím len preto, že si myslím, že by som bol šťastný, keby som ich aj mal… a to je len príklad, aby som sa zas nestal najväčším materiliastom na svete, mne by sa páčila transformácia toho Zeyerovho tvrdenia do toho, že ateisti sú v skutočnosti najväčšími manicheistami