Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
Záchody a sprchy budou i nadále rozděleny podle pohlaví, jak jsou lidé zvyklí… Nyní bude přestupkem, pokud někdo použije určité toalety, které neodpovídají jeho...
Minulý týden norská Rada pro vyšetřování ve zdravotnictví (nezávislá státní organizace, zabývající se problémy ve zdravotnictví a sociální péči) oznámila, že reviduje stávající pokyny...
Přes čtyřicet chicagských pomníků je v ohrožení. Chicagská městská komise po několikaměsíčním zkoumání vytvořila seznam 41 z celkem pěti set městských pomníků, o jejichž...
A jak to teda funguje? Uvěřím v Boha, protože mi toposkytne naději na nebeskou blaženost a zároveň mě to zbaví části psychických problémů na Zemi? Český básník Julius Zeyer (myslím, že i věřící), kdysi kritizoval tak mnohé spirituálně, orientované typy, že to jsou největší materialisté na světě. Měl, zdá se, pravdu.
No áno Wittgenstein neveril v Boha, minimálne nie tak ako my, pravdou je však aj to, že on na tú psychiatriu skutočne patril, keď si viackrát takmer siahol na život. /viď životopis od Raya Monka/ To je ten reálny zmysel života, ktorý tak dobre vidno v ateistickom Francúzku, kde 25% populácie berie antidepresíva. /zrejme by bolo vyššie nebyť silnej moslimskej populácie!?/
Inak Wittgensteinova teória ma príliš nepresvedčuje. Jednak nič nedokazuje, ale vyjadruje len potenciálnu možnosť, jednak uviedol Wittgenstein nejaké slovo, ktoré nemá svoj odraz v skutočnosti a používa sa v reči?
Pán Mirek, ale konverzia ku kresťanstvu vám neposkytne rovnako nič, ak v kresťanstvo neveríte. To skrátka nefunguje tak, že v Boha síce neverím, je to nezmysel, ale poskytne mi to nádej na blaženosť ak konvertujem.
Ještě k panu Noskovi a těm důvodům konverze: je zajímavé, že mluvíte o “zištných” důvodem konverze z křesťanství na ateismus. Vždyť je to přece přesně naopak: konverzí k ateismu vám žádný zisk nepřinese – kromě pravdy (tedy vašeho stavu, že jste poslechl to, co vám připadá jako pravda, ať už to pravda je nebo ne). Kdežto naopak to neplatí: konverzí získáváte silnou naději na nesmrtelnou blaženost a jasný návod na to, jak se vyvarovat činů, které vás o ni mohou připravit. Takže výrazně “zištnější” důvody jsou ke konverzi z ateismu (či nějakého náboženství nevěřící ve věčný život) ke křesťanství, než naopak.
Ještě ad kondomy: snižují riziko přenosu HIV asi 100 x. V Africe existuje z kombinace tradičních a moderních příčin hodně velká promiskuita – je to tak i dnes, kdy je v některých zemích nakaženo třeba 30 % lidí. Ta promiskuita se už těžko může ještě zvýšit. Afričané najsou zvyklí používat kondom, ve škole jim informace o něm zamlčují nebo o využívání kondomů informují nedostatečně, jsou málo dostupné a drahé – na tom mají vinu africké vlády, na které mají vliv křesťanské církve. Používání kondomů není žádná pohodlnost, je to dost drahé a nepohodlné, Afričan, který si chce užívat, to považuje za komplikaci o to více. “Nevázaná zábava bez následků” je v tomto smyslu (svou intencí) i sexuální styk v manželství v neplodných dnech, pokud jsou předem záměrně zjištěny. A mluvit o kondomech jako o prostředku zneužívání žen muži: je zajímavé, že kondomy se nejméně používají v těch společnostech, kde je zotročení žen největší a ženy mají nejméně práv, a naopak.
Takže nejde o to, že by Afričané dodržovali křesťanské učení o kondomech a nedodržovali učení o věrnosti – oni celkem kašlou na obojí ve své velké většině, i když ty (subsahelské) společnosti jsou většinou nominálně křesťanské. ale církev tam přece jen určitý vliv má, jako mystická síla např., a pokud je tato síla podpoří v jejich tradiční nechuti myslet na zítřek, plánovat, být zodpovědní a vůbec si komplikovat život, tak ji rádi poslechnou – zvlášť, když nedostanou dost informací např. už na školách, o což se tam církev přičiňuje.
Ad konverze z ateismu ke křesťanství či naopak, či vůbec odněkud někam: v člověku je toho hodně a nikdy to nepoznáme jen z vnějšího povrchního pohledu, často to neví ani sám ten člověk, o kterého jde. Některé zásadní duševní změny jsou velmi rychlé – na tom nic divného nevidím. Nemyslím, že je dobré vidět příčinu konverze k názoru, který zastávám, v síle pravdy, a z mého názoru na jiný v psychických problémech konvertujícího člověka. Psychické problémy a zavádějící důvody stojí za mnoha konverzemi ke křesťanským směrům a může tomu být i při konverzích opačných. Stejně tak je to s pravdou jako důvodem konverze – prostě mi něco začne připadat jako pravda a to, čemu jsem dříve věřil, jako nepravda. Je otázka, zda je vůbec možné se od nějakého zdroje pravdy odchýlit pokračující touhou po pravdě – zda člověk, který se takto odchýlí, v tom zdroji někdy byl. Zde mají křesťané dost problém, protože vidí omyly často jako morální chyby, odchýlení je podle nich možné vlastně jen morální chybou.
Pan Klíma oznámil odchod z diskuse a navíc se k jeho příspěvkům kriticky vyjádřili tři mí předřečníci. A tudíž by bylo asi lepší už nic nepsat. Jenže ono to tak svrbí… Kupodivu se ale nejdříve vyjádřím k panu Horákovi (a jen se modlím, aby nereagoval a nenutil mě k další diskusi:). Citoval výrok o tom, že “Filozofie je systematické matení pojmů za tím účelem vymyšlených”. Možná to bylo míněno s humorem, ale ono je to často míněno i vážně. Tedy aby nebyla mýlka: I onen výrok je výrokem filozofickým, a tudíž by mluvčí na jeho pravdivosti neměl příliš trvat.:) Před filosofií totiž neutečeme a problém tudíž nestojí “filozofovat či nefilozofovat”, ale “filozofovat dobře nebo filozofovat špatně (čili mimo jiné mást pojmy)”. K tomu prvnímu velmi k tomu pomůže tzv. “autoreflexe”, věc v dnešní filozofii málo známá – otázka, zda já sám dodržuji to, co předepisuji či zakazuji druhým myslitelům, zda svými slovy nepopírám něco, na co sám spoléhám a co užívám, atp. To jen tak na okraj.
A ještě k příspěvku pana Klímy: “Všem “závislákům” doporučuji přečíst obě výše zmíněné knihy, včetně nějaké knihy o jazykové filosofii a logickém pozitivismu.”
Víte, ono to může být tak, že jsme něco z toho četli a že naše stanoviska nejsou důsledkem neznalosti východisek “jazykové filozofie”, která je pro Vás evidentně větším Zjevením než pro mnoho křesťanů Bible. Kromě toho jsem si povšiml, že sice analytické zlehčování “jazyka” Vašich oponentů a jazyka (a myšlení) obecně ovládáte velmi dobře, ale na svůj jazyk a jeho schopnost vyjadřovat objektivní realitu spoléháte ještě víc než klasičtí realisté. Což je divné. Každopádně mám díky Vám i nadále dojem, že knihy o analytické filosofii jsou opravdu schopny vybavit mysl člověka velmi škodlivými dogmatickými beriérami blokujících dobré filozofování, a proto je i nadále moc doporučovat nebudu. I když ti analytici mají mnohdy zajímavé postřehy, to je svatá pravda. A nebo je budu doporučovat s dodatkem přejatým od Vás: “Chce to méně věřit a více přemýšlet”.
A stejně jako Vy zakončím i já citátem, kterým se s Vámi rozloučím. Je z včerejšího filmu “Hrabě Monte Christo”, s výborným Caviezelem v hlavní roli:). Z rozmluvy mezi ním a jedním starým spoluvězněm-knězem:
Abbé: Až budete na svobodě, nesmíte spáchat zločin, za který jste (nespravedlivě) vězněn. “Má je pomsta”, praví Bůh.
MCh: Jenže já v Boha nevěřím.
Abbé: Ale On věří ve vás.
Díky za trpělivost a přeji vše dobré Vám i jiným.
S upřímným pozdravem LN
P.S.: Ale v tom, že je má víra “břídilská”, máte naprostou pravdu. Snad to jednou bude lepší.:)
Už to tady déle čtu, tak taky zase něco napíšu. Při čtení příspěvků pana Klímy si nemohu nevzpomenout na citát (míním tím, že někoho citoval, ale už nevím koho) od jednoho z našich biskupů (Jednota bratská): Filozofie je systematické matení pojmů za tím účelem vymyšlených. Čímž vůbec nechci shazovat pana Klímu jako takového. Mě ta cesta přez všechny možné filozofie k Bohu trvala několik desítek let. Ovšem rozhodně se nehodlám vracet. Zatím se všichni mějte.
Pane Klíma, je vidět, že historii znáte pouze z hodin dějepisu. Křesťanství, alespoň ve své západní části, vneslo do morálky společnosti zásadní průlom. Panovník již nebyl všemocný, ale musel se zodpovídat bohu. Přístup k jedinci jako k božímu stvoření se zásadně změnil. Srovnávat křesťanský svět s asyrskými a egyptskými despociemi či s antickým světem, kde utrácení lidského života bylo zdrojem zábavy, může být opravdu jen produktem našeho školství. A poté tvrdit: ?Křesťanský ideologický absolutismus se směle vyrovná nacistickému či komunistickému.” Tak tomu říkám nehoráznost.
Jak tak sleduji “názory a připomínky” lze si mnohokrát vyměnit své názory s jinými, ale fakticky nezměnit ve svém pohledu vůbec nic. Snad jen, že si mohu vytvořit osobní postoj k danému člověku.
Pane Klímo, nevím k čemu je srovnávat filozofický pohled na svět (tj. pitvání se ve svém vlastním světě, kde si můžete vytvořit jakékoliv objektivní pravdy) se skutečným světem tj. takovým, kde se stejně vše řídí podle Boha? Naopak si myslím, že každá myšlenka na Boha je od něj, a není to výplod mysli člověka (jako zkoumání sebe sama). Ke poznání patří víra, bez ní to nejde, ale na to bude v očistci dost a dost času.
Ach bože! K čemu vy křesťané ještě člověka nedonutíte. Nechtěl jsem už do této diskuze nikdy více zasahovat, když se tu z toho stává místečko pro diskuzi nad romantickými příběhy ála Harlequin o lásce k Bohu a andělům, ale špatná interpretace Wittgensteina, tak jak ji podal pan Frišo mne k tomu donutila.
Wittgenstein se v mnohém inspiroval u jiných filosofů. Sv. Tomáš Akvinský či sv. Augustin byli mezi nimy. Jako úvod do knihy “Filosofická zkoumání” dal citaci právě z Augustina. To ale neznamená, že sám věřil v boha takovým neznabožským a břídilským způsobem jako to děláte vy, Oslík, Nosek a ostatní členové gangu “Závisláků”. To jsou jen takové sametové příběhy z červené knihovny.
“hranice slov sú hranicami môjho sveta.” je citace z jeho díla “Tractatus logico-filosoficus”. V díle “Filosofická zkoumání” se však jeho myšlení značně mění a rozvíjí. Všem “závislákům” doporučuji přečíst obě výše zmíněné knihy, včetně nějaké knihy o jazykové filosofii a logickém pozitivismu. To už jsem vám však doporučil dříve. Je to ale těžší čtení než Lewisovi Letopisy Narnie, chce to méně věřit a více přemýšlet.
Jinak dle mého názoru nelze slovy ani myšlením postihnout nic co by mohlo mít “božské” či “nadlidské (spíše mimo lidský svět)” atributy. Každá myšlenka či představa boha je nutně antropomorfická, tendenční a nepravdivá. To ale neznamená, že by člověk nemohl pociťovat právě to o čem se nedá mluvit. Na závěr svého snažení vyléčit vás z falešného vnímání světa i boha připojuji poslední větu z Wittgensteinova “Traktátu”:
A jak to teda funguje? Uvěřím v Boha, protože mi toposkytne naději na nebeskou blaženost a zároveň mě to zbaví části psychických problémů na Zemi? Český básník Julius Zeyer (myslím, že i věřící), kdysi kritizoval tak mnohé spirituálně, orientované typy, že to jsou největší materialisté na světě. Měl, zdá se, pravdu.
No áno Wittgenstein neveril v Boha, minimálne nie tak ako my, pravdou je však aj to, že on na tú psychiatriu skutočne patril, keď si viackrát takmer siahol na život. /viď životopis od Raya Monka/ To je ten reálny zmysel života, ktorý tak dobre vidno v ateistickom Francúzku, kde 25% populácie berie antidepresíva. /zrejme by bolo vyššie nebyť silnej moslimskej populácie!?/
Inak Wittgensteinova teória ma príliš nepresvedčuje. Jednak nič nedokazuje, ale vyjadruje len potenciálnu možnosť, jednak uviedol Wittgenstein nejaké slovo, ktoré nemá svoj odraz v skutočnosti a používa sa v reči?
Pán Mirek, ale konverzia ku kresťanstvu vám neposkytne rovnako nič, ak v kresťanstvo neveríte. To skrátka nefunguje tak, že v Boha síce neverím, je to nezmysel, ale poskytne mi to nádej na blaženosť ak konvertujem.
Ještě k panu Noskovi a těm důvodům konverze: je zajímavé, že mluvíte o “zištných” důvodem konverze z křesťanství na ateismus. Vždyť je to přece přesně naopak: konverzí k ateismu vám žádný zisk nepřinese – kromě pravdy (tedy vašeho stavu, že jste poslechl to, co vám připadá jako pravda, ať už to pravda je nebo ne). Kdežto naopak to neplatí: konverzí získáváte silnou naději na nesmrtelnou blaženost a jasný návod na to, jak se vyvarovat činů, které vás o ni mohou připravit. Takže výrazně “zištnější” důvody jsou ke konverzi z ateismu (či nějakého náboženství nevěřící ve věčný život) ke křesťanství, než naopak.
Ještě ad kondomy: snižují riziko přenosu HIV asi 100 x. V Africe existuje z kombinace tradičních a moderních příčin hodně velká promiskuita – je to tak i dnes, kdy je v některých zemích nakaženo třeba 30 % lidí. Ta promiskuita se už těžko může ještě zvýšit. Afričané najsou zvyklí používat kondom, ve škole jim informace o něm zamlčují nebo o využívání kondomů informují nedostatečně, jsou málo dostupné a drahé – na tom mají vinu africké vlády, na které mají vliv křesťanské církve. Používání kondomů není žádná pohodlnost, je to dost drahé a nepohodlné, Afričan, který si chce užívat, to považuje za komplikaci o to více. “Nevázaná zábava bez následků” je v tomto smyslu (svou intencí) i sexuální styk v manželství v neplodných dnech, pokud jsou předem záměrně zjištěny. A mluvit o kondomech jako o prostředku zneužívání žen muži: je zajímavé, že kondomy se nejméně používají v těch společnostech, kde je zotročení žen největší a ženy mají nejméně práv, a naopak.
Takže nejde o to, že by Afričané dodržovali křesťanské učení o kondomech a nedodržovali učení o věrnosti – oni celkem kašlou na obojí ve své velké většině, i když ty (subsahelské) společnosti jsou většinou nominálně křesťanské. ale církev tam přece jen určitý vliv má, jako mystická síla např., a pokud je tato síla podpoří v jejich tradiční nechuti myslet na zítřek, plánovat, být zodpovědní a vůbec si komplikovat život, tak ji rádi poslechnou – zvlášť, když nedostanou dost informací např. už na školách, o což se tam církev přičiňuje.
Ad konverze z ateismu ke křesťanství či naopak, či vůbec odněkud někam: v člověku je toho hodně a nikdy to nepoznáme jen z vnějšího povrchního pohledu, často to neví ani sám ten člověk, o kterého jde. Některé zásadní duševní změny jsou velmi rychlé – na tom nic divného nevidím. Nemyslím, že je dobré vidět příčinu konverze k názoru, který zastávám, v síle pravdy, a z mého názoru na jiný v psychických problémech konvertujícího člověka. Psychické problémy a zavádějící důvody stojí za mnoha konverzemi ke křesťanským směrům a může tomu být i při konverzích opačných. Stejně tak je to s pravdou jako důvodem konverze – prostě mi něco začne připadat jako pravda a to, čemu jsem dříve věřil, jako nepravda. Je otázka, zda je vůbec možné se od nějakého zdroje pravdy odchýlit pokračující touhou po pravdě – zda člověk, který se takto odchýlí, v tom zdroji někdy byl. Zde mají křesťané dost problém, protože vidí omyly často jako morální chyby, odchýlení je podle nich možné vlastně jen morální chybou.
Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi
Filip Sklenář
http://www.blisty.cz/2005/5/13/art23325.html
Pan Klíma oznámil odchod z diskuse a navíc se k jeho příspěvkům kriticky vyjádřili tři mí předřečníci. A tudíž by bylo asi lepší už nic nepsat. Jenže ono to tak svrbí… Kupodivu se ale nejdříve vyjádřím k panu Horákovi (a jen se modlím, aby nereagoval a nenutil mě k další diskusi:). Citoval výrok o tom, že “Filozofie je systematické matení pojmů za tím účelem vymyšlených”. Možná to bylo míněno s humorem, ale ono je to často míněno i vážně. Tedy aby nebyla mýlka: I onen výrok je výrokem filozofickým, a tudíž by mluvčí na jeho pravdivosti neměl příliš trvat.:) Před filosofií totiž neutečeme a problém tudíž nestojí “filozofovat či nefilozofovat”, ale “filozofovat dobře nebo filozofovat špatně (čili mimo jiné mást pojmy)”. K tomu prvnímu velmi k tomu pomůže tzv. “autoreflexe”, věc v dnešní filozofii málo známá – otázka, zda já sám dodržuji to, co předepisuji či zakazuji druhým myslitelům, zda svými slovy nepopírám něco, na co sám spoléhám a co užívám, atp. To jen tak na okraj.
A ještě k příspěvku pana Klímy: “Všem “závislákům” doporučuji přečíst obě výše zmíněné knihy, včetně nějaké knihy o jazykové filosofii a logickém pozitivismu.”
Víte, ono to může být tak, že jsme něco z toho četli a že naše stanoviska nejsou důsledkem neznalosti východisek “jazykové filozofie”, která je pro Vás evidentně větším Zjevením než pro mnoho křesťanů Bible. Kromě toho jsem si povšiml, že sice analytické zlehčování “jazyka” Vašich oponentů a jazyka (a myšlení) obecně ovládáte velmi dobře, ale na svůj jazyk a jeho schopnost vyjadřovat objektivní realitu spoléháte ještě víc než klasičtí realisté. Což je divné. Každopádně mám díky Vám i nadále dojem, že knihy o analytické filosofii jsou opravdu schopny vybavit mysl člověka velmi škodlivými dogmatickými beriérami blokujících dobré filozofování, a proto je i nadále moc doporučovat nebudu. I když ti analytici mají mnohdy zajímavé postřehy, to je svatá pravda. A nebo je budu doporučovat s dodatkem přejatým od Vás: “Chce to méně věřit a více přemýšlet”.
A stejně jako Vy zakončím i já citátem, kterým se s Vámi rozloučím. Je z včerejšího filmu “Hrabě Monte Christo”, s výborným Caviezelem v hlavní roli:). Z rozmluvy mezi ním a jedním starým spoluvězněm-knězem:
Abbé: Až budete na svobodě, nesmíte spáchat zločin, za který jste (nespravedlivě) vězněn. “Má je pomsta”, praví Bůh.
MCh: Jenže já v Boha nevěřím.
Abbé: Ale On věří ve vás.
Díky za trpělivost a přeji vše dobré Vám i jiným.
S upřímným pozdravem LN
P.S.: Ale v tom, že je má víra “břídilská”, máte naprostou pravdu. Snad to jednou bude lepší.:)
Už to tady déle čtu, tak taky zase něco napíšu. Při čtení příspěvků pana Klímy si nemohu nevzpomenout na citát (míním tím, že někoho citoval, ale už nevím koho) od jednoho z našich biskupů (Jednota bratská): Filozofie je systematické matení pojmů za tím účelem vymyšlených. Čímž vůbec nechci shazovat pana Klímu jako takového. Mě ta cesta přez všechny možné filozofie k Bohu trvala několik desítek let. Ovšem rozhodně se nehodlám vracet. Zatím se všichni mějte.
Pane Klíma, je vidět, že historii znáte pouze z hodin dějepisu. Křesťanství, alespoň ve své západní části, vneslo do morálky společnosti zásadní průlom. Panovník již nebyl všemocný, ale musel se zodpovídat bohu. Přístup k jedinci jako k božímu stvoření se zásadně změnil. Srovnávat křesťanský svět s asyrskými a egyptskými despociemi či s antickým světem, kde utrácení lidského života bylo zdrojem zábavy, může být opravdu jen produktem našeho školství. A poté tvrdit: ?Křesťanský ideologický absolutismus se směle vyrovná nacistickému či komunistickému.” Tak tomu říkám nehoráznost.
Jak tak sleduji “názory a připomínky” lze si mnohokrát vyměnit své názory s jinými, ale fakticky nezměnit ve svém pohledu vůbec nic. Snad jen, že si mohu vytvořit osobní postoj k danému člověku.
Pane Klímo, nevím k čemu je srovnávat filozofický pohled na svět (tj. pitvání se ve svém vlastním světě, kde si můžete vytvořit jakékoliv objektivní pravdy) se skutečným světem tj. takovým, kde se stejně vše řídí podle Boha? Naopak si myslím, že každá myšlenka na Boha je od něj, a není to výplod mysli člověka (jako zkoumání sebe sama). Ke poznání patří víra, bez ní to nejde, ale na to bude v očistci dost a dost času.
.
Ach bože! K čemu vy křesťané ještě člověka nedonutíte. Nechtěl jsem už do této diskuze nikdy více zasahovat, když se tu z toho stává místečko pro diskuzi nad romantickými příběhy ála Harlequin o lásce k Bohu a andělům, ale špatná interpretace Wittgensteina, tak jak ji podal pan Frišo mne k tomu donutila.
Wittgenstein se v mnohém inspiroval u jiných filosofů. Sv. Tomáš Akvinský či sv. Augustin byli mezi nimy. Jako úvod do knihy “Filosofická zkoumání” dal citaci právě z Augustina. To ale neznamená, že sám věřil v boha takovým neznabožským a břídilským způsobem jako to děláte vy, Oslík, Nosek a ostatní členové gangu “Závisláků”. To jsou jen takové sametové příběhy z červené knihovny.
“hranice slov sú hranicami môjho sveta.” je citace z jeho díla “Tractatus logico-filosoficus”. V díle “Filosofická zkoumání” se však jeho myšlení značně mění a rozvíjí. Všem “závislákům” doporučuji přečíst obě výše zmíněné knihy, včetně nějaké knihy o jazykové filosofii a logickém pozitivismu. To už jsem vám však doporučil dříve. Je to ale těžší čtení než Lewisovi Letopisy Narnie, chce to méně věřit a více přemýšlet.
Jinak dle mého názoru nelze slovy ani myšlením postihnout nic co by mohlo mít “božské” či “nadlidské (spíše mimo lidský svět)” atributy. Každá myšlenka či představa boha je nutně antropomorfická, tendenční a nepravdivá. To ale neznamená, že by člověk nemohl pociťovat právě to o čem se nedá mluvit. Na závěr svého snažení vyléčit vás z falešného vnímání světa i boha připojuji poslední větu z Wittgensteinova “Traktátu”:
“7.O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.”
Přeji příjemné čtení a prozření. Nashledanou.