Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
Záchody a sprchy budou i nadále rozděleny podle pohlaví, jak jsou lidé zvyklí… Nyní bude přestupkem, pokud někdo použije určité toalety, které neodpovídají jeho...
Minulý týden norská Rada pro vyšetřování ve zdravotnictví (nezávislá státní organizace, zabývající se problémy ve zdravotnictví a sociální péči) oznámila, že reviduje stávající pokyny...
Přes čtyřicet chicagských pomníků je v ohrožení. Chicagská městská komise po několikaměsíčním zkoumání vytvořila seznam 41 z celkem pěti set městských pomníků, o jejichž...
to VO: Komunismus, nacismus i křesťanství či islám se navzájem nenávidí, podobně jako jiné absolutistické ideologie. Jsou si ale velice podobné prostředky, které užívají, hierarchií a stavbou. To, že se katolická církev ve dvacátém století neúčastnila žádného velkého vraždění, tak jak to s chutí dělala ve všech stoletích minulých, nebylo známkou její dobroty, ale spíše slabosti a nemohoucnosti. Tou však netrpěly nové ideologie jako nacismus či komunismus.
Těžko mohu tvrdit, že komunistická ideologie je správná, protože je v opozici k nacismu či naopak. Stejně tak není křesťanství správné, proto že bylo v opozici k nacismu a komunismu.
Satanismus není antiteistický a nejsem si jist, jestli vůbec můžeme mluvit seriózně o nějakém satanistickém náboženství. Satanismus vychází z křesťanské symboliky a mystiky, převrací ji ale naruby (obrácený kříž, Antibible, antidesatero apod.)
Nemám nic proti etickým náboženstvím (na druhou stranu je také nevychvaluji), jako je buddhismus (myslím tím opravdový buddhismus a ne máhajánovské a jiné dekadentní formy) nebo některá čínská náboženství, která však nejsou založena na přílišném dogmatizování, které je navíc ještě transcendentně pojištěno proti případným změnám (jako křesťanství či islám).
Podľa mňa pán Klíma, je to jedine nezmysel a nie konzeravtivizmus… skutočný konzervatvizmus je stálym odovdzávaním tradície od Abraháma až po dnešok v politickom poriadku zabezpečenom transcendetne… osvietenstvo je poblúdilý gnostický nezmysel zameraný smerom do utópie, preto nutne revolučný, anti-konzervatívny
Jiří Klíma: “Stejně tak snaha o prosazení zmínky o křesťanských hodnotách do evropské ústavy- jako kdyby nestačily hodnoty lidské.”
Ony by stačily (podle mne naprosto!), kdyby tam byly. Tedy ony tam i některé jsou, ale které, jak vybrané, jak formulované, jak zdůrazněné?
Zatímco “rovnost pohlaví” se tam zdůrazňuje na pěti místech, na “právo na život” se zapomnělo jaksi úplně, na “svobodu vyznání” rovněž.
Jde o správnou hierarchii lidských práv a opomenutí některých z nejzákladnějších. TO JE PROBLÉM!
Jinak, můžete předpokládat, že by zmínka o Bohu v euroústavě byla nedemokratická. Těžko však popřete, že Buttiglioneho odmítli potvrdit ve funkci na základě toho, že je katolík, který si dovolil vyznávat nauku Církve – velice jemným způsobem, mimochodem.
(Ale takto to bylo u těch prvokřesťanských mučedníků často také… to nebyli žádní fanatici, lidé jako sv. Anežka Římská. Oni nekřičeli. Prostě jenom odmítli přísahat na génia císaře apod. Nikdo tehdy nechápal, proč je trápí takový “detail”.)
V roce 1984 piblikoval P. Richard John Neuhaus (tehdy ještě luterský pastor, dnes katolický kněz) knihu:
The Naked Public Square: Religion and Democracy in America
Vloni k tomu bylo malé symposium “NPP po 20 letech”, texty (různé názory) z něho jsou k dispozici na výše uvedené adrese.
Shrnuto: “Stát a náboženství se musí respektovat, nikoliv však splynout. Je to složité téma, které není snadné rozplést. Jisté je jen to, že obě nabízející se krajnosti jsou špatné.”
Toto je zajímavé – mluví o tom, že si moderní konzervativci často říkají “Bůh je mrtev, ale nikomu to neříkejte.”:
“Their message is simple: “God is dead-but don´t spread it around.”
Má hodně pravdy, pokud jde o jisté lidi, jisté skupiny zejména mezi protestantskými a judaistickými “neocons”. Ano, oni vidí plody radikálního liberalismu, vidí, že nejsou dobré, a hledají nápravu v příklonu k religiózním hodnotám. To je racionální, solidní, poctivý postoj, který navíc mnoho z nich přiblížil k víře. (Krásný příklad, i když ne zcela typický, je Paul Johnson. Příklad z naší země – též ne zcela typický – by snad mohl být Roman Joch.
To je v pořádku: Nazřeli svůj omyl, uznávají ho a pokoušejí se ho napravit.
Scruton se ovšem zásadně mýlí v tom, že to staví do opozice k osvícenství. Protože pokud bychom měli vyjádřit dejme tomu osvícenství pěti nejtypičtějšími výroky, tento by mezi nimi jistě nechyběl. Je to naopak TYPICKÝ osvícenský slogan.
Další velký Scrutonův problém a problém neocons obecně je jejich protestantské zázemí, které je nutí žít v napětí a trochu v rozporech. On totiž protestantismus a osvícenství spolu hodně souvisí, jsou součástí téhož dlouhodobého procesu – těžko říci, co je příčinou čeho. Snad nominalismus je předchůdcem obého.
Za sebe a za katolíky, které znám zblízka, musím říci, že:
1. Věřím v osobního Boha a v Božího Syna Ježíše Krista, Pána všech lidí (i těch, co s tím nesouhlasí), podle celého kréda Církve.
2. Vidím, že tato víra je schopna (a byla schopna i v minulosti) vyslovovat výroky (včetně předpovědí), které jsou v mimořádném souladu s pozorováním sociálního vývoje.
3. To mi zpětně potvrzuje pravdivost víry, ale V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ tím není podmíněna ona víra. Ta je primární.
(Podotýkám: Obrátil jsem se z dospělosti z radikálního ateismu.)
Komunismus a nacismus byly antikřesťanské ideologie, což je zřejmé z jejich slov, spisů i činů. A to neobyčejně markantně. Samozřejmě měly nějaké známky náboženství, jako je má každá ideologie, každé velké sociální hnutí, každá diktatura absolutizující stát apod.
Můžete ateismus považovat za náboženství, pak budete poněkud ve slovním rozporu, ale když si uvědomíte, že většina forem budhismu je též ateistická, a že satanismus je antiteistický a obojí bývá běžně považováno za náboženství, není to zase takové faux pas.
Proč měli nacisté na opascích “Gott mit uns”? Snad ze stejného důvodu, proč (ti nejtvrdší) satanisté na černých mších zpívají (pochopitelně pozměněný) gregoriánský chorál a používají konsekrované hostie ukradené v katolických kostelích (donedávna se prodávaly na eBay).
Dřív se tomu říkalo “ďábel – opice Boží”.
Musíte to citovat celé. Hitler mluvil ne pouze o “prozřetelnosti”, ale o “prozřetelnosti dějin”, čím myslel… víte co, že ano? No jasně, Hegelova ducha dějin (“zeitgeist”). Jistě, používal částečně náboženskou terminologii, ale k té ústava EU taky nemá daleko. Rozhodně k ní neměly daleko např. některé projevy Giscard dEstainga, pokud si matně vzpomínám… Ale to nebylo náboženství směřované k Bohu, ale k “duchu dějin”, “duchu národa”… a samozřejmě hlavně k osobě Vůdce.
Takových výroků najdete v dějinách ateismu – který vznikl jako radikální věroučný a velice silně dogmatický proud a v některých svých představitelích jím zůstal dodnes – spoustu.
pto pana Friša: Konzervatimus s lidskou tváří, je ten, který je racionálně ospravedlnitelný a neodporuje liberální morálce (neuznává křesťanská, islámská ani jiná pseudodogmata). Vychází z filosofie osvícentství. Je to ten, který drží krok s moderní vědou a logikou a dokáže být důstojným protikladem jiným ideologiím.
Křesťanská výprava v dnešní době znamená to, že npř. Pat Robertson chce v americe zavést povinné modlení, do vládních funkcí by nabíral pouze křesťany a židy apod. Stejně tak snaha o prosazení zmínky o křesťanských hodnotách do evropské ústavy- jako kdyby nestačily hodnoty lidské.
Tady je esej s názvem “godless conservatism” od Rogera Scrutona, tak si ho přečtěte pane Oslík (ve vašem případě se dá mluvit o nomen omen).
Mimochodem, pokud myslíte komunistický a nacistický režim, nejsem si jist jestli byly oba ateistické.
Adolf Hitler často mluvil o “Prozřetelnosti” a němečtí vojáci chodili do bitev s pásky, na kterých bylo motto těch nejbrutálnějších organizací v historii “Gott mit uns”. Fašistické a nacistické režimy byly také často podporovány katolickou církví.
A komunismus, podle známého liberálně konzervativního filosofa Raymonda Arona jde jen o zesvětštělé náboženství, můžeme říci zesvětštělé křesťanství. Navenek sice náboženství potírá, ale přejímá mnohé jeho znaky.
to VO: Komunismus, nacismus i křesťanství či islám se navzájem nenávidí, podobně jako jiné absolutistické ideologie. Jsou si ale velice podobné prostředky, které užívají, hierarchií a stavbou. To, že se katolická církev ve dvacátém století neúčastnila žádného velkého vraždění, tak jak to s chutí dělala ve všech stoletích minulých, nebylo známkou její dobroty, ale spíše slabosti a nemohoucnosti. Tou však netrpěly nové ideologie jako nacismus či komunismus.
Těžko mohu tvrdit, že komunistická ideologie je správná, protože je v opozici k nacismu či naopak. Stejně tak není křesťanství správné, proto že bylo v opozici k nacismu a komunismu.
Satanismus není antiteistický a nejsem si jist, jestli vůbec můžeme mluvit seriózně o nějakém satanistickém náboženství. Satanismus vychází z křesťanské symboliky a mystiky, převrací ji ale naruby (obrácený kříž, Antibible, antidesatero apod.)
Nemám nic proti etickým náboženstvím (na druhou stranu je také nevychvaluji), jako je buddhismus (myslím tím opravdový buddhismus a ne máhajánovské a jiné dekadentní formy) nebo některá čínská náboženství, která však nejsou založena na přílišném dogmatizování, které je navíc ještě transcendentně pojištěno proti případným změnám (jako křesťanství či islám).
Ozaj, liberálne morálka, to nie je oxymoron? alebo je to čistá dialektika?
Podľa mňa pán Klíma, je to jedine nezmysel a nie konzeravtivizmus… skutočný konzervatvizmus je stálym odovdzávaním tradície od Abraháma až po dnešok v politickom poriadku zabezpečenom transcendetne… osvietenstvo je poblúdilý gnostický nezmysel zameraný smerom do utópie, preto nutne revolučný, anti-konzervatívny
Jiří Klíma: “Stejně tak snaha o prosazení zmínky o křesťanských hodnotách do evropské ústavy- jako kdyby nestačily hodnoty lidské.”
Ony by stačily (podle mne naprosto!), kdyby tam byly. Tedy ony tam i některé jsou, ale které, jak vybrané, jak formulované, jak zdůrazněné?
Zatímco “rovnost pohlaví” se tam zdůrazňuje na pěti místech, na “právo na život” se zapomnělo jaksi úplně, na “svobodu vyznání” rovněž.
Jde o správnou hierarchii lidských práv a opomenutí některých z nejzákladnějších. TO JE PROBLÉM!
Jinak, můžete předpokládat, že by zmínka o Bohu v euroústavě byla nedemokratická. Těžko však popřete, že Buttiglioneho odmítli potvrdit ve funkci na základě toho, že je katolík, který si dovolil vyznávat nauku Církve – velice jemným způsobem, mimochodem.
(Ale takto to bylo u těch prvokřesťanských mučedníků často také… to nebyli žádní fanatici, lidé jako sv. Anežka Římská. Oni nekřičeli. Prostě jenom odmítli přísahat na génia císaře apod. Nikdo tehdy nechápal, proč je trápí takový “detail”.)
Malý sborník k tématu “konzervatismus a politika”, který vám doporučuji k přečtení:
http://www.firstthings.com/ftissues/ft0411/symposium.html
V roce 1984 piblikoval P. Richard John Neuhaus (tehdy ještě luterský pastor, dnes katolický kněz) knihu:
The Naked Public Square: Religion and Democracy in America
Vloni k tomu bylo malé symposium “NPP po 20 letech”, texty (různé názory) z něho jsou k dispozici na výše uvedené adrese.
Shrnuto: “Stát a náboženství se musí respektovat, nikoliv však splynout. Je to složité téma, které není snadné rozplést. Jisté je jen to, že obě nabízející se krajnosti jsou špatné.”
Mělo být samozřejmě “obrátil jsem se v dospělosti”, ne “z dospělosti”.
Jako věřící jsem samozřejmě dospělejší, než jako nevěřící. Víra je bezpečnou (vlastně možná vůbec tou nejspolehlivější) známkou lidské zralosti.
I když sama o sobě nestačí (já například jsem jinak dosti nezralý, to přiznávám
a taky sama může být více či méně dospělá.
Plně dospělý člověk je ten, kdo má dospělou víru, naději a lásku – teologické ctnosti. Takový člověk je pak to, čemu říkáme “svatý”.
Tak už jsem toho Scrutona četl, díky za odkaz.
Toto je zajímavé – mluví o tom, že si moderní konzervativci často říkají “Bůh je mrtev, ale nikomu to neříkejte.”:
“Their message is simple: “God is dead-but don´t spread it around.”
Má hodně pravdy, pokud jde o jisté lidi, jisté skupiny zejména mezi protestantskými a judaistickými “neocons”. Ano, oni vidí plody radikálního liberalismu, vidí, že nejsou dobré, a hledají nápravu v příklonu k religiózním hodnotám. To je racionální, solidní, poctivý postoj, který navíc mnoho z nich přiblížil k víře. (Krásný příklad, i když ne zcela typický, je Paul Johnson. Příklad z naší země – též ne zcela typický – by snad mohl být Roman Joch.
To je v pořádku: Nazřeli svůj omyl, uznávají ho a pokoušejí se ho napravit.
Scruton se ovšem zásadně mýlí v tom, že to staví do opozice k osvícenství. Protože pokud bychom měli vyjádřit dejme tomu osvícenství pěti nejtypičtějšími výroky, tento by mezi nimi jistě nechyběl. Je to naopak TYPICKÝ osvícenský slogan.
Další velký Scrutonův problém a problém neocons obecně je jejich protestantské zázemí, které je nutí žít v napětí a trochu v rozporech. On totiž protestantismus a osvícenství spolu hodně souvisí, jsou součástí téhož dlouhodobého procesu – těžko říci, co je příčinou čeho. Snad nominalismus je předchůdcem obého.
Za sebe a za katolíky, které znám zblízka, musím říci, že:
1. Věřím v osobního Boha a v Božího Syna Ježíše Krista, Pána všech lidí (i těch, co s tím nesouhlasí), podle celého kréda Církve.
2. Vidím, že tato víra je schopna (a byla schopna i v minulosti) vyslovovat výroky (včetně předpovědí), které jsou v mimořádném souladu s pozorováním sociálního vývoje.
3. To mi zpětně potvrzuje pravdivost víry, ale V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ tím není podmíněna ona víra. Ta je primární.
(Podotýkám: Obrátil jsem se z dospělosti z radikálního ateismu.)
Komunismus a nacismus byly antikřesťanské ideologie, což je zřejmé z jejich slov, spisů i činů. A to neobyčejně markantně. Samozřejmě měly nějaké známky náboženství, jako je má každá ideologie, každé velké sociální hnutí, každá diktatura absolutizující stát apod.
Můžete ateismus považovat za náboženství, pak budete poněkud ve slovním rozporu, ale když si uvědomíte, že většina forem budhismu je též ateistická, a že satanismus je antiteistický a obojí bývá běžně považováno za náboženství, není to zase takové faux pas.
Proč měli nacisté na opascích “Gott mit uns”? Snad ze stejného důvodu, proč (ti nejtvrdší) satanisté na černých mších zpívají (pochopitelně pozměněný) gregoriánský chorál a používají konsekrované hostie ukradené v katolických kostelích (donedávna se prodávaly na eBay).
Dřív se tomu říkalo “ďábel – opice Boží”.
Musíte to citovat celé. Hitler mluvil ne pouze o “prozřetelnosti”, ale o “prozřetelnosti dějin”, čím myslel… víte co, že ano? No jasně, Hegelova ducha dějin (“zeitgeist”). Jistě, používal částečně náboženskou terminologii, ale k té ústava EU taky nemá daleko. Rozhodně k ní neměly daleko např. některé projevy Giscard dEstainga, pokud si matně vzpomínám… Ale to nebylo náboženství směřované k Bohu, ale k “duchu dějin”, “duchu národa”… a samozřejmě hlavně k osobě Vůdce.
Takových výroků najdete v dějinách ateismu – který vznikl jako radikální věroučný a velice silně dogmatický proud a v některých svých představitelích jím zůstal dodnes – spoustu.
pto pana Friša: Konzervatimus s lidskou tváří, je ten, který je racionálně ospravedlnitelný a neodporuje liberální morálce (neuznává křesťanská, islámská ani jiná pseudodogmata). Vychází z filosofie osvícentství. Je to ten, který drží krok s moderní vědou a logikou a dokáže být důstojným protikladem jiným ideologiím.
Křesťanská výprava v dnešní době znamená to, že npř. Pat Robertson chce v americe zavést povinné modlení, do vládních funkcí by nabíral pouze křesťany a židy apod. Stejně tak snaha o prosazení zmínky o křesťanských hodnotách do evropské ústavy- jako kdyby nestačily hodnoty lidské.
http://www.lrainc.com/swtaboo/library/scruton1.html
Tady je esej s názvem “godless conservatism” od Rogera Scrutona, tak si ho přečtěte pane Oslík (ve vašem případě se dá mluvit o nomen omen).
Mimochodem, pokud myslíte komunistický a nacistický režim, nejsem si jist jestli byly oba ateistické.
Adolf Hitler často mluvil o “Prozřetelnosti” a němečtí vojáci chodili do bitev s pásky, na kterých bylo motto těch nejbrutálnějších organizací v historii “Gott mit uns”. Fašistické a nacistické režimy byly také často podporovány katolickou církví.
A komunismus, podle známého liberálně konzervativního filosofa Raymonda Arona jde jen o zesvětštělé náboženství, můžeme říci zesvětštělé křesťanství. Navenek sice náboženství potírá, ale přejímá mnohé jeho znaky.