Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
Záchody a sprchy budou i nadále rozděleny podle pohlaví, jak jsou lidé zvyklí… Nyní bude přestupkem, pokud někdo použije určité toalety, které neodpovídají jeho...
Minulý týden norská Rada pro vyšetřování ve zdravotnictví (nezávislá státní organizace, zabývající se problémy ve zdravotnictví a sociální péči) oznámila, že reviduje stávající pokyny...
Přes čtyřicet chicagských pomníků je v ohrožení. Chicagská městská komise po několikaměsíčním zkoumání vytvořila seznam 41 z celkem pěti set městských pomníků, o jejichž...
Ad morálka: proč myslíte, že morálka je na světě jen jedna? Pokud vím, tak různé lidské komunity v historii přijímaly hodně odlišné morální kodexy. Ne všechny vedly k jejich prosperitě a mnoho lidských komunit vymřelo, samozřejmě. Určité základné tendence měly společné – ovšem to jsou právě ty, které lze evolučně vysvětlit prostředky jako je kybernetika, teorie her nebo obecné fyzikální, chemické a biologické zákony.
A pokud do “morálek” zahrnujete i etologii jiných druhů než člověka (o čemž svědčí vaše poznámka o moři druhů), pak je tento stav ještě jasnější.
Morálky mezi sebou samozřejmě soupeří, stačí se podívat kolem sebe. proč by podle vás měla evolučně u lidí (se složitými mozky a chováním) vyhrát morálka kolektivního hmyzu? Vždyť by to vedlo k redukci tvůrčí energie lidí, která se přece projevuje i v inovacích, jejichž důsledkěm je i větší vojenská síla!
Mimochodem, sociální utopie jsou obvykle morálně velmi rigidní, většinou mají tendenci spíše člověku partnera přidělovat bez možnosti tuto vazbu zrušit, sexuální vztahy, plození apod. přikazovat nebo zakazovat “shora”.
A odkud prosím vás máte, že zvířata jsou promiskuitní? Obecně vzato, sexuální aktivity nehrají u živočišných druhů ve většině jejich života takovou roli jako u lidí, omezují se na velmi omezený časový úsek v roce – výjimkou jsou skoro jen ta zvířata, která žijí s lidmi, tedy domestikovaná. U mnoha živočišných druhů se mohou rozmnožovat (a sexuálně stýkat) pouze určití vybraní jedinci – vybraní buď geneticky přírodou, jako u kolektivního hmyzu, nebo sociálně a svou fyzickou silou – mj. jeleni, mnoho druhů opic apod. Ostatní jsou donuceni k “celibátu”.
Každá morálka vzniká v určitém čase a prostoru, přizpůsobuje se jim a snaží se posléze přizpůsobovat jejich změnách. U zvířat (ke morálce říkáme etologie) pak musí činit bez pomoci rozumu, který zvířata nemají (aspoň ne v našem smyslu). Když se morálka nepřizpůsobí, druh vymře. Lidé nemusí jít do těchto úprav morálky úplně naslepo, protože mají (omezený) rozum – mají proto větší šanci přežít, rychleji a lépe se přizpůsobit. (Jsou ovšem zvířata s vysokou mírou tolerance vůči podmínkám, která se nemusí příliš přizpůsobovat a přesto leccos přežijí – jako např. švábi.)
Zaujalo mě, jak jste psal, že darwinismus nic nevysvětluje, na rozdíl od náboženského pohledu. Zvláštní, já měl vždy opačný pocit: že např. teorie stvoření nic nevysvětluje, nic neříká – co a jak se dělo, jak to je propojeno se současnými fyzikálními, chemickými či biologickými zákony a fakty pozorovatelnými ve světě, apod. Typický příklad je třeba oko: kreacionistická publikace se bude rozplývat nad jeho dokonalostí, vedle bude obrázek hodin apod. Kdežto v evoluční publikaci najdete vysvětlení, proč jsou oční nervy konstruovány zdánlivě nesmyslně naruby (původ ze světločivných buněk) apod., tedy jak a proč oko vzniklo.
Náboženský pohled se spokojí s pojmem hříchu a zásadní nevysvětlitelností zla, a ponechá zcela stranou otázku proč? (tedy např. proč byla Satanova pýcha či Evina neposlušnost silnější než jejich poslušnost?), v evolučních publikacích najdete analýzu příkladů, jak lidé jednají, i s přesným vysvětlením – by co víc, evoluční knihy postupují tak (např. Robert Wright), že zformulují tezi, na jejím základě nějakou netriviální a v principu “schopnou vyvrácení” (tedy: vědeckou) hypotézu a ptají se: opravdu to tak je. A vychází jim to. Nemluvě o tom, že mohou dost pravděpodobně předpovědět vývoj určitých věcí a jevů, a to dosti konkrétně a ze srozumitelných důvodů.
Netvrdím, že redukcionisté mají úplnou pravdu, ale jejich výsledky by se měly respektovat tam, kde pravdu mají.
Ad potraty: Vaše informace jsou zřejmě pravdivé, ale nemyslím, že vyvrací mé či že je na jejich základě možné tvrdit, že komunisté podporovali potraty. Pod podporou si představuji něco aktivního, preferenci či aspoň naprosté zrovnoprávnění určitého postupu s jinými, a k tomu ani u rozvodů, natož u potratů nedošlo: byla pouze povoleny, ale jak jsem psal, nijak doporučovány (v ideologickém či kolturním spektru v komunistických zemích), rozhodně nelze říci, že by celková ideologicko-kulturní atmosféra komunistických zemí vůbec neházela ženám, které se pro potrat rozhodly, klacky pod nohy.
Ad kompetence jednotlivých států v USA: takže když chtěla žena podstoupit potrat, odjela prostě do státu, kde byl povolen? Něco jako dnes herny v USA? To ale přece muselo vést jen ke zvýšení výdajů a větším ziskům dopravců…
Potraty jako první v Evropě zlegalizoval Lenin. Bylo to vůbec jedno z prvních jeho opatření po tom, co se dostal k moci. Prakticky ve všech socialistických zemích byly potraty legalizovány dříve, než v první demokratické zemi!
Většinou byly schvalovány komisí, to je pravda. Taky je pravda, že Stalin, protože potřeboval vojáky, potraty zase zakázal a opět je v Rusku povolil Chruščov.
Máloco má tak jasně a nezpochybnitelně totalitní původ, jako potraty.
První evropská země, kde byly legální – Rusko. Druhá – nacistické Německo – ovšem jenom pro “podřadné rasy”, árijská Němka mohla za potrat dostat naopak trest smrti.
Dokonce v USA byly potraty legalizovány mimodemokratickou cestou – rozhodnutím soudu v roce 1973, který “nalezl” právo na potrat v ústavě. Nemusím snad dodávat, že nikoho z autorů ústavy by ani ve snu nenapadlo, že by v ústavě v budoucnosti někdo mohl nalézt takové nesmyslné “právo”.
Samozřejmě, předtím nebyly potraty všude v USA ilegální. Bylo to v kompetenci jednotlivých států. Po rozhodnutí soudu byly “násilím” zlegalizovány ve všech státech Unie. To slůvko “násilím” jsem dal do uvozovek, protože to bylo samozřejmě legitimní, soudní cestou. Ale bez násilí se to neobešlo. Za první tři roky po tomto rozhodnutí bylo v USA při různých demonstracích (občas pravda mírně násilných, ale nesrovnatelně s dnešními protesty anarchistů proti MMF apod.) zatčeno 50 000 prolife aktivistů, což je 10x víc, než za celé dějiny boje proti utlačování černochů v USA.
A to ani nemluvím o dezinformačních kampaních, o naprostých lžích, kdy se počty údajných “ilegálních potratů” násobily deseti – jak to někteří bývalí propotratoví aktivisté přiznali – apod.
Zkrátka… mluvit v souvislosti s legálními potraty o demokracii je třeba velmi opatrně a důkladně si to rozmyslet. Vždycky kolem toho bylo hodně špíny.
Pokusím se zběžně ukázat, jak absurdní je oblíbené líčení morálky jako produktu specifické “morální evoluce”.
Jak jsem napsal, redukcionisté se ani tak nesnaží vysvětlovat jevy, spíše mají své kostičky, své předem vytvořené teorie, které se snaží aplikovat v nových vzrušujících oblastech.
Jednou takovou prvotřídní, geniální, fotogenickou, vysoce emocionálně nabitou univerzální rudou kostičkou lego s osmi puntíky je EVOLUCE. Super slovo, zvláště vhodné ke strašení křesťanů. Viděl jste pohádku “Princové jsou na draka?” Každý postmoderní křesťan, když zaslechne zaklínadlo “evoluce”, se zachová jako ten dračí posel, když zaslechl slovo “Honza”… celý se smrskne, zpopelaví a s neustálými úklonami se předkládáním darů se pozpátku odplíží z místnosti.
Takže když Darwin vysvětlil evolucí původ a vývoj druhů, proč jí nevysvětlit původ a vývoj morálky?
Jenomže je tady drobný detail: Tvrdíte, že morálka je jedna, na celém světě plus mínus stejná ne? Takže asi máme taky jeden živočišný druh, že ano? Nebo několik málo, velmi podobných… Taky ne?
Vidíte? Evoluce je oužita jak k vysvětlení toho, že je móóóóře různých druhů, tak k vysvětlení toho, že je jedna společná morálka. Něco nám tu nesedí. Zřejmě to jsou tedy dva různé druhy evoluce, které se projevují… přesně opačně. Hm, já bych tedy raději tyto dva přesně opačně se projevující procesy – jeden divergentně a druhý konvergentně – nazval jinak. Bylo by to poctivější.
Kdyby morálka vznikla evolučně, nejspíš by existoval deseti tisíc velmi odlišných morálek, ne? A ty by soupeřily mezi sebou o přežití, jak mezi sebou soupeří národy. A přežila by ta naše, humání??? No, nevím… možná by spíš přežila nějaká vojenská morálka, morálka otroků, dokonalých vojáků, morálka úlu, mraveniště, nemyslíte? Nebyl by takový národ – jehož celé morální krédo by se redukovalo na absolutní poslušnost vůdci – evolučně ve výhodě? Mnoho myslitelů si myslí, že ano… nemyslím si to já, myslel si to Platón, Saint-Simon, Marx, Hitler… no ano, myslí si to přesně ta myšlenková škola, která tvrdí, že morálka je produkt evoluce.
Všechny sociální utopie, počínaje tou Platónovou, líčí více či méně vojenské, proorganizované státy, ve kterýxh žijí “noví lidé”, nezatížení tradiční morálkou.
(Mimochodem, víte, co udělal Lenin jako jedny z prvních opatření poté, co se dostal k moci? Legalizoval potraty a rozvody.)
Takže tady máme druhý rozpor: Právě ti myslitelé, kteří tvrdí, že dnešní morálka vznikla nutně jako ideální konstrukt pro přežití, ji nejvíce chtějí změnit.
A víte jak ji chtějí změnit? Chtějí ji “evolučně vrátit zpátky”! Kdyby jen na úroveň tlupy opic… Na úroveň mravenců!
Nejlépe je to vidět na morálních pravidlech regulujících sex. Zvířata jsou naprosto promiskuitní, lidé byli polygamní, dnes jsou většinou monogamní. Člověk by čekal, že jako další vývojový krok se bude propagovat celibát, aspoň pro část lidí. Nebo přísnější monogamie, bez možnosti rozvodu. Ale ne! Tito myslitelé chtějí zase vrátit naprostou promiskuitu.
(Teď mi jistě někdo namítne, že některá zvířata jsou skoro monogamní, tak na to raději zareaguji rovnou, i když je to pro naši diskuzi nepodstatné: Každý neredukcionista ví, že skoro ze všeho skoro vždycky existují výjimky. Tak samozřejmě některá zvířata se někdy chovají podobně jako lidé a naopak. To je v pořádku a není to divné. Divné by bylo, kdyby se to nedělo.)
Rozumíte? Evoluce nemůže vysvětlit zároveň divergenci druhů a konvergenci morálky. Minimálně jedno z toho je nelegitimní použití této “kostičky”. A kromě toho právě ti, co tvrdí, že může, ve druhé větě tvrdí, že se spletla, a že se morálka musí změnit.
Tuhle teorii o evolučním původu morálky proto vidím někde mezi astrologií a marxismem-leninismem – jako pavědu. Nemám k ní vůbec žádný respekt.
Nenapsal jsem všechno, co se dalo napsat. Končím, málo času… Zatím nashle.
Nenapsal jsem, že “morálka je společenský konstrukt”. Napsal jsem toto:
“Nikdo přece nepopírá, že morálka pomáhá přežít. Nebo že vznikla – v nějaké své aktuální formulaci, třeba v podobě nějakého zákoníku – za pomoci lidského rozumu.”
Je třeba formulovat precizně a opatrně. Když napíšete “morálka je společenský konstrukt”, většina lidí to bude číst se slůvkem “jenom”, i když tam to slůvko explicitně nezazní.
Hovořil jsem o konkrétním vyjádření morálky. Ve skutečnosti bych měl svůj výrok ještě dále upřesnit a doplnit, třeba “za pomoci rozumu osvíceného vírou”.
Rozum je nástroj, Boží dar, jiskřička Božského intelektu, věnovaná osobním Bohem člověku stvořenému k Boží podobě. To teď nechci dokazovat, jenom chci ukázat, že všechno, co lidé dělají jakožto lidé, s použitím své lidské přirozenosti, je nutně ovblivněno rozumem. Často hlavně rozumem. Není například možné, aby Mojžíš, Jeremiáš, Ezdráš, sv. Lukáš a další autoři Písma nepoužívali při této své práci rozum. Tedy výrok “Bible vznikla za pomoci lidského rozumu” je také absolutně pravdivý. A přitom vůbec neznamená, že by Bible byla POUZE lidský konstrukt.
Pane Petrlo, popsal jste moje věty zcela správně. Napsal jsme je proto, abych se dostal k jádru věci jasným a zároveň pravdivým způsobem. Pak samozřejmě nezbývá nic jiného, než říkat (psát) triviality. Pokud souhlasíte s tím, že morálka je společenský konstrukt, pak je základní otázka skutečně ta, kterou jste položil “Vznikla morálka – v různých kulturách disponující podobnými prvky, ale i nezanedbatelnými odlišnostmi – jako nutný a výhradní produkt jakési sociální evoluce? Tj. je morálka produktem nějakého nutně existujícího “matematického” mechanismu a pouze tohoto mechanismu?” Na tu jste ale neodpověděl. Podle mne je morálka sociálním konstruktem a nikoli zjevenou pravdou, předanou bohem.
RM: “… se drtivá většina vědců shoduje na tom, že modely chování jak jednolivců, tak celých společenstev, vytvářejí sociální mechanismy, které jim pomáhají přežít.”
To mi připadá jako truismus, jednoduše zcela triviálně zřejmý výrok. Jak by mohli jednotlivci nebo sociální skupiny nevytvářet mechanismy, které jim pomáhají přežít? Kdyby neměli rozum, nemohli by takové mechanismy aktivně vytvářet, mohli by na nich pouze mít tak či onak účast. Pokud ale mají rozum a pokud je rozum něco užitečného, pak pochopitelně rozumná bytost – ať už sama nebo sdružená s dalšími rozumnými bytostmi ve skupině – musí tento rozum používat k vytváření postupů vhodných k přežití.
A pokud tento fakt nějaký vědec náhodou neuznává, je takový vědec s prominutím trouba. A když ho uznává, ještě to z něj nedělá vědce – svědčí to pouze o tom, že není úplný trouba, alespoň ne z tohoto důvodu.
Tento evidentní fakt ještě sám o sobě nemá žádnou relevanci vzhledem k mravnímu řádu, náboženství a podobným otázkám.
RM: “Takovým mechanismem je podle mého názoru i morálka.”
Morálka je určitě mechanismus pomáhající přežít lidskému společenství.
To je opět konstatování evidentního faktu zřejmého z pozorování.
Jenomže to pořád ještě nejsme na úrovni nějakého hlubokého myšlení, pořád jsme na úrovni kavárenské konverzace a trivialit.
Nikdo přece nepopírá, že morálka pomáhá přežít. Nebo že vznikla – v nějaké své aktuální formulaci, třeba v podobě nějakého zákoníku – za pomoci lidského rozumu.
Otázka zní takto: Vznikla morálka – v různých kulturách disponující podobnými prvky, ale i nezanedbatelnými odlišnostmi – jako nutný a výhradní produkt jakési sociální evoluce? Tj. je morálka produktem nějakého nutně existujícího “matematického” mechanismu a pouze tohoto mechanismu?
RM: “To se nijak dramaticky neličí od tvrzení KL.”
Lorenz je jako všichni pozitivisté redukcionista. Tzn., že se nesnaží nalézat principy fungování věcí, ale že se snaží vysvětlovat několika jednoduchými předem danými principy (jejich sadu má hotovou, získanou z nějaké ideologie, a není ochoten ji měnit) všechno. Tj. má sadu kostiček a s těmi pracuje. Co z těch kostiček nejde poskládat… neexistuje. Pak se popírá evidence existence těch věcí, které nemají ten správný hranatý tvar, ale jsou třeba zaoblené. Klíčem je: Vystačit si s kostičkami. Kostičky jsou svaté.
Takže co tvrdí Lorenz a další antropologičtí redukcionisté, je vždycky nějaká podmnožina toho, co tvrdí neredukcionisté, například tomisté. Tedy: Objemově skoro nic z toho, co říká Lorenz apod., nejsou samy o sobě pitomosti, pitomostí je teprve to, co vždycky dodává. A to je obvykle v nějaké rafinované formulaci slůvko “JENOM”. On prostě vždycky část reality popíše, část ignoruje a prohlásí, že ta část, co popsal, vystihuje všechno. Důkazy o té druhé části popírá, někdy skoro legračním způsobem.
Bohužel je ta ignorovaná část dost často větší, než 50 % z celku reality. Zkrátka redukcionisté jsou ve výsledku dost často úplně mimo. Jednotlivé kousky jejich teorií vypadají hezky, ale často chybí nějaká klíčová komponenta.
To se týká třeba i darwinismu jako takového. Vypadá hezky, člověk, když ho studuje, má takový dobrý pocit, že všemu rozumí… že mu ani nedojde, že se vlastně nic nevysvětlilo. Jediný problém darwinismu je v tom, že nic nevysvětluje, žádnou těžkou otázku neřeší.
(Teď odbočím mimo vědeckou sféru: Podobně třeba převtělování, karma, koloběh životů a tyhle teorie… jsou super, že jo? Člověk o tom dumá a je mu blaze po těle, jak je to hezoučké… ani si nevšimne, že se vlastně nedozvěděl vůbec nic. Neexistuje žádná filosofická otázka, která by s převtělováním měla snazší řešení, než bez něho. Všechno se jenom komplikuje, vznikají nové otázky, odpovědi v těch teoriích nejsou žádné.)
Mám málo času, zatím nashle, pokračování někdy příště…
V jakém smyslu je podle vás přijetí pravdy nepohodlné? To by bylo snad pouze v případě, že by vám ta pravda slibovala MÉNĚ než to, v co věříte předtím, nikoliv VÍCE. Nebo jak to myslíte?
Ja si myslím, že to spolu súvisí, keď je Ježiš Boh, tak je platná aj kresťanská morálka… na druhej strane zväčša existujú racionálne argumenty pre platnosť kresťanskej morálky, rovnako ako existujú racinonálne argumenty pre to, že Ježiš je Boh…
napr. tvorba Lee Strobela, ktorý bol bývalým súdnym žurnalistom a celý Ježišov “prípad” vzal z tohoto hľadiska – čiže snažil sa o beyond a reasonable doubt, ale v každom prípade niektorí neuveria, ani keby sa mŕtvi vracali s hrobov, iným stačí osobná skúsenosť s Kristom, ľudia sú rôzni a často je prijatie pravdy príliš nepohodlné
Peter Frišo: Nejsem si jist, zda-li si rozumíme. Moje otázka zněla “Proč věřit zrovna křesťanské morálce, když všechna ostatní náboženství nabízejí velmi podobné vzorce chování:” Vaše odpověď byla “Protože Ježíš je bůh” a následovalo ještě podotknutí, že moje otázka byla špatně položena. Mně moje otázka přijde logická, takže se asi někde míjíme.
Ad morálka: proč myslíte, že morálka je na světě jen jedna? Pokud vím, tak různé lidské komunity v historii přijímaly hodně odlišné morální kodexy. Ne všechny vedly k jejich prosperitě a mnoho lidských komunit vymřelo, samozřejmě. Určité základné tendence měly společné – ovšem to jsou právě ty, které lze evolučně vysvětlit prostředky jako je kybernetika, teorie her nebo obecné fyzikální, chemické a biologické zákony.
A pokud do “morálek” zahrnujete i etologii jiných druhů než člověka (o čemž svědčí vaše poznámka o moři druhů), pak je tento stav ještě jasnější.
Morálky mezi sebou samozřejmě soupeří, stačí se podívat kolem sebe. proč by podle vás měla evolučně u lidí (se složitými mozky a chováním) vyhrát morálka kolektivního hmyzu? Vždyť by to vedlo k redukci tvůrčí energie lidí, která se přece projevuje i v inovacích, jejichž důsledkěm je i větší vojenská síla!
Mimochodem, sociální utopie jsou obvykle morálně velmi rigidní, většinou mají tendenci spíše člověku partnera přidělovat bez možnosti tuto vazbu zrušit, sexuální vztahy, plození apod. přikazovat nebo zakazovat “shora”.
A odkud prosím vás máte, že zvířata jsou promiskuitní? Obecně vzato, sexuální aktivity nehrají u živočišných druhů ve většině jejich života takovou roli jako u lidí, omezují se na velmi omezený časový úsek v roce – výjimkou jsou skoro jen ta zvířata, která žijí s lidmi, tedy domestikovaná. U mnoha živočišných druhů se mohou rozmnožovat (a sexuálně stýkat) pouze určití vybraní jedinci – vybraní buď geneticky přírodou, jako u kolektivního hmyzu, nebo sociálně a svou fyzickou silou – mj. jeleni, mnoho druhů opic apod. Ostatní jsou donuceni k “celibátu”.
Každá morálka vzniká v určitém čase a prostoru, přizpůsobuje se jim a snaží se posléze přizpůsobovat jejich změnách. U zvířat (ke morálce říkáme etologie) pak musí činit bez pomoci rozumu, který zvířata nemají (aspoň ne v našem smyslu). Když se morálka nepřizpůsobí, druh vymře. Lidé nemusí jít do těchto úprav morálky úplně naslepo, protože mají (omezený) rozum – mají proto větší šanci přežít, rychleji a lépe se přizpůsobit. (Jsou ovšem zvířata s vysokou mírou tolerance vůči podmínkám, která se nemusí příliš přizpůsobovat a přesto leccos přežijí – jako např. švábi.)
Zaujalo mě, jak jste psal, že darwinismus nic nevysvětluje, na rozdíl od náboženského pohledu. Zvláštní, já měl vždy opačný pocit: že např. teorie stvoření nic nevysvětluje, nic neříká – co a jak se dělo, jak to je propojeno se současnými fyzikálními, chemickými či biologickými zákony a fakty pozorovatelnými ve světě, apod. Typický příklad je třeba oko: kreacionistická publikace se bude rozplývat nad jeho dokonalostí, vedle bude obrázek hodin apod. Kdežto v evoluční publikaci najdete vysvětlení, proč jsou oční nervy konstruovány zdánlivě nesmyslně naruby (původ ze světločivných buněk) apod., tedy jak a proč oko vzniklo.
Náboženský pohled se spokojí s pojmem hříchu a zásadní nevysvětlitelností zla, a ponechá zcela stranou otázku proč? (tedy např. proč byla Satanova pýcha či Evina neposlušnost silnější než jejich poslušnost?), v evolučních publikacích najdete analýzu příkladů, jak lidé jednají, i s přesným vysvětlením – by co víc, evoluční knihy postupují tak (např. Robert Wright), že zformulují tezi, na jejím základě nějakou netriviální a v principu “schopnou vyvrácení” (tedy: vědeckou) hypotézu a ptají se: opravdu to tak je. A vychází jim to. Nemluvě o tom, že mohou dost pravděpodobně předpovědět vývoj určitých věcí a jevů, a to dosti konkrétně a ze srozumitelných důvodů.
Netvrdím, že redukcionisté mají úplnou pravdu, ale jejich výsledky by se měly respektovat tam, kde pravdu mají.
Ad potraty: Vaše informace jsou zřejmě pravdivé, ale nemyslím, že vyvrací mé či že je na jejich základě možné tvrdit, že komunisté podporovali potraty. Pod podporou si představuji něco aktivního, preferenci či aspoň naprosté zrovnoprávnění určitého postupu s jinými, a k tomu ani u rozvodů, natož u potratů nedošlo: byla pouze povoleny, ale jak jsem psal, nijak doporučovány (v ideologickém či kolturním spektru v komunistických zemích), rozhodně nelze říci, že by celková ideologicko-kulturní atmosféra komunistických zemí vůbec neházela ženám, které se pro potrat rozhodly, klacky pod nohy.
Ad kompetence jednotlivých států v USA: takže když chtěla žena podstoupit potrat, odjela prostě do státu, kde byl povolen? Něco jako dnes herny v USA? To ale přece muselo vést jen ke zvýšení výdajů a větším ziskům dopravců…
Ad Mirek Dočkal a jen k potratům:
Potraty jako první v Evropě zlegalizoval Lenin. Bylo to vůbec jedno z prvních jeho opatření po tom, co se dostal k moci. Prakticky ve všech socialistických zemích byly potraty legalizovány dříve, než v první demokratické zemi!
Většinou byly schvalovány komisí, to je pravda. Taky je pravda, že Stalin, protože potřeboval vojáky, potraty zase zakázal a opět je v Rusku povolil Chruščov.
Máloco má tak jasně a nezpochybnitelně totalitní původ, jako potraty.
První evropská země, kde byly legální – Rusko. Druhá – nacistické Německo – ovšem jenom pro “podřadné rasy”, árijská Němka mohla za potrat dostat naopak trest smrti.
Dokonce v USA byly potraty legalizovány mimodemokratickou cestou – rozhodnutím soudu v roce 1973, který “nalezl” právo na potrat v ústavě. Nemusím snad dodávat, že nikoho z autorů ústavy by ani ve snu nenapadlo, že by v ústavě v budoucnosti někdo mohl nalézt takové nesmyslné “právo”.
Samozřejmě, předtím nebyly potraty všude v USA ilegální. Bylo to v kompetenci jednotlivých států. Po rozhodnutí soudu byly “násilím” zlegalizovány ve všech státech Unie. To slůvko “násilím” jsem dal do uvozovek, protože to bylo samozřejmě legitimní, soudní cestou. Ale bez násilí se to neobešlo. Za první tři roky po tomto rozhodnutí bylo v USA při různých demonstracích (občas pravda mírně násilných, ale nesrovnatelně s dnešními protesty anarchistů proti MMF apod.) zatčeno 50 000 prolife aktivistů, což je 10x víc, než za celé dějiny boje proti utlačování černochů v USA.
A to ani nemluvím o dezinformačních kampaních, o naprostých lžích, kdy se počty údajných “ilegálních potratů” násobily deseti – jak to někteří bývalí propotratoví aktivisté přiznali – apod.
Zkrátka… mluvit v souvislosti s legálními potraty o demokracii je třeba velmi opatrně a důkladně si to rozmyslet. Vždycky kolem toho bylo hodně špíny.
MORÁLKA JAKO PRODUKT “MORÁLNÍ EVOLUCE”?
Pokusím se zběžně ukázat, jak absurdní je oblíbené líčení morálky jako produktu specifické “morální evoluce”.
Jak jsem napsal, redukcionisté se ani tak nesnaží vysvětlovat jevy, spíše mají své kostičky, své předem vytvořené teorie, které se snaží aplikovat v nových vzrušujících oblastech.
Jednou takovou prvotřídní, geniální, fotogenickou, vysoce emocionálně nabitou univerzální rudou kostičkou lego s osmi puntíky je EVOLUCE. Super slovo, zvláště vhodné ke strašení křesťanů. Viděl jste pohádku “Princové jsou na draka?” Každý postmoderní křesťan, když zaslechne zaklínadlo “evoluce”, se zachová jako ten dračí posel, když zaslechl slovo “Honza”… celý se smrskne, zpopelaví a s neustálými úklonami se předkládáním darů se pozpátku odplíží z místnosti.
Takže když Darwin vysvětlil evolucí původ a vývoj druhů, proč jí nevysvětlit původ a vývoj morálky?
Jenomže je tady drobný detail: Tvrdíte, že morálka je jedna, na celém světě plus mínus stejná ne? Takže asi máme taky jeden živočišný druh, že ano? Nebo několik málo, velmi podobných… Taky ne?
Vidíte? Evoluce je oužita jak k vysvětlení toho, že je móóóóře různých druhů, tak k vysvětlení toho, že je jedna společná morálka. Něco nám tu nesedí. Zřejmě to jsou tedy dva různé druhy evoluce, které se projevují… přesně opačně. Hm, já bych tedy raději tyto dva přesně opačně se projevující procesy – jeden divergentně a druhý konvergentně – nazval jinak. Bylo by to poctivější.
Kdyby morálka vznikla evolučně, nejspíš by existoval deseti tisíc velmi odlišných morálek, ne? A ty by soupeřily mezi sebou o přežití, jak mezi sebou soupeří národy. A přežila by ta naše, humání??? No, nevím… možná by spíš přežila nějaká vojenská morálka, morálka otroků, dokonalých vojáků, morálka úlu, mraveniště, nemyslíte? Nebyl by takový národ – jehož celé morální krédo by se redukovalo na absolutní poslušnost vůdci – evolučně ve výhodě? Mnoho myslitelů si myslí, že ano… nemyslím si to já, myslel si to Platón, Saint-Simon, Marx, Hitler… no ano, myslí si to přesně ta myšlenková škola, která tvrdí, že morálka je produkt evoluce.
Všechny sociální utopie, počínaje tou Platónovou, líčí více či méně vojenské, proorganizované státy, ve kterýxh žijí “noví lidé”, nezatížení tradiční morálkou.
(Mimochodem, víte, co udělal Lenin jako jedny z prvních opatření poté, co se dostal k moci? Legalizoval potraty a rozvody.)
Takže tady máme druhý rozpor: Právě ti myslitelé, kteří tvrdí, že dnešní morálka vznikla nutně jako ideální konstrukt pro přežití, ji nejvíce chtějí změnit.
A víte jak ji chtějí změnit? Chtějí ji “evolučně vrátit zpátky”! Kdyby jen na úroveň tlupy opic… Na úroveň mravenců!
Nejlépe je to vidět na morálních pravidlech regulujících sex. Zvířata jsou naprosto promiskuitní, lidé byli polygamní, dnes jsou většinou monogamní. Člověk by čekal, že jako další vývojový krok se bude propagovat celibát, aspoň pro část lidí. Nebo přísnější monogamie, bez možnosti rozvodu. Ale ne! Tito myslitelé chtějí zase vrátit naprostou promiskuitu.
(Teď mi jistě někdo namítne, že některá zvířata jsou skoro monogamní, tak na to raději zareaguji rovnou, i když je to pro naši diskuzi nepodstatné: Každý neredukcionista ví, že skoro ze všeho skoro vždycky existují výjimky. Tak samozřejmě některá zvířata se někdy chovají podobně jako lidé a naopak. To je v pořádku a není to divné. Divné by bylo, kdyby se to nedělo.)
Rozumíte? Evoluce nemůže vysvětlit zároveň divergenci druhů a konvergenci morálky. Minimálně jedno z toho je nelegitimní použití této “kostičky”. A kromě toho právě ti, co tvrdí, že může, ve druhé větě tvrdí, že se spletla, a že se morálka musí změnit.
Tuhle teorii o evolučním původu morálky proto vidím někde mezi astrologií a marxismem-leninismem – jako pavědu. Nemám k ní vůbec žádný respekt.
Nenapsal jsem všechno, co se dalo napsat. Končím, málo času…
Zatím nashle.
Nenapsal jsem, že “morálka je společenský konstrukt”. Napsal jsem toto:
“Nikdo přece nepopírá, že morálka pomáhá přežít. Nebo že vznikla – v nějaké své aktuální formulaci, třeba v podobě nějakého zákoníku – za pomoci lidského rozumu.”
Je třeba formulovat precizně a opatrně. Když napíšete “morálka je společenský konstrukt”, většina lidí to bude číst se slůvkem “jenom”, i když tam to slůvko explicitně nezazní.
Hovořil jsem o konkrétním vyjádření morálky. Ve skutečnosti bych měl svůj výrok ještě dále upřesnit a doplnit, třeba “za pomoci rozumu osvíceného vírou”.
Rozum je nástroj, Boží dar, jiskřička Božského intelektu, věnovaná osobním Bohem člověku stvořenému k Boží podobě. To teď nechci dokazovat, jenom chci ukázat, že všechno, co lidé dělají jakožto lidé, s použitím své lidské přirozenosti, je nutně ovblivněno rozumem. Často hlavně rozumem. Není například možné, aby Mojžíš, Jeremiáš, Ezdráš, sv. Lukáš a další autoři Písma nepoužívali při této své práci rozum. Tedy výrok “Bible vznikla za pomoci lidského rozumu” je také absolutně pravdivý. A přitom vůbec neznamená, že by Bible byla POUZE lidský konstrukt.
Pane Petrlo, popsal jste moje věty zcela správně. Napsal jsme je proto, abych se dostal k jádru věci jasným a zároveň pravdivým způsobem. Pak samozřejmě nezbývá nic jiného, než říkat (psát) triviality. Pokud souhlasíte s tím, že morálka je společenský konstrukt, pak je základní otázka skutečně ta, kterou jste položil “Vznikla morálka – v různých kulturách disponující podobnými prvky, ale i nezanedbatelnými odlišnostmi – jako nutný a výhradní produkt jakési sociální evoluce? Tj. je morálka produktem nějakého nutně existujícího “matematického” mechanismu a pouze tohoto mechanismu?” Na tu jste ale neodpověděl. Podle mne je morálka sociálním konstruktem a nikoli zjevenou pravdou, předanou bohem.
AD MATĚJÍČEK:
RM: “… se drtivá většina vědců shoduje na tom, že modely chování jak jednolivců, tak celých společenstev, vytvářejí sociální mechanismy, které jim pomáhají přežít.”
To mi připadá jako truismus, jednoduše zcela triviálně zřejmý výrok. Jak by mohli jednotlivci nebo sociální skupiny nevytvářet mechanismy, které jim pomáhají přežít? Kdyby neměli rozum, nemohli by takové mechanismy aktivně vytvářet, mohli by na nich pouze mít tak či onak účast. Pokud ale mají rozum a pokud je rozum něco užitečného, pak pochopitelně rozumná bytost – ať už sama nebo sdružená s dalšími rozumnými bytostmi ve skupině – musí tento rozum používat k vytváření postupů vhodných k přežití.
A pokud tento fakt nějaký vědec náhodou neuznává, je takový vědec s prominutím trouba. A když ho uznává, ještě to z něj nedělá vědce – svědčí to pouze o tom, že není úplný trouba, alespoň ne z tohoto důvodu.
Tento evidentní fakt ještě sám o sobě nemá žádnou relevanci vzhledem k mravnímu řádu, náboženství a podobným otázkám.
RM: “Takovým mechanismem je podle mého názoru i morálka.”
Morálka je určitě mechanismus pomáhající přežít lidskému společenství.
To je opět konstatování evidentního faktu zřejmého z pozorování.
Jenomže to pořád ještě nejsme na úrovni nějakého hlubokého myšlení, pořád jsme na úrovni kavárenské konverzace a trivialit.
Nikdo přece nepopírá, že morálka pomáhá přežít. Nebo že vznikla – v nějaké své aktuální formulaci, třeba v podobě nějakého zákoníku – za pomoci lidského rozumu.
Otázka zní takto: Vznikla morálka – v různých kulturách disponující podobnými prvky, ale i nezanedbatelnými odlišnostmi – jako nutný a výhradní produkt jakési sociální evoluce? Tj. je morálka produktem nějakého nutně existujícího “matematického” mechanismu a pouze tohoto mechanismu?
RM: “To se nijak dramaticky neličí od tvrzení KL.”
Lorenz je jako všichni pozitivisté redukcionista. Tzn., že se nesnaží nalézat principy fungování věcí, ale že se snaží vysvětlovat několika jednoduchými předem danými principy (jejich sadu má hotovou, získanou z nějaké ideologie, a není ochoten ji měnit) všechno. Tj. má sadu kostiček a s těmi pracuje. Co z těch kostiček nejde poskládat… neexistuje. Pak se popírá evidence existence těch věcí, které nemají ten správný hranatý tvar, ale jsou třeba zaoblené. Klíčem je: Vystačit si s kostičkami. Kostičky jsou svaté.
Takže co tvrdí Lorenz a další antropologičtí redukcionisté, je vždycky nějaká podmnožina toho, co tvrdí neredukcionisté, například tomisté. Tedy: Objemově skoro nic z toho, co říká Lorenz apod., nejsou samy o sobě pitomosti, pitomostí je teprve to, co vždycky dodává. A to je obvykle v nějaké rafinované formulaci slůvko “JENOM”. On prostě vždycky část reality popíše, část ignoruje a prohlásí, že ta část, co popsal, vystihuje všechno. Důkazy o té druhé části popírá, někdy skoro legračním způsobem.
Bohužel je ta ignorovaná část dost často větší, než 50 % z celku reality. Zkrátka redukcionisté jsou ve výsledku dost často úplně mimo. Jednotlivé kousky jejich teorií vypadají hezky, ale často chybí nějaká klíčová komponenta.
To se týká třeba i darwinismu jako takového. Vypadá hezky, člověk, když ho studuje, má takový dobrý pocit, že všemu rozumí… že mu ani nedojde, že se vlastně nic nevysvětlilo. Jediný problém darwinismu je v tom, že nic nevysvětluje, žádnou těžkou otázku neřeší.
(Teď odbočím mimo vědeckou sféru: Podobně třeba převtělování, karma, koloběh životů a tyhle teorie… jsou super, že jo? Člověk o tom dumá a je mu blaze po těle, jak je to hezoučké… ani si nevšimne, že se vlastně nedozvěděl vůbec nic. Neexistuje žádná filosofická otázka, která by s převtělováním měla snazší řešení, než bez něho. Všechno se jenom komplikuje, vznikají nové otázky, odpovědi v těch teoriích nejsou žádné.)
Mám málo času, zatím nashle, pokračování někdy příště…
V jakém smyslu je podle vás přijetí pravdy nepohodlné? To by bylo snad pouze v případě, že by vám ta pravda slibovala MÉNĚ než to, v co věříte předtím, nikoliv VÍCE. Nebo jak to myslíte?
Ja si myslím, že to spolu súvisí, keď je Ježiš Boh, tak je platná aj kresťanská morálka… na druhej strane zväčša existujú racionálne argumenty pre platnosť kresťanskej morálky, rovnako ako existujú racinonálne argumenty pre to, že Ježiš je Boh…
napr. tvorba Lee Strobela, ktorý bol bývalým súdnym žurnalistom a celý Ježišov “prípad” vzal z tohoto hľadiska – čiže snažil sa o beyond a reasonable doubt, ale v každom prípade niektorí neuveria, ani keby sa mŕtvi vracali s hrobov, iným stačí osobná skúsenosť s Kristom, ľudia sú rôzni a často je prijatie pravdy príliš nepohodlné
Peter Frišo: Nejsem si jist, zda-li si rozumíme. Moje otázka zněla “Proč věřit zrovna křesťanské morálce, když všechna ostatní náboženství nabízejí velmi podobné vzorce chování:” Vaše odpověď byla “Protože Ježíš je bůh” a následovalo ještě podotknutí, že moje otázka byla špatně položena. Mně moje otázka přijde logická, takže se asi někde míjíme.