Pan Cutomu Jamaguči zemřel před pěti lety, v roce 2010, v požehnaném věku téměř 94 let. Dožil se tak vysokého věku i přesto, že jako jeden z mála lidí v dějinách přežil dva atomové výbuchy. Tento devětadvacetiletý obyvatel města Nagasaki byl zaměstnancem firmy Mitsubishi a dne 6. srpna 1945 pracovně pobýval na služební cestě ve městě Hirošima. Když bombardér Enola Gay svrhl na město atomovou bombu, pan Jamaguči byl tři kilometry od epicentra výbuchu. Přežil, byť byl na celém těle popálen. Nakonec se dostal zpět do Nagasaki, kde ráno 9. srpna 1945 vysvětloval svému šéfovi ve firmě, co se tři dny předtím v Hirošimě stalo. Šéf mu nevěřil, japonská média o ničem neinformovala, a začal na něj řvát, že lže. V tom oba uviděli za oknem oslepující záblesk. Pan Jamaguči byl opět tři kilometry od epicentra atomového výbuchu, již druhého a posledního v jeho životě. Následně se dožil téměř 94 let. Mimochodem, jeho manželka, která byla v Nagasaki taky ozářena při atomovém výbuchu, se dožila věku 93 let. Člověk by tragikomicky řekl: “Co Tě nezabije, to Tě posílí.”

Japonsko kapitulovalo 2. září 1945, kdy druhá světová válka definitivně skončila. V květnu 1945 totiž skončila jen její evropská část, nikoli válka jako taková. Ta skončila až kapitulací Japonska. Krom toho, ona vlastně taky začala útokem Japonska proti Číně už v roce 1937. Amerika měla tehdy s Čínou velice přátelské vztahy, proto na Japonsko uvalila embargo. Japonsko bylo bez energetických surovin, a proto přemýšlelo, zda následně udeří na sever, proti Sovětskému svazu, což si přál Hitler, anebo na Jih a obsadí Filipíny, Malajsii a Indonésii, tedy udeří proti západním spojencům. Nakonec se japonské vedení velice těsnou většinou rozhodlo pro agresi na jih, resp. jihovýchod a vstoupilo do války s Amerikou. Byla to osudová chyba zakončená dvěma atomovými výbuchy nad dvěma japonskými městy.

Mimochodem, v Číně, kvůli které byla vlastně Amerika zatažena do války s Japonskem, po válce v občanské válce prohrál válečný spojenec Západu Čiang Kai-šek, držitel nejvyššího československého státního vyznamenání Řádu Bílého lva v roce 1947, a v této občanské válce vyhráli v roce 1949 komunisté Mao Ce-tunga. Jen proto, aby následně v Korejské válce v letech 1950-53 bojovali proti Američanům. Takže celá válka s Japonskem v Pacifiku byla kvůli Číně, Amerika v ní vyhrála, aby následně přihlížela tomu, jak v oné Číně její spojenec Čiang Kai-šek jest nahrazen Mao Ce-tungem, který nejlidnatější zemi světa přivedl do otevřené války s Amerikou během korejského konfliktu. Nepřekvapí, že mnozí američtí antikomunisté si pak v té době kladli otázku “Who lost China?” – “Kdo ztratil Čínu?” – totiž jak demokratická Trumanova vláda mohla dopustit, aby americký čínský spojenec, kvůli němuž byla Amerika napadena Japonskem, byl v občanské válce poražen nepřítelem komunistickým.

Historie k nám promlouvá a čínská vláda – ta komunistická, nikoli ta našeho válečného spojence Čiang Kai-šeka – chce mít v Pekingu v září vojenskou prohlídku, podobnou té, jakou měl v květnu v Moskvě Putin. Státníci zemí Evropské unie ji hodlali ignorovat; to komunistická Čína nyní v regionu haraší zbraněmi a Japonsko už sedmdesát let hraje v mezinárodních vztazích roli mírovou, konstruktivní a zodpovědnou. A jen na okraj, více Číňanů než japonští okupanti zabili komunisté Mao Ce-tunga, k němuž se dnešní čínská vláda stále hlásí. Prohlídku chtěli ignorovat státníci Evropské unie všichni, až na jednoho, našeho prezidenta Miloše Zemana, který do Pekingu pojede. Zřejmě se chce na tribuně profilovat vedle čínského prezidenta, prezidenta ruského, ale i té kreatury ze Severní Koreje. Přejme mu, ať si to užije.

Vysíláno na ČRo 11.8.2015