Co nám radí George Soros? Jednodu�e ?e?eno – sebevra�du. Alespo? tak to vypadá po de�ifrování jeho jinak chabého, nezá�ivného a neinspirujícího ?lánku „Válku s terorismem nem?�eme vyhrát“ (MF Dnes, 18.08.2006). Podle Sorose je válka s terorismem kontraproduktivní a sebezni?ující. M?�e za rozpoutání válek v Iráku, Gaze, Libanonu, Afghánistánu a Somálsku. Válka zákonit? vede k ob?tem, které jen zvy�ují zlobu na Západ a podporu terorist?. Ov�em samotný terorismus je podle Sorose abstraktní pojem (hlavn? pro ty, kte?í letí do vzduchu v odpáleném autobuse, �e…). Válka s terorismem také brzdí pot?ebná jednání s Iránem a Sýrií, které terorismus podporují (co� uznává i Soros). Válkou se sami stáváme pachateli, co� oslabuje postavení Ameriky a její presti� a p?itom jí Ameri?ané nikdy nem?�ou vyhrát. Válka také vedla k „nebezpe?nému roz�í?ení výkonných pravomocí a po�pinila na�i oddanost univerzálním lidským práv?m.“ Stála i spoustu pen?z. A co je podle Sorose nejd?le�it?j�í, válka s terorismem odvedla pozornost od dal�ích naléhavých úkol?, které vy�adují americké vedení, jako jsou „dokon?ení práce, kterou jsme správn? zapo?ali v Afghánistánu, ?e�ení rýsující se globální energetické krize a anga�má v otázce �í?ení jaderných zbraní.“ Válku s terorismem musí Ameri?ané podle Sorose odmítnout jako�to fale�nou metaforu a mají si p?iznat, �e za jejich nesnáze mohou „na�e vlastní mylné p?edstavy.“ Jaké mylné p?edstavy, to u� nechává slavný filantrop na fantazii ?tená??…

Co dodat? Chybí snad u� jen výzva k tomu, aby Ameri?ané následovali svi�t? a hromadn? se v�ichni vrhli z útesu do mo?e a spáchali sebevra�du. Nebo mén? drasticky: v�ichni Ameri?ané p?ijmou islám, sochu svobody p?ed?lají na minaret a George Bush v pytlovin? p?�ky odputuje na pákistánsko-afghánské pomezí políbit Usámovi ruku. Nic nového pod sluncem, takhle si izraelský satirik Ephraim Kishon d?lal legraci z politiky amerických liberál? v??i Íránu u� p?ed 30 lety. Jen�e tehdy psal o Carterovi a o tom, �e p?jde v pytlovin? políbit ruku Chomejnímu…

Soros nám bohu�el nenabízí ani tuto variantu. Ve svém ?lánku toti� nenabízí �ádnou variantu. Jediné, co lze z jeho textu vy?íst je, �e by dal v?t�í prostor akcím tajných slu�eb p?ed akcemi armády. Ale zárove? je proti jakémukoliv roz�í?ení výkonných pravomocí…s takovou to ov�em tajné slu�by proti islamist?m nebudou mít snadné. Ono v?bec bojovat proti islámským terorist?m pod taktovkou liberál? není �ádný med. Jak pí�e Ephraim Kishon, „V letadle, které teroristé práv? rozmetali do vzduchu, liberální cestující pí�e na st?nu vlastní krví ´spravedlivý proces s bojovníky za svobodu!´, na?e� se jeho zu�lecht?ná du�e odebere na v??nost.“ Tak�e bychom se mohli do?kat t?eba kvót na odposlechy, aby to náhodou nevypadalo, �e policie diskriminuje mladé mu�e p?vodem z Blízkého východu tím, �e je ?ast?ji podezírá z terorismu ne� t?eba staré babi?ky z Dánska.

Válku pova�uje Soros za zcela kontraproduktivní, p?i?em� Ameri?an?m klade pom?rn? nepochopiteln? za vinu nejen Irák, ale i Gazu, Somálsko, Libanon a Afghánistán, o kterém p?itom na konci ?lánku pí�e, „práce, kterou jsme tam správn? zapo?ali,, vy�aduje americké vedení“. Inu, kdy� je pot?eba na n?koho n?co shodit, Amerika je v�dy po ruce.
Hlavním (a prakticky jediným) motivem Sorosova ?lánku je ale názor, �e nemá cenu bojovat, proto�e válka plodí jen dal�í násilí, dal�í ob?ti a tudí� dal�í potencionální teroristy. V�echny strany jsou tak trochu stejné, jsme ob?ti, ale i pachatelé… �e Soros alespo? v zásad? stojí na stran? civilizace p?ipomíná jen fakt, �e lituje, �e bin Ládin a Ajman Zavahrí jsou stále na svobod?.

Sorosova argumentace siln? p?ipomíná studenovále?nickou argumentaci v?t�iny západních politolog? a sov?tolog?, drtivé v?t�iny diplomat? i politik?. Jednat, spolupracovat, uklid?ovat a odporovat jen tam, kde je to naprosto nutné. Jak se ukázalo v p?ípad? Mnichova, výrazn? snaz�í by bylo odporovat v?as, kdy� se to je�t? nezdálo nezbytn? nutné… V dob? jaderných zbraní byl pak odpor prakticky p?edem vylou?en, proto�e je p?eci lep�í být „rudý ne� mrtvý“…Nep?átelé se m?ní, mentalita z?stává. Soros by asi za?al odporovat a� kdyby Bin Ládin se svými v?rnými stál p?ed vraty jeho vily. Do té doby by spílal Georgi W. Bushovi coby vále?nému �tvá?i. Mimochodem, také v 80.létech pova�oval celý liberální establishment sov?tskou vládu za zodpov?dn?j�í ne� Reaganovu administrativu. I tehdy se snaha dosadit k moci v SSSR umírn?né k?ídlo pova�ovala za naprostou chiméru. A i tehdy byl Reagan (a p?edtím Churchill) pova�ován za vále?ného �tvá?e.

Soros je p?itom idealista. Chce budovat lep�í sv?t. A pou�ívá na to své peníze. V?noval stamiliony dolar? na spoustu u�ite?ných (Solidarita, Charta 77), mén? u�ite?ných i zcela neu�ite?ných v?cí (podpora legalizace drog, plánovaného rodi?ovství a euthanasie – tím mimochodem p?ispívá k tomu, �e námi islámský sv?t pohrdá coby bandou pomatených �ílenc?, které pálí dobré bydlo). Snahu p?ivést obyvatel?m Iráku demokracii (snahu mo�ná naivní a �patn? provád?nou) Soros odmítá. On demokracii má a t?�í se z jejích výdobytk?. Tak pro? by jí m?li mít je�t? n?jací Arabové…

Západ je objektem zcela z?ejmé agrese lidí, kte?í neustanou dokud ho bu? nezni?í nebo dokud se nevzdáme. Není jiné cesty, jak si uchovat svobodu ne� boj na �ivot a na smrt. Je zcela legitimní diskutovat o formách tohoto boje (typickým p?íkladem je Irák). Ale tvrdit, �e vojenská akce pouze zvy�uje hrozbu je typický appeasment.