Co jsou Vánoce a o čem je křesťanství?

23.12.2009
Roman Joch

Co vlastně jsou Vánoce? A tato otázka nás přímo přivádí k té bezprostředně další: o čem je křesťanství?

Vánoce jsou svátkem narození našeho Pána, Ježíše Krista. A křesťanství je o radosti. Především o radosti, a vlastně… pouze o radosti… Rád bych Vám to vysvětlil, ale neumím to… Polovinu svého dospělého života jsem byl agnostikem a polovinu jsem křesťanem. Mám přátele ve stavech obou. Vím, jak se na život a osud lze dívat z pohledů obou. A věřte mi, na žádné straně nejsou padouši. Jen lidem na straně jedné… něco chybí… To nejdůležitější…

Tak tedy, teď následuje jeden velice neumělý pokus:

Křesťanství je v první řadě o svobodě. Toto náboženství Západu nám sděluje, že člověk je svobodný, má svobodnou vůli a na jeho volbách záleží. Člověk si v posledku sám volí spásu nebo zatracení. Křesťanství, na rozdíl od fatalistických náboženstev Východu, sděluje, že osud člověka není předem daný, že on sám si svou budoucnost určuje. A taky říká, že jakkoli hluboce by klesl, vždy existuje možnost nápravy. Není na světě tak špatný čin, aby nemohl být olitován a napraven.

Křesťanství je v druhé řadě o lásce. O lásce Stvořitele k nám lidem, celkem to zlobivým potvůrkám, jež je tak velká, že my sami ji nemůžeme opětovat. Můžeme se o to jen pokusit. My lidé jsme slabé, chybující a pošetilé potvůrky, a nechápeme, na čem skutečně záleží. Proto Bůh, ve své nekonečné lásce a moudrosti, nás to naučil tím nejvíce šokujícím způsobem: stal se člověkem, přebýval mezi námi a pak se pro nás nechal zabít. Z terapeuticko-pedagogických důvodů: aby nás vykoupil z našich nepravostí a aby nás naučil, co je smyslem života.

Křesťanství je tudíž v třetí řadě o pravdě. Je pravdou o smyslu našeho života na Zemi, kterým je láska ve svobodě k Bohu a i k tomu nejposlednějšímu člověku. Je taky pravdou o tom, co jest po smrti.

Křesťanství je tudíž nakonec o smrti. Říká nám, co je po smrti: život věčný. Dobrá zvěst (evangelium) křesťanství zní: lidé, když už jednou existujete, budete věčně. Vaší biologickou smrtí váš život nekončí. Vaše vědomí, vaše paměť, vaše „já“- vaše duše – bude existovat nadále; a to buď ve stavu mimořádně mizerném, anebo mimořádně blaženém. Máte možnost, že ve stavu mimořádně blaženém. Navždy.

Jak víme, že smrtí život nekončí? Již se tak stalo. Kristus byl první, který zemřel a pak vstal z mrtvých. Byl ten, kdo porazil smrt. Byl první, kdo vstal z mrtvých, nikoli poslední. Následovat jej můžeme všichni.

Křesťanství je tak to jediné, co dává smysl v tomto jinak nesmysleném světě. Až budete slavit Vánoce, vzpomeňte: vy, všichni lidé, jste bytosti nekonečné ceny. Jste stvořeni k obrazu Božímu a máte nesmrtelnou duši. A zároveň, jste hezky zlobivé potvůrky. Měli byste se zlepšit, jinak je to s vámi špatné. Ale Bůh, který vás tak miloval, že za vás zemřel, to ví, a proto vám dal prostředky nápravy, které byste vy sami neměli. Zanechal vám tady svou Církev. Ale to je již příběh další… Šťastné a veselé Vánoce!

Příspěvků : 6 - Co jsou Vánoce a o čem je křesťanství?

  1. pan Contras : 13.1.2010 v 21.46

    náboženství východu, protože spása není z Washingtonu a není na prvním místě o svobodě, ale o lásce.

  2. zajíc : 4.1.2010 v 13.35

    Co se míní fatalistickými náboženstvími Východu? Nejrozšířenější náboženství Východu je buddhismus. Ten není v žádném případě fatalistický. Naopak, osud člověka je určován hlavně jeho činy a tato odpovědnost dokonce přesahuje rozpětí jednoho života. Nikdo se proto při konání zlých skutků nemůže vymlouvat ani na špatnou sociální situaci ani na předurčeně nezvladatelné sklony – narozdíl od šířícího se trendu na Západě (viz nedávný rozsudek německého soudu v kauze vraha s genovou dispozicí k agresivitě).

    Dále by mě zajímalo jako laika, co myslí lékař tím, že po smrti nám zbyde paměť a vědomí, když zcela evidentně o paměť přicházíme už za života tohoto, někteří dokonce totálně. A jestli ti, jež Bůh už za života pozemského odsoudil k šílenství nebo demenci najednou po jejich biologické smrti budou šílenství zbaveni? Nesouvisí snad paměť a duševní procesy jednoznačně s existencí mozku a tím i biologickou stránkou člověka?

  3. Michal Kretschmer : 28.12.2009 v 18.49

    To, “o čem něco je” se odvozuje z cíle toho. Ježíš Kristus přišel “pro naši spásu”, jak říkáme ve Vyznání víry. Přišel, aby nám poskytl možnost záchrany a svou výkupnou obětí zadostiučinil za hříchy celého světa.
    Svoboda se pak rodí z toho, že z toho plyne, že na všem dočasném samo o sobě tak moc nezáleží, a z Boží pomoci. Proto še křesťan svobodně rozhoduje pro Boha, pohrdajíc všemi svody i hrozbami světa, a to až k mučednictví pro Krista.

  4. Michal : 27.12.2009 v 1.01

    Zřejmě zbylé naše svátky jsou kontroverzní, obvykle jedni slaví a druzí ne a naopak. Přesto společnost nějaké sjednocující svátky potřebuje, instinkty pracují bez ohledu na státní režim. Bylo by hezčí mít svátky průběžně, pomalu, pravidelně. Ne tak zde, dlouho nic a potom se to provalí.Podobně zbožnost skrze návštěvy chrámů, 364 dnův roce může kostel spadnout, parlamenty se neshodnou v mnohém, v zablokování práva patronátního však ano, u kostelů se čeká zázrak že obstojí bez údržby a oprav. Dokonce, že bude zajištěn provoz,jak jinak, než socialisticky zdarma. To se musí normální člověk stydět a kostelu vyhýbat jako čert kříži.Vyjma ten den 365.,to se to opat provalí a hurá na půlnoční!……….! Ještě,že Česko je dost bohémská vyjímka, jinde si užívají křesťanství harmoničtěji. Tedy ne systém, ale kristovský přístup. Vydanost a braní hříchů druhých na sebe. Ovšemže mírou přiměřenou a osobně poctivou. Jinak jen další štěpení manipulacemi proflexí skrze dárky, pokud svět sám jako celek včetně života darem není. Nebo pasivní manipulace láskou, té se zejména těžko člověk brání………Pan papež v liturgii, i průvod k ní je obřadem liturgickým, postrádá tvrdšího bodyguarda. Jeho blízcí něco umí, ale v porovnání s okolím, dost málo.Jinak by ona sportovně laděná dáma doskočila tak na pěst a pan papež sice také přizemněn, leč spíše nositeli kevlaru v salonním provedení které se hodí i do sutany….Na rozdíl od mnohých politiků, papež je ve službě, kontakt s lidmi k ní patří, je nezbytný. Někdo z lékařů bude ošetřovat ebolu, zaslouží si příklad.

  5. jh : 27.12.2009 v 0.58

    Pane Kocmane,
    proč by člověk Jochova formátu nemohl uvěřit i z jiných důvodů?
    Kdesi jsem četl, že ho za to i platí?!

  6. kocman : 25.12.2009 v 10.19

    Co má ten Váš agnosticismus kontroverzního s vírou v boha,člověče?
    Vy jste jen začal věřit,protože to zapadá do pojetí konzervativismu.
    S pozdravem

Napsat komentář k Michal Kretschmer Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nabídka publikací

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?