Občas čtu, že větším sobectvím je děti mít než nemít. Že přivádět děti na tento příšerný svět je nezodpovědné. Je to alibismus. Lidé, kteří děti mít mohou, žijí partnerským životem, a přesto se rozhodnou je nemít, vědí, že dělají něco nesprávného. Jistě je sobečtější děti nemít – stojí čas, peníze a nervy.
Lidé, kteří potomky nemají, mají víc prostoru pro své požitky a zážitky.
Navíc v našem důchodovém systému budou bezdětní pobírat penze z příštích daní dnešních dětí. Kdo má víc dětí a vychová je jako daně platící občany, bude dotovat ty, kdo děti nemají. Argument, že na svůj důchod si platím již teď, neobstojí. Fungoval by ve společnosti, jež má dostatečný počet dětí, nestárne a nevymírá. Naše vymírá. Příští důchodci budou placeni z daní dnešních dětí. Ekonomicky viděno: kdo se rozhodne děti nemít, je asociální vyžírka na úkor těch, kdo děti mají a investují do nich.
Skutečně je nezodpovědné přivádět děti do tohoto světa? Je vážně život na tomto světě nehodný žití? Člověk, který si to myslí, by měl spáchat sebevraždu. Kdo však tvrdí, že přivést děti do tohoto světa by bylo gaunerství vůči dětem, a proto záměrně děti nemá, jakkoli sám klidně pokračuje v žití (užívání), je pokrytecký tlučhuba.
Tento svět není ideální. A přece v něm zažíváme mnohé radosti, kvůli nimž stojí za to žít. A především: máme možnost jej, v malé míře, zlepšit. Co nestihneme my, mohou udělat naše děti. Jejich prostřednictvím můžeme i po své smrti měnit svět. Uvádí se, že sedmdesát procent dětí v dospělosti zastává světonázor svých rodičů a třicet procent jej odvrhne. Máme větší šanci předat své názory dětem než přesvědčit cizí lidi. Je-li někdo revolucionářem, jenž chce měnit svět, měl by mít… hodně potomků.
Přesvědčení, že naše civilizace je tak příšerné místo pro život, že nestojí za to mít děti, je trapným projevem narcistického solipsismu. Jiná věc je, když člověk děti mít nemůže nebo zasvětí život vyššímu poslání či službě bližnímu, a proto partnera nemá. Ale člověk, který žije v páru, děti mít může, a přesto se rozhodne je nemít, dopouští se civilizační velezrady.
Vyšlo v časopise Týden 1.9.2008
Lidské děti jsou i v buši dětmi civilizace či kultury třeba na první pohled primitivní. Necivilizace či nekulturní skupina existuje krátce, nemá děti. V psané historii bychom našli dost zkušeností a svědectví žel jen zvenku.Necivilizace zkušenost nezanechala, neměla důvod, neměla pro koho.
Možná jsme v kritické fázi, rozdělujeme se na ty s budoucností a ty bez ní. To není jen osobní, i bezdětný může být platným členem přirozené komunity, někde možná pouze romské.
Posvátná kniha produktivní části lidstva zbylé nazývá těmi “kteří závidí těm, jejichž děti zemřeli”.To je maxima, přesto vystihující.Tamtéž lze se dočísti, že svět existuje,pokračuje, kvůli dětem.Někomu pokračování světa z tohoto pohledu vadí, dobře to prezentuje záměrnou a chtěnou bezdětností. Je to třeba nevědomá poloviční sebevražda, znevážení světa i sebe sama, sebe sama a tak i světa.
Pri vsi ucte – deti na povel – samotne toto souslovi je hloupost. Deti mam, protoze jsme je s zenou chteli, spise mne prijde pravdivejsi toto souslovi obratit v opak – na povel nemit deti. Na povel existencnim tlakum a zvyhodneni tech, kteri deti nechteji a skryte protipopulacni propagande. Jsou to silna slova, ale mam tri deti a tech reci kolem toho – v DNESNI dobe TOLIK deti …. Skoda slov, nastesti jsem jiz proti podobnym recem imunizovan, presto mne dokazi dopalit chytraci melouci cosi o svobode. Fajn, ok, mate pravdu, mate svobodu nemit deti. Nepreji si ovsem toto, abe me deti doplacely pak na vas, nebot duchodovy system je presne tak postaven. Obavam se, ze presto budou a vy se budete stale vysmivat podobnym, jako jsme my, ze jsme si dali praci i penize k vychove TOLIKA deti. Smat se stejne nakonec bude nekdo jiny
Moje dcera a syn mají po šesti dětech. Dcera ještě (má 45 let) proto nenastoupila do práce. Za výchovu šesti dětí bude pobírat minimální důchod, zatím co bezdětní na důchod nejen vydělávají – je přece jen úměrný výšï platu – ale mohou si platit i při pojištění. Je škoda, že K. Adfenaur, když kladl základy sociálnímu zajištění, odmítl radu svázat je přes tři generace se slovy “Copak lidé přestanou mít děti”! Není však nikdy pozdě. Snížit odvody na důchody, vytvořit tak prostor pro ty co vydělávají na spoření na důchod a těm co se věnují výchově budoucí generace promítnout odvody z platů jejich dětí.
“Spekulovat o tom, jestli je rozhodování o dětech předmětem osobní svobody raději nebudu, i když si to nemyslím. Že 1-2 vaše děti civilizaci nevytrhnou, jasně že ne, klidně jděte volit komunisty,”
- Nuz, vyrabat deti “na povel” a “pre dobro a pre prospesnost spolocnosti ” je prave sucastou komunistickej a fasistickej ideologie. Ak sa k tomuto hlasia aj konzervativci a veriaci, je to ich vec .
Romane, co je to za nesmysl, že lidé, kteří nechtějí mít děti, vědí, že je to špatné? Přece ten důvod, proč je nechtějí mít, je právě ten, že to považují za lepší než mít je. V tom článku tu svou myšlenku z podtitulku nijak nezdůvodňuješ, pouze přinášíš argumenty (nechám teď stranou jestli správné či mylné), že se mýlí. Touhle “morální psychologizací” zcela zablokuješ racionální diskusi o tom, zda je pro všechny, co děti mít mohou, dobré mít děti. Nehledě k tomu, že jsi (myslím že jsi katolík?) v rozporu s katolickým katechismem, který zcela připouští, že určití lidé mají mylná morální přesvědčení a považují je za správná. A samozřejmě jsi v rozporu i s klasickým tomismem (“objektivní hřích” není totožný se “subjektivním”), apod., apod. …
Vážený pane Jindřichu, vyplácet důchod tomu, kdo do systému celý život přispívá je spravedlivé a logické. Stejně jako je spravedlivé a logické, že mi v případě pojistné události vyplatí plnění pojišťovna u níž jsem pojištěn. Realitu ovšem vnímám velmi dobře a proto vím, že nejjistější je v dnešní době zřídit si důchodové připojištění nejlépe v kombinaci s nějakým jiným dlouhodobým finanční produktem. Mimochodem, představa, že lidé začnou plodit děti v počtu 4-5 do rodiny z pocitu civilizační odpovědnosti, případně v horším případě na povel(?) je také naivní.
Je celkem jedno, co si o důchodovém systému myslíte, nebo co od něj očekáváte, ale je průběžný, to znamená, že co do něj od poplatníků přiteče, to odteče důchodcům každý měsíc, ještě se trochu přidá ze státního rozpočtu, a takhle to jde pytlíkovat ještě 20 let, 30 let když se to trochu přiškrtí. Očekávat, že za 40 let dostanete za to, co teď platíte důchodovému úřadu, solidní zajištění, je sice prosté, ale naivní, nikoliv logické. Spekulovat o tom, jestli je rozhodování o dětech předmětem osobní svobody raději nebudu, i když si to nemyslím. Že 1-2 vaše děti civilizaci nevytrhnou, jasně že ne, klidně jděte volit komunisty, tím je taky do vlády neposadíte, ale stejně jako nebudete jediný volič, tak Bohužel podobně zabedněný ohledně dětí nejste sám.
Do důchodového systému člověk přispívá v průběhu své ekonomicky aktivní části života s tím, že až nadejde čas důchodu bude z toho systému něco dostávat (důchod). Nějaké úvahy jestli momentálně přispívám na sebe nebo na na své rodiče nepadají na váhu, už jen protože poté, co mi zemřel otec a přestal pobírat důchod se mi odvodová povinnost nikterak nesnížila, takže na své rodiče těžko. Prostě já mám nyní povinnost vůči důchodovému systému a on pak bude mít povinnost vůči mně. Prosté, logické.
Rozhodnutí mít či nemít děti je osobním rozhodnutím každého člověka a ať se rozhodne jakkoliv nikdo mu do toho nemá co mluvit. Máš děti v pořádku, nemáš taky v pořádku.
Velmi vtipné by mi také přišlo, kdyby rodič inspirován tímto článkem sděloval svému dítku, že jej má proto, že nechtěl být zrádcem civilizace a proto, aby měl kdo vydělávat na jeho důchod
A na závěr bych snad ještě vznesl řečnickou otázku, kde leží hranice oné “civilizační velezrady”, setkal jsem se totiž i s názory, že 1-2 dítě na rodinu naší civilizaci z hlediska budoucí ekonomické aktivity nevytrhnou.
Alfosi, nesouhlas!
Také jsem sdílel tyto obavy. Nakonec mi to “nevyšlo”, mám početnou rodinu (5) a nebylo dne, kdy bych toho s manželkou litoval…
Joch to nemohl popsat lépe…
nechtěl bych být dítětem, které se narodilo do tohoto světa. Niť na Damoklově meči je už značně zpuchřelá. Rodit dnes děti je neodpovědnost. hlavně vůči dětem.