Obyvatelé Kosova si tedy vybírají poslance do parlamentu, a to v předčasných volbách. V květnu vládu shodila hádka o hranice s Černou Horou a spory v Kosovu vyvolává také vztah k Srbsku a práva srbské menšiny. Tamní situaci nám teď přiblíží balkanolog a publicista Matyáš Zrno z Občanského institutu. Dobrý den.

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

Dobrý den.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

Jaké šance zůstat u vlády má podle vás Demokratický svaz Kosova a jak si stojí kosovští nacionalisté?

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

Zatím to vypadá, že vítězství ve volbách si pravděpodobně odnese koalice tří stran, které všechny vedou bývalí velitelé Kosovské osvobozenecké armády. Tedy ti, co bychom asi spíš označili jako nacionalisty. Na druhou stranu to byli taky lidé, kteří dokázali překvapivě vstřícně reagovat na různé srbské hlasy a jednat s Bělehradem, takže já bych je zas až tak úplně nedémonizoval. A vypadá to, že Demokratická liga Kosova, která je chápaná jako spíše umírněnější, tak ta ve volbách spíše ztratí a skončí, skončí v opozici.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

Jak je to s veřejností a jejím přístupem k Srbsku? Rezonuje u ní spíš to, že pokud třeba Ramuš Haradinaj, někdejší velitel kosovských povstalců, mluví o válečných zločinech Srbska, ohlédnutí do minulosti, anebo spíš takové ty snahy porozumět si se sousedem?

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

No, především my ty volby vnímáme mnohem víc jako nějakou srbsko-albánskou záležitost. Když sledujete tu volební kampaň, tak je to mnohem víc o ekonomice, o nezaměstnanosti, možnosti cestovat do zemí Evropské unie a mnohem méně o těch velkých tématech, které zcela přirozeně vnímáme spíše tady. Není to tak, že by to samozřejmě úplně nerezonovalo. Nicméně ekonomika trápí lidi mnohem více – je to země, kde 50 % lidí je nezaměstnaných a to je důležitější než, než ta velká témata.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

Znamená to, že tahle situace i posiluje evropské aspirace Kosova a tedy mohla by přispět ke sbližování se Srbskem?

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

Ony ty evropské aspirace, to už je taková trošku prázdná floskule. Protože nikdo úplně nevěří, že v nějaké historicky dohledatelné době Kosovo do Evropské unie vstoupí (eventuálně i další země západního Balkánu) a to nejen kvůli situaci v nich samotných, ale kvůli situaci v samotné Evropské unii. Leč určitá vize toho, že, že možná se to jednou stane, tak ta samozřejmě způsobí jako akcelerátor nějakých reforem a nějakých pokusů o nalezení nějakého kompromisu s Bělehradem. Připomínám, že v podstatě veškeré ty dohody, takzvané technické dohody s Bělehradem, které spočívají v tom, že ty dva státy se sice neuznají, ale reálně spolu nějakým způsobem komunikují, tak všechny přijaty díky prostřednictvím Evropské unie. A byly také podepsány v Bruselu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

Pokud srbská menšina v Kosovu požaduje větší práva, v jaké oblasti?

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

Oni mají v současné době poměrně velmi rozsáhlou autonomii.  Spíše to není ani tak, co by chtěli, jako to, co by nechtěli. Srbská menšina nechce například to, aby se bezpečnostní složky Kosova změnily v klasickou armádu, což naopak by ráda většina kosovských Albánců. A to jedno takové velké téma, které celkem rezonuje mezi kosovskými Srby. Jinak jde spíše o to, aby ty dohody opravdu platily a aby oni třeba nezažívali nějakou neformální diskriminaci při jednání s úřady.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

A k té diskriminaci někdy dochází?

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

Tak Kosovo je přece jenom státem, který je primárně albánským státem, budovali ho Albánci v takové nacionalistické euforii a ačkoli ta situace je výrazně lepší, než byla v minulosti, tak je prostě jasné, že to jsou Albánci, kdo tam hrají první housle. A řekněme velké státní zakázky spíš dostane albánský podnikatel než třeba srbský, i když tam nejde samozřejmě jen o národnost, ale také o konkrétní politické či rodinné vazby.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

Pokud ale slyšíme kosovského prezidenta Hashima Thaçiho vyslovit obavu, že Srbsko chce obsadit část severního Kosova a srbský premiér Aleksandar Vučić se zase nechal slyšet, že se obává útoku na Srby v Kosovu, lze to brát jako politickou vyhrocenou rétoriku zvláště před volbami, anebo jsou reálné obavy o bezpečnost v Kosovu případné?

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

To je opravdu spíš takový předvolební folklor, protože před těmi volbami vždycky musíte trošku postrašit tím druhým. Jak Hashim Thaçi, tak Aleksandar Vučić jsou lidé s velmi ostrou nacionalistickou minulostí, ale ukázali se být překvapivě pragmatičtí. A paradoxně to byli oni –  nikoli jejich, řekněme, více občansky nebo liberálně orientovaní protivníci – kdo dokázali dovést Srbsko a Kosovo do toho stavu, ve kterém jsou aspoň nyní, že jsou schopni spolu nějakým způsobem komunikovat. Takže to vidím jako opravdu předvolební folklor, navíc se ukázalo, že k žádným mezietnickým, žádnému mezietnickému násilí na Kosovu nedošlo ani před volbami, ani během voleb.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

–––––––

Tak dobrá zpráva na závěr v rozhovoru s Matyášem Zrnem z Občanského institutu, balkanologem a publicistou. Děkuji vám, na shledanou.

Matyáš ZRNO, balkanolog, publicista, Občanský institut

–––––––

Na shledanou.

Vysíláno 11.6.2017

V roce 1999 během kosovské války bombardovaly letouny NATO Srbsko i Černou Horu. Je tahle zkušenost pro Černohorce stále tím limitním pohledem na Alianci?

Matyáš ZRNO, Občanský institut
–––––––
Není limitním pohledem, ale pro značnou část veřejnosti to je stále něco, co si pamatují a co takhle vnímají. Ale upozornil bych, že tam samozřejmě se jedná i o poměrně hluboké historické vazby s Ruskem, byť často poněkud mýtického charakteru. Ale to není podstatné. Důležité je, že lidé to tak vnímají. A pokud si připomeneme  historické vazby s Ruskem, vazby se Srbskem a zkušenosti z jara léta 99, tedy bombardování, tak se není, bohužel, čemu divit, že značná část černohorské veřejnosti je velmi, velmi skeptická ke vstupu do NATO.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
–––––––
Jaká je perspektiva toho, že se současná opozice, která slibuje revanš v podobě referenda o členství v NATO skutečně dostane k moci a vypíše takové lidové hlasování?

Matyáš ZRNO, Občanský institut
–––––––
Vzhledem k tomu, že černohorský vládce (svého času premiér, pak prezident, pak zase premiér a nyní “jenom” nejsilnější strany) Milo Djukanović vládne úspěšně už 25 let, tak předpokládám, že v nejbližší době se černohorská opozice k moci nedostane. A samozřejmě čím déle Černá Hora v rámci NATO bude, tak tím více bude ten odpor slábnout, tím více si na to lidé zvyknou a i když nebudou nějak nadšeni, tak si myslím, že nebude hrozit v daleké perspektivě třeba za deset či více let referendum o vystoupení. Připomínám, že, řekněme Řecko je taky státem podobného, řekněme, kulturně civilizačního okruhu, velmi kritickým západním politice, velmi kritický k členství NATO, a také tam nikdo z NATO nevystupuje.

Vysíláno 3.6.2017

Matyáš Zrno se věnoval radikalizaci balkánských muslimů, zda jde o mýtus či realitu. Zmínil celkově liberální postoj drtivé většiny muslimů v zemích bývalé Jugoslávie, nevynechal však proces radikalizace jejich části během války v 90.létech, mobilizační potenciál přílivu islámských dobrovolníků během bojů, i socio-ekonomickou situaci, která radikalizaci zvláště mládeže bohužel nahrává.

„Cigárem to neskončí!“ byl název hapenningu, který ve známé pražské Mlýnské kavárně na Kampě  zorganizoval Občanský institut s podporou Pravého břehu na protest proti drastickému zákazu kouření, které vstoupí v platnost koncem května a které je nejpřísnější v Evropě. Jde nejen o narušení vlastnických práv majitelů restaurací, ale i o likvidaci tradiční české hospody a o vytlačení skoro celé jedné třetiny populace z veřejného prostoru do vyhnanství chodníků před restauracemi.

Na hapenningu vystoupili kavárník Martin Kotas, herec Jiří Bartoška, bývalí disidenti Alexandr Vondra a Karel Palek (filolog, publikující pod autorským jménem Petr Fidelius), spisovatel a nakladatel František Mikš a poslanec Marek Benda či senátor Jaroslav Kubera. V publiku akci sledovali například Karel Schwarzenberg či předseda ODS Petr Fiala.  Pořad hudebně doprovázel pražský harmonikář Pepíček Čečil.

Martin Kotas připomněl, že nejde o ochranu nekuřáků, ale diskriminaci kuřáků. „Na Malé straně už jsou jen dvě hospody, kde se smí kouřit“. Jiří Bartoška, který má za sebou rakovinu, upozornil, že nechá na Bohu, kdy zemře. A ne na státu. Následně přečetl úryvek z knihy Františka Mikše Obrana ženských tvarů, která je obranou hezkých a příjemných věcí v životě, jako jsou ženy, krása, tabák a víno. František Mikš varoval, že „každý soudný člověk vidí, že zde již zdaleka nejde o ochranu nekuřáků, personálu hospod a restaurací či mládeže, ale o snahu totálně sprovodit ze světa něco, co je od nepaměti jeho součástí.“ 

Senátor Kubera přinesl účastníkům karton cigaret bez varovných obrázků a nahlásil hned několik iniciativ: zorganizování pochodu kuřáků („bude to větší než Prague Pride“), založení nikotinistické církve a kuřáckého skanzenu. „Pak nás bude muset zákon chránit a z Evropské unie na to ještě získáme dotace“.

Poslanec Marek Benda připomněl první střet s antikuřáckou hysterií, kdy Jiří Dienstbier po návratu z Havlovy cesty do USA v roce 1990 prohlásil, že nebojoval dvacet let proti komunismu, aby mu někdo zakazoval kouřit. A využil situace a představil novou iniciativu. Obrací se na ministra zdravotnictví, aby objasnil, na která zařízení se zákon vztahuje. Kouřit se totiž nesmí v tzv. prostoru stravovacích služeb. Co ale na místech, kde se žádné „pokrmy určené k přímé spotřebě v provozovně“ nepodívají? „Pokládám za záměrné klamání veřejnosti, že úplný zákaz kouření se vztahuje i na bary, herny, nálevny či výčepy.“ 

Alexandr Vondra zdůraznil, že by se kuřáci jsou 30ti procentní menšina a tak by se jí mělo věnovat alespoň zlomek ochrany, jako jsou menšiny jiné, výrazně menší. „S tímhle začne každý ministr zdravotnictví. Jakmile zjistí, že s ničím v tom molochu nepohne, pustí se do kuřáků“.

Karel Palek se zamyslel nad tím, že v důsledku protikuřáckého zákona bude muset restauratér odepřít přístup do svého podniku některým hostům jen proto, že jejich způsob života se od toho většinového v jednom speciálním bodě odlišuje. A zeptal se: „Představme si, že by byli takto postiženi příslušníci jiných menšin, třeba cikáni nebo barevní přistěhovalci…“

Dne 9. května 2017 uspořádal Občanský institut ve spolupráci s Vysokou školou CEVRO Institut veřejnou debatu se slovenským novinářem, publicistou a spisovatelem Markem Vagovičem. Akce se uskutečnila tentokrát v Brně a jejím spolumoderátorem byl profesor Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miroslav Mareš. Téma přednášky „Prenikanie oligarchických štruktúr do slovenskej politiky“ přímo navazovalo na nedávno vydanou knihu slovenského hosta nazvanou „Vlastnou hlavou: Ako predal Fico krajinu oligarchom“. V rámci diskuse byla pozornost věnována zejména současným a minulým vazbám slovenských politických stran na různé ekonomické skupiny a jejich vzájemnou provázanost při usměrňování peněžních toků na Slovensku. Zvláštní důraz byl přitom kladen na politiku strany Smer a jejího předsedy Roberta Fica, která ovládá slovenskou politickou scénu již více než deset let.

]]> http://www.obcinst.cz/obcansky-institut-v-brne-s-markem-vagovicem-o-ficovi/feed/ 0 http://www.obcinst.cz/matyas-zrno-na-masarykove-univerzite-v-brne/ http://www.obcinst.cz/matyas-zrno-na-masarykove-univerzite-v-brne/#comments Thu, 11 May 2017 13:53:51 +0000 zrno http://www.obcinst.cz/?p=11229 Desátého května 2017 přednášel Matyáš Zrno na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně studentům mezinárodních vztahů o svých zkušenostech z mise NATO v Afghánistánu.

 Dvacátého prvního dubna v rámci vystoupil Roman Joch v rámci Bratislavských Hanusových dnů, které organizuje Spoločenstvo Ladislava Hanusa. Účastnil se panelové diskusi na téma „Globálne výzvy pre kresťanskú politiku:

Více na: http://www.hanusovedni.sk/program/globalne-vyzvy-pre-krestansku-politiku/