Komentáře k příspěvku: Alexis de Tocqueville – génius demokratického věku

Od: Joachim Richter

Joachim Richter — Tue, 18 Nov 2014 17:32:00 +0000

Dobrý podvečer,

chápu správně hlavní rozdíly mezi Tocquevillovým vs. Millovým (J.S.) pohledem na demokracii, když píši, že Millovi šlo zejména o možnost participace všech menšin na vládě (vyjma dětí, nesvéprávných a ostatních, kteří nesplňovali jím popsaná kritéria), zatímco Tocquevillovi šlo v demokracii zejména o ROVNOST (rovnost společenských podmínek)?

Popřípadě napadají Vás další markantní rozdíly mezi vnímáním pojmu demokracie A. de Tocquevilla a J. S. Milla?

Děkuji vřele za případné podměty

Od: Roman J.

Roman J. — Tue, 09 May 2006 13:01:18 +0000

Je to v díle “Demokracie v Americe”, II. díl, 4. část, kapitola 6. “Jakého despotismu se mají obávat demokratické země?”; v českém vydání z roku 1992 (vydaly Lidové noviny) je to na str. 218-219.
RJ

Od: Petr Šamárek

Petr Šamárek — Tue, 09 May 2006 07:29:35 +0000

Dobrý den

Píšete: Známé jsou pasáže z Tocquevilla, kde popisuje tento nový, měkký despotismus, neosobní ohromný stát...etc

Z jakého díla jste čerpal?

Díky za odpověď

Od: Jiří Klíma

Jiří Klíma — Sun, 28 Aug 2005 19:33:01 +0000

Tocqueville vidí v politické svobodě něco mnohem důležitějšího než tvrdíte. Říká, že politická svoboda je nejlepším lékem proti přílišné rovnosti, která člověka vede k jiné formě otroctví. Jsem si jistý, že se situací v Rhodésii v době apartheidu by nesouhlasil.

Od: Roman Joch

Roman Joch — Tue, 09 Aug 2005 16:39:27 +0000

Meli bychom rozlisovat, co si myslel Tocqueville, a co si my myslime, ze je pravda a mel si tedy taky on myslet. Predevsim, neni pravda, ze Tocqueville pod svobodou rozumel "svobodu obcanu participovat na statni moci". To neni to, co pod svobodou rozumeli klasicti liberalove. Oni pod svobodou rozumeli chranenou sferu kolem jednotlivce, v niz jednotlivec muze cinit legitimni a rozumne volby ohledne sveho osudu bez donuceni ze strany statni moci. Vsoubecne volebni pravo nepozadovali takovi klasicti liberalove jako napr. John Locke, Adam Smith, James Madison ci Alexis de Tocqueville. Az John Stuart Mill s nim zacal koketovat.

"Svoboda" podilet se na statni moci neni svobodou, ale moci, privilegiem vladnout. Pro svobodu neni podminkou ani nutnou, ani dostacujici. Podil na moci lze zneuzit k omezeni svobody. Neni svobodou.

Situace v Rhodesii nebyla idealni, ale lide, kteri meli podil na politicke moci (mensina) i lide, kteri onen podil nemeli (vetsina), se tesili vetsi mire osobni svobody (slova, projevu, vlastnictvi, habeas corpus, atd.) nez je tomu v Zimbabwe dnes. Pokud jde o politickou rovnost, ona tam nebyla vubec; pokud jde o osbni svobodu, byla tam vetsi, nez je dnes.

Vyloucit lidi z podilu na moci jen kvuli jejich barvy pleti je neprozirave, nemoudre a nerozvazne. Oslabuje to jejich loajalitu vuci rezimu. Ale samotne neznamena popreni jejich svobody. Kdyby mi v roce 1940 vladla pouze hrstka Britu, byl bych svobodnejsi, nez kdyby mi v tom samem roce vladli vsichni mi spoluobcane.

Vas omyl je ten, ze si myslite, ze vlada mensiny je nutne tyranskou. Muze i nemusi byt. Stejne tak vlada vetsiny ci vsech - muze byt svobodna i nemusi. Muze - i nemusi - byt taky tyranska.

Od: Martin Horák

Martin Horák — Thu, 04 Aug 2005 20:09:46 +0000

vládou v Rhodesii-Zimbabwe zdaleka nebyl v jen ve v ekonomických výsledcích, ale v mnohem větší míře občanské a ekonomické svobody. Myslím, že i mnozí černoši by se dnes s chutí vrátili k tehdejší “tyranii” od dnešního umírání hlady, akorát že to nesmějí říkat moc nahlas, protože ona “černá většina” – rozuměj zločinec Mugabe a jeho mocenská klika by mu to umírání mohla výrazně zkrátit.

Od: Jiří Klíma

Jiří Klíma — Tue, 02 Aug 2005 23:13:15 +0000

Tocqueville příkladal největší důležitost svobodě občanů participovat na veřejné moci. Myslíte si, že takovou svobodu v pravém slova smyslu měli černí obyvatelé Rhodesie v dobách apartheidu? Myslím, že trochu zápolíte s pojmy svoboda a rovnost, protože Rhodesie rozhodně nebyla “tocquevillovsky” svobodná země. Pokud tedy považujete osoby s černou pletí za občany.
PS: Nechci tímto nijak vyjadřovat sympatie s Robertem Mugabem. Myslím si jen, že v Zimbabwe se jedna forma nesvobody a nerovnosti proměnila v jinou. Tyranie bíle menšiny se změnila v tyranii černé většiny. To, že ta první přinášela mnohem lepší ekonomické výsledky bylo dáno disciplinovaností a vzděláním bílé menšiny a nedisciplinovaností a nevzdělaností černé většiny (ostatně černí obyvatelé neměli příležitost se něčemu takovému naučit právě v důsledku rasové nerovnosti). Rasová rovnost je jedním z pilířů demokratického státu a pokud by v Rhodesii zrovnoprávnění proběhlo postupně a pomaleji tak nevidím jediný problém. proč se proti němu stavět.