V úterý 29. května 2007 proběhla v Občanském institutu další debata v rámci tradičních posledních úterků s OI. Hostem byl MILAN PAUMER, legenda protikomunistického odboje a člen odbojové skupiny bratří Mašínů. Dvacítka účastníků debatovala s panem Paumerem přes dvě hodiny a radost ze setkání se stále vitálním protikomunistickým odbojářem jim nezkazila ani přítomnost dvojice mladých komunistů.
Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
Bří Mašínové se chtěli dostat z republiky, to chápu. Ale v čem měl jako spočívat jejich odboj? V tom že si opatřili zbraně k útěku? Policajta podřezali účelově, dostali strach, že je pozná. Nebo že zabili pokladníka, aby si mohli útek financovat? TAK V ČEM BYL SAKRA TEN PROTIKOMUNISTICKÝ ODBOJ??????? V podpálení stohu a zabití hasiče??????? To má být fór?
Samozřejmě komunisté, kteří plánovitě vraždili nevinné podle ideologického vzorce, nikoli odboj proti nim. Přispivateli Z F J zřejmě tato základní pravda uniká. Navíc Mašínové nezabili plánovitě ani jednou, nikdy to neměli v úmyslu, byla to vždy čistá sebeobrana proti namířené zbrani a v jednom případě preventivní sebeobrana. K tomu je třeba dodat, že o zajatcích je možné hovořit ve válce s frontou a zázemím, nikoli při boji v týlu nepřítele, kdy neexistuje zázemí.
Tak i s radary jsme dost bezradní, vězíme v iluzích bezpečí. Ovšemže všude jsou chyby, ani Mašínové nejsou světci. Stačí pohovořit si s veterány, kdysi to byli partyzáni, později třeba naši emigranti bojující v Jihoafrické armádě proti Kubáncům. Kromě spravedlnosti a cti valnou roli hraje v extrémní situaci i osobní integrita a zralost. To nejsou nárokovatelné kvality.
Což vůbec neznamená, že se spokojíme jen s našim i skvělými hokejisty, ježděním na chatu či do zabraných sudetských chalup vozem trabant. Je nezbytné chtít víc i za cenu chyb.
Nejsem si jist, že tak tvrdá vyjádření krajních stanovisek lze považovat za šťastný druh debaty.
Pokud jde o bratry Mašíny, rozhodně by bylo na místě uvážit hodnotu jejich jednání, protože podobným způsobem může být hodnocen současný terorismus. Podnikli násilnou vzpouru proti nelegitimnímu společenskému systému, a v průběhu tohoto boje zabili člověka, který rozhodně nemohl být považován za reprezentanta režimu.
Na druhé straně nešlo ani o člověka, který by byl prostě jen nezúčastněným divákem – jako loajální občan socialistického systému byl kolečkem v mechanismu komunistického režimu, který Mašínům usiloval o život a připravil je o svobodu a přirozená práva. Že se ostatní občané v duchu pochybných českých tradic radši podřídili nebo dokonce přidali, nemůže snížit oprávněnost jejich násilné vzpoury.
Pak se tedy problém omezuje na otázku, jak hodnotit zbytečné zabití člověka ve spravedlivém boji. OI svým pozváním na tuto otázku odpověděl, že je to irelevantní a zřejmě jednou spravedlivý boj nemůže vybočit z mezí spravedlnosti, ať už je v jeho průběhu spácháno cokoli. Pan Joch podobná stanoviska rovněž opakovaně projevuje v diskusích.
Tak taková stanoviska jsou neobhajitelná. Myslím si, že Mašínové nejsou vrazi, protože nebyli v situaci, kdy byli zavázáni dodržovat zákony státu, který byl zločinný s nímž byli oprávněně ve válečném stavu. Na druhé straně rozhodně nejde o čin bezvýznamný, stavěl bych ho asi na úroveň nesmyslně tvrdě vedené války, asi tak na úroveň zabití.
Hlavně bychom měli odsoudit Gabčíka s Kubišem, kteří zabili člověka(který je neohrožoval) granátem a ještě k tomu zranili zcela nevinného řidiče. Narozdíl od koncentráků bylo tohle sprostá vražda, jako vždy a všude.
Zabít spoutaného člověka je sprostá vražda vždy a všude. I za války – není dovoleno zabíjet spoutané zajatce. Je ubohé tyto lidi (včetně Paumera) glorifikovat.