19.03. Paměť po komunismu

9.3.2014

1760.jpgMěl by mít stát svoji oficiální „politiku paměti“ ve vztahu k období nesvobody?
Proč vyvolává existence českého ÚSTR a polského IPN tolik emocí? O tom budou 19.03. na společné akci Polského institutu a Občanského institutu diskutovat  nejvýznamnější historik polských nejnovějších dějin prof. ANTONI DUDEK (člen Rady Ústavu národní pamětí) a DARIUSZ GAWIN, zástupce ředitele Muzea Varšavského povstání, které je považováno za nejúspěšnější polský projekt v  oblasti „politiky paměti“. Úvodní slovo přednese bývalý předseda Senátu a člen současné vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů PETR PITHART a vystoupení polských hostů z české perspektivy okomentují historikové MICHAL KOPEČEK (Ústavu soudobých dějin AVČR) a historik PETR BLAŽEK.

Akce se koná od 18:00 v Polském institutu  (Malé náměstí 1, Praha 1 – Staré Město (vchod Karlova 27)

Beseda se koná v rámci projektu 25 / 15 / 10: společná výročí a společné výzvy, který reaguje na letošní kulatá výročí pádu komunismu a vstupu Polska a ČR do NATO a EU. Pořadateli projektu jsou Občanský institut a Polský institut. Partnerem projektu je krakovský Ośrodek Myśli Politycznej (www.omp.org.pl). Projekt byl podpořen s prostředků MZV ČR v rámci programu Česko-polského fóra. Mediálním partnerem cyklu je nový internetový časopis ECHO24.CZ

Pozvánku naleznete zde: pamet_po_komunismu_pozvanka

Jeden příspěvek - 19.03. Paměť po komunismu

  1. Martin KOLLER : 10.3.2014 v 16.54

    Vážení přátelé, problém je v tom, že komunismus není otázkou paměti ale reality. Stačí se podívat na české ministerstvo obrany, které nomenklaturní kádry a bývalí politruci a jejich kamarádi ovládají. Jedem žasne kde všude mají dobré kontakty, třeba na americkém zastupitelském úřadě. A nikdo s tím nechce nic dělat. Kromě toho se měl problém komunismu řešit v první polovině devadesátých let, a to na odborné nikoli ideologické úrovni. Typickým příkladem je lustrační zákon, který vyhovuje především ruské rezidentuře. Jsem přesvědčen, že jeho nejurputnější obhájce bychom našli v kompletních seznamech, kterými disponuje pouze FSB v Moskvě. Uvedené problému nevyřeší žádné ústavy. Jenže není politická vůle doma ani mezi našimi spojenci. O tom jsem se osobně přesvědčil. Komunista je totiž nakonec nejaktivnější a nejhorší poháneč vlastního národa, což našim spojencům vyhovuje. Konec konců stačí vzpomenout, že Hitler nechtěl v případě vítězství Stalina popravit ale odsunout na nějakou daču na Krymu a z jeho poskoků by se určitě stali nadšení pomahači nacismu, zvláště v boji proti západním plutokratům. Současná KSČM je jen komedie. Podle mne je situace neřešitelná, zvláště u nás. Hezký den. Koller

Napsat komentář k Martin KOLLER Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nabídka publikací

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?